Žirafí titán z Berlína

…aneb Pár vět o nejvyšší smontované původní kostře

V rámci víkendového výletu do Berlína, který jsem podnikl s Jirkou Meixnerem (viz web http://easyrocker.bloguje.cz/) jsme si nemohli nechat ujít fascinující expozici v tamním přírodovědeckém muzeu Museum für Naturkunde, známém také jako Humboldtovo muzeum. Zlatým hřebem expozice je již od 30. let minulého století obří kostra brachiosauridního sauropoda, objeveného během vědeckých expedic do Německé východní Afriky v letech 1909-1913. Německý paleontolog Werner Janensch (1878-1969) popsal v roce 1914 tohoto gigantického dinosaura, jehož žebra a pažní kost přesahovaly dvoumetrovou délku, pod jménem Brachiosaurus brancai. Dnes je tento svrchnojurský africký gigant známý spíše pod přiléhavým rodovým jménem Giraffatitan („žirafí titán“), protože byl i na rodové úrovni shledán odlišným od severoamerického brachiosaura (B. altithorax).

Je zřejmé, že nejvyšším dnes známým dinosaurem (a tím i obratlovcem vůbec) byl severoamerický Sauroposeidon proteles, popsaný v roce 2000 z Oklahomy. Většina odhadů výšky tohoto megasauropoda se pohybuje mezi 17 až 21 metry. Délka je pak odhadována na 28-34 metrů a hmotnost v rozmezí 50-65 tun. Tyto odhady jsou však založeny pouze na velikosti čtyř krčních obratlů, objevených v roce 1994, a tak nemusí být zcela přesné. Brachiosaurid z Tendaguru byl asi o třetinu menší, přesto šlo o kolosálního živočicha. Exemplář z berlínského muzea měřil k 1. červnu roku 2007, kdy byl certifikován jako nejvyšší smontovaná dinosauří kostra na světě, přesně 13,27 metru na výšku. Délka kostry pak činila asi 23 metrů. Předpokládá se, že tento obr, trojnásobně vyšší než průměrná žirafa, vážil kolem 40 až 50 tun. Některé objevené kosterní elementy v Tendaguru však nasvědčují přítomnosti ještě podstatně větších jedinců, blížících se velikostnímu rozmezí sauroposeidona.

———

Domorodí pomocníci, stojící u odkrytých fosílií obřího sauropoda v Tendaguru (Německá východní Afrika, dnešní stát Tanzanie). Fotografie z roku 1909. Kredit: Wikimedia Commons.

 ———

Giraffatitan žil na konci svrchní jury, asi před 150-145 miliony let a stejně jako ostatní velcí sauropodi představoval mohutného býložravého čtvernožce. Od svého objevení před sto lety až do 70. let minulého století byl považován za největšího známého suchozemského živočicha vůbec. Z fosilních pozůstatků pěti dosud objevených jedinců byla odhadnuta maximální délka giraffatitana na 26 metrů, což však nebyla rekordní míra – severoamerický diplodokus přesahoval 27 metrů (v případě později objeveného druhu D. hallorum dokonce 34 metrů). Na 70 let však robustní „Afričan“ obsadil přední místa velikostních tabulek ve výšce a hmotnosti, tedy i celkové masivnosti. Hmotnost berlínského exempláře byla ovšem výrazně nadsazována – nejvyšší odhady byly založené na výpočtu podle proporcí nesmyslně naddimenzovaného modelu. Odhad paleontologa Edwina H. Colberta z roku 1962 například činil 78 tun, později dokonce 100 metrických tun. Na druhou stranu se však objevily i směšně nízké odhady, začínající u „pouhých“ 15 tun. Nejpravděpodobnější je přitom rozpětí 30 a 50 tun, tedy hmotnost přibližně šesti až deseti dospělých afrických slonů.

Závěrem tedy nelze než doporučit návštěvu zmíněného berlínského muzea. Z Prahy činí tato vzdálenost asi 400 kilometrů a cesta vlakem trvá necelých pět hodin. Pohled zblízka na kostru jednoho z nejvyšších tvorů historie planety však za vynaložený čas a úsilí rozhodně stojí, navíc nejde zdaleka o jedinou zajímavost muzejní expozice.

———

Odkazy:

http://www.naturkundemuseum-berlin.de/index.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Giraffatitan

http://en.wikipedia.org/wiki/Tendaguru

———