Dinosauří mozky

…a jejich skutečný potenciál

Jedním z nejčastěji skloňovaných aspektů neptačích dinosaurů je kromě jejich tělesných rozměrů také velikost mozku. Již přes sto let jsou tito vyhynulí archosauři pokládáni za jakýsi pomyslný vrchol tuposti, ba přímo ztělesněné „vítězství hmoty nad duchem“. Obří těla v kombinaci s malými nervovými uzlinami v lebkách pak mají být symptomatickým znakem dávného druhohorního světa, kdy vláda ptáků a savců měla teprve přijít. O dinosauřím EQ jsem pojednal již dříve (např. viz tento odkaz), nyní však ještě jednou – obecněji – k dinosauřím mozkům.

Samotné mozky a nervová tkáň dinosaurů již pochopitelně dávno padla za oběť rozkladu – paleontologové však mají k dispozici mozkovny v různě dobrém stavu zachování. Díky moderním technologiím dnes můžeme vytvářet a zkoumat trojrozměrné modely různých částí mozku prakticky všech hlavních skupin neptačích dinosaurů. Máme tedy k dispozici podstatně více informací, než stačí pro obecné konstatování, že daný druh jednoduše „neměl ke své velikosti příliš velký mozek“ (to ostatně neměli žádní dinosauři, snad jen s výjimkou některých deinonychosaurů).

Při bližším pohledu však není situace s velikostí dinosauřích mozků zdaleka tak snadná. Dlouho se jako příznační tupci vyzdvihovali zejména stegosauři a různé rody sauropodů, jejichž mozky byly v poměru k velikosti těla takřka nepatrné. To opravdu nelze vyvrátit – kdybyste například zvětšili krokodýla do rozměrů brachiosaura, bude jeho mozek přinejmenším dvojnásobně velký oproti sauropodímu. Často se však v této věci zmiňuje, že to není mozek, co je u velkých dinosaurů nepřiměřeně malé – na vině je naopak příliš gigantické tělo, které tak výrazně snižuje hodnotu encefalizačního kvocientu (nemluvě o tom, že mnozí dinosauři žili miliony let s mozky, které jejich potřebám zcela dostačovaly. Člověk má naopak mozek přímo ohromný, a to se už málem stalo naší záhubou).

Zdaleka ne všichni neptačí dinosauři však měli mozky titěrných proporcí. Ornitopodi (jako edmontosaurus) jsou na tom již podstatně lépe a nikoliv překvapivě kralují ve všech srovnáních primárně draví teropodi. Z těch jsou na špici maniraptorani a rekordmany by zřejmě představovali dnešní krkavcovití ptáci. O duševních schopnostech těchto recentních opeřenců se již tradují přímo fantastické historky, z nichž mnohé jsou kupodivu pravdivé (aktivní využívání jiných živočichů i činnosti člověka, výroba předmětů a další doklady o relativně složitém abstraktním myšlení). Není jisté, zda něčeho podobného byli schopni také druhohorní teropodi, nelze to však vyloučit.

———

Virtuální „odlitek“ mozkovny svrchnokřídového rohatého dinosaura pachyrinosaura (Pachyrhinosaurus) z laboratoře Lawrence Witmera. Převzato z webu: http://palaeoblog.blogspot.com/2008/10/pachyrhinosaurus-endocast-pdf-from.html.

 ———

Žádný dosud známý neptačí dinosaurus však neměl mozek relativně větší, než pokročilí recentní savci a ptáci. Zde je na místě poznamenat, že velikost mozku přímo nekoreluje s jeho výkonem a schopnostmi. Přesto je však jeho velikost dobrým indikátorem inteligence a duševních schopností daného tvora. Proto víme, že žádní dinosauři nebyli chytřejší než většina dnešních příslušníků mořské či pevninské megafauny. Rozhodně tedy nebyli inteligentní jako delfíni či primáti, jak se nám snažil namluvit pan Crichton v Jurském parku (za což mu nicméně patří dík a uznání). Dinosauři tedy každopádně nebyli na dnešní poměry geniální, zároveň však nebyli ani hlupáky druhohorního světa. Někteří teropodi v období křídy rozhodně nezaostávali za drobnými savci a svými ptačími potomky.

Zmíněné technologické inovace ve výzkumu nám však odhalují mnohem více. Díky počítačovým tomografům můžeme například vymodelovat mozek do jemných strukturálních podrobností a zjistit, které jeho části (a v závislosti na nich i různé schopnosti) byly dobře vyvinuty nebo naopak. Víme například to, že čichové laloky tyrannosaurů byly enormně dobře vyvinuté a že měl dobrý také zrak. Naopak troodon měl relativně větší mozek, ale podstatně horší čich. Archeopteryx byl dle očekávání vybaven dobrým smyslem pro rovnováhu, důležitým pro jeho způsob života (šplhání a klouzavý/aktivní let). Obecně vzato měli lepší rovnováhu bipední (po dvou se pohybující) dinosauři než jejich kvadrupední protějšky, jejichž váha byla rozložena stabilněji.

Výzkum dinosauřích mozkoven je nesmírně zajímavou záležitostí, může však být poněkud zavádějící a nezdravě spekulativní. V budoucnu bude analýz tohoto druhu nepochybně přibývat a informace se tak ještě více zpřesní a taxonomicky rozšíří. Můžeme tedy jen doufat, že jednou skutečně dokážeme říct, jak přesně na tom byli dinosauři „se svými drobnými mozky“.

———

Odkazy:

http://scienceblogs.com/neurophilosophy/2009/02/brain_and_behaviour_of_dinosaurs.php

http://www.fossilnews.com/1998/brain.html

http://www.oucom.ohiou.edu/dbms-witmer/index.htm

———

Reklamy

komentáře 2

Filed under O dinosaurech obecně, Spekulativní paleontologie

2 responses to “Dinosauří mozky

  1. Mike32

    Člověk jen žasne, co dokáže moderní věda. Co asi budeme o dinosaurech vědět za 50 let?

  2. autor

    Rovněž na oslíkovi: http://www.osel.cz…hp?clanek=4912

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s