Giganti Jima Jensena

…aneb Honba za rekordními dinosaury

V poslední čtvrtině 19. století byly v bohatých sedimentech svrchnojurského morrisonského souvrství na západě USA objeveny a popsány dnes již dlouho populární rody velkých sauropodních dinosaurů – Camarasaurus, Apatosaurus, Diplodocus a později také obří Brachiosaurus. S popisem tohoto až padesátitunového giganta počátkem 20. století bylo zřejmé, že morrisonské souvrství své nejhojnější kolosální úlovky již vydalo. Svět pak musel čekat téměř sedm desítek let, než byli objeveni sauropodi, kteří se mohli stát novými velikostními rekordmany.

Jejich objevitelem byl americký paleontolog James A. (Jim) Jensen (1919-1998) z Bringham Young University v Utahu, který prováděl v 70. letech vykopávky na lokalitě Dry Mesa v Coloradu. Obří sauropodi zde byli objeveni ve stejných vrstvách, jako geologický úkaz zvaný Uncompahgre Upwarp a v jejich ekosystému žilo také množství drobných obratlovců, včetně jiných skupin dinosaurů a menších ptakoještěrů. O těch publikoval Jensen celou řadu studií, žádné si však nezískaly ohlas jen zdaleka srovnatelný s tím, jakého se dostalo jeho „rekordním“ dinosaurům.

Mezi nejznámějšími objevy z tohoto místa figuruje obří skapulokorakoid (část lopatkového pletence tvořená kostmi lopatkou (scapula) a korakoidem, patřící bezpochyby v té době neznámému dinosaurovi. Při délce 2,4 metru šlo skutečně o rekordní kost a v současnosti stále patří mezi největší známé skapulokorakoidy mezi všemi obratlovci (ještě větší kost o délce 2,7 metru byla spolu s kostmi pánve a obratli objevena později). Již krátce po objevu začalo do novinových a časopisových článků prosakovat populární jméno „supersaurus“, které zajistilo nálezu velkou popularitu u laické veřejnosti. Jensen si toto jméno kupodivu vybral i při samotném formálním popisu v roce 1985 a Supersaurus vivianae tak patří mezi největší známé sauropody již čtvrt století. Zatímco volbu rodového jména (v překladu „úžasný“ nebo „nejlepší ještěr“) není třeba dlouze vysvětlovat, druhové jméno je poctou Vivian Jonesové, která se podílela na objevu lokalit v okolí Dry Mesa při hledání ložisek uranu ve válečném roce 1943.

Supersaurus byl gigantický diplodokid, relativně štíhle stavěný sauropod příbuzný (zejména) apatosaurovi a diplodokovi. Dnes víme, že dospělý exemplář mohl dosahovat délky kolem 35 metrů a hmotnosti asi 40 tun. V extrémním případě snad délka přesáhla i 45 metrů, z toho však značnou část představoval velmi dlouhý ocas dinosaura. První fosílie supersaura byly objeveny v roce 1972 a až do objevu kolosálního argentinosaura z Jižní Ameriky byl zřejmě největším relativně dobře známým dinosaurem (přestože brachiosaurus byl vyšší i celkově hmotnější, nikoliv však delší). V roce 2007 byl popsán nový exemplář supersaura, jemuž se dostalo přezdívky „Jimbo“. Analýza jeho anatomických znaků jasně prokázala, že jde o blízce příbuzný rod s apatosaurem, se kterým proto sdílí podčeleď Apatosaurinae. Pozoruhodností je také extrémně dlouhý krk supersaura, který mohl měřit i přes 13 metrů (delší měl nejspíš jen čínský mamenchisaurus a možná sauroposeidon z Oklahomy).

Mezi fosíliemi supersaura byl Jensenem odkryt také obří dorzální obratel o výšce 1,3 metru. Ten podle mínění objevitele nepochybně patřil jakémusi enormnímu brachiosauridovi. Jensen jej provizorně nazýval „ultrasaurus“ a stejně jako v případě supersaura bylo toto jméno šířeno v tiskovinách dlouho před oficiálním popisem v roce 1985. Ultrasaurus macintoshi (rodové jméno již bylo dříve použito, proto bylo později změněno na Ultrasauros) byl však pouze chimérou, složenou z různých částí kostry různých sauropodů, konkrétně supersaura a brachiosaura. Během 70. a 80. let se nicméně oba „super-ultra“ sauropodi stali ikonami dinosauří pop-kultury a byli prohlašováni za nejdelší a nejtěžší živočichy všech dob (ultrasaura Jensen považoval za jakousi zvětšenou obdobu brachiosaura a přisoudil mu hmotnost až kolem 180 tun, což už by bylo srovnatelné s největším známým jedincem plejtváka obrovského). Třetím obřím Jensenovým sauropodem z Dry Mesy se stal Dystylosaurus edwini, představovaný pouze jediným dorzálním obratlem. V roce 2001 byl nicméně zahrnut do rodu supersaurus.

V 90. letech minulého století a na počátku století 21. provedl podrobnou analýzu Jensenových sauropodů Brian Curtis a jeho vědečtí kolegové. Paleontologové zjistili, že domnělý obratel ultrasaura ve skutečnosti patřil diplodokidovi a nejspíš jde o další fosilní pozůstatek supersaura. Obří skapulokorakoid však skutečně patřil jakémusi dosud neznámému brachiosauridovi, případně pak obřímu jedinci druhu B. altithorax. Zatímco ultrasauros je tedy nepochybně smeten do propadlin neplatných dinosauřích rodových jmen, Supersaurus vivianae je nepochybně platným rodem obřího severoamerického sauropoda. Jensen sice neobjevil toho úplně největšího dinosaura (ostatně toho nejspíš nebudeme znát nikdy), ukázal však vědeckému světu, že diverzita obřích sauropodů v době před 150 miliony let byla vyšší, než se dříve předpokládalo.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/James_A._Jensen

http://en.wikipedia.org/wiki/Supersaurus

http://www.dinosaurjim.com/

———

Reklamy

komentáře 2

Filed under Dějiny paleontologie, Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři

2 responses to “Giganti Jima Jensena

  1. autor

    Ještě malé upřesnění – podle M. Taylora není korakoid "ultrasaura" větší než u holotypu _B. altithorax_ (FMNH P 25107). Navíc šlo v případě druhého sauropoda zřejmě o nedospělého jedince, neboť obě části skapulokorakoidu nebyly ještě spojené. Nepochybně tedy šlo o gigantického dinosaura, blížícího se velikostně jihoamerickým titanosaurům.

  2. autor

    Článek také na "oslovi": http://www.osel.cz…hp?clanek=5355

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s