Příběh prvního dinosaura

…aneb jak duchovní velkou ještěrku popsal

Prvním dinosaurem, jehož zkamenělina byla prokazatelně zobrazena v knize a mnohem později také první formálně vědecky popsaným neptačím dinosaurem byl velký jurský teropod Megalosaurus. Aby však byl výčet kompletní, drží ještě jedno prvenství – jako první dinosaurus se objevil také v klasické literatuře. V roce 1852 je krátce zmíněn v úvodu díla Ponurý dům (Bleak House) britského romanopisce Charlese Dickense (1812-1870). Zkrátka a dobře, megalosaurus je teropod opředený rekordy takřka všeho druhu. Přesto o něm ani dnes stále mnoho nevíme. Asi devět metrů dlouhý teropod žil v období střední jury (asi před 180-165 miliony let) na území dnešní Velké Británie, Francie a Portugalska.

V roce 1824 pojmenoval tímto rodovým jménem kolekci fosilních kostí ze Stonesfield Slate v hrabství Oxfordshire přírodovědec a zároveň příslušník kléru reverend William Buckland (1784-1856). Přestože pojem „dinosaurus“ vznikl až o 18 let později a megalosaurus nebyl stejně dlouho vývojově spojován s dalšími později popsanými dinosaury, zůstává faktem, že jde o prvního vědou rozeznaného zástupce skupiny. Přitom zkameněliny megalosaura byly objeveny a v oxfordském Ashmolean museum uloženy již mnohem dříve, kolem roku 1677. V té době byl objev dolního konce stehenní kosti dinosaura zakreslen prvním ředitelem muzea Robertem Plotem (1640-1696) v jeho díle Natural History of Oxfordshire. Další historie těchto fosílií je velmi spletitá a pozoruhodná, pro paleontologii má však význam až v období počátku 19. století.

V roce 1818 byl Bucklandovým hostem v Anglii slavný francouzský přírodovědec a zakladatel srovnávací anatomie Georges Cuvier (1769-1832), jemuž sbírky z Ashmolean jeho hostitel (v té době ředitel muzea) předložil v očekávání jeho odborného názoru. Cuvier s Bucklandem následně došli k závěru, že tvor ze Stonesfieldu byl ohromným a masivním „ještěrovitým“ plazem, který dosahoval délky asi 12 metrů a mohutnosti slona. Neznámého dávnověkého tvora pak připodobnili k současným varanům a nadále ho označovali jako „Stonesfieldského varana“. Představa o fyzickém vzezření a okolnostech života tohoto pravěkého tvora však byla tehdy ještě velmi mlhavá.

 

Podivínský přírodovědec William Buckland na fotografii datované asi do roku 1845. V ruce drží zkamenělitu amonita, druhohorního hlavonožce. Proslul však zejména popisem (nikoliv objevem) prvního dinosaura – jurského teropoda megalosaura – v roce 1824. Zdroj: Wikimedia CommonsFile:William Buckland c1845.jpg

 

Existují domněnky, že Buckland uspíšil představení „svého“ dinosaura z obavy, že by jej mohl předběhnout jeho vědecký sok, lékař a amatérský sběratel zkamenělin Gideon Algernon Mantell (1790-1852), který skutečně o rok později (1825) popsal býložravého spodnokřídového ornitopoda iguanodona (více o této zápletce v jednom ze starších článků). Takové konstatování však není zcela přesné. Zatímco objev iguanodona byl pro Mantella poměrně nedávnou záležitostí, megalosaurus byl Bucklandovi znám již nejméně někdy od roku 1815. Nejznámější fosílie tohoto dinosaura – nekompletní čelistní kost s několika dochovanými zuby – byla zaslána do Oxfordské anatomické školy na Christchurch College v roce 1797. Již v roce 1822 publikoval jméno Megalosaurus lékař a přírodovědec James Parkinson (objevitel po něm pojmenované choroby) spolu s ilustrací jednoho zubu.

V únoru roku 1824 představil Buckland na londýnské geologické konferenci megalosaura vědecké veřejnosti a zároveň uveřejnil jeho formální popis, splňující všechny dobové náležitosti. Stal se tak autorem historicky prvního popisu neptačího dinosaura. Jeho popis byl velmi stručný a zaměřil se v podstatě jen na stručný přehled dostupných fosílií – čelistní kosti, několika obratlů (včetně křížových), fragmentů žeber a pánevních kostí. Buckland poznamenal, že kosti musí náležet „několika jedincům různého stáří a velikosti“. Spekuloval také o tom, že megalosaurus mohl být obojživelným predátorem (nemluvě o jeho úsměvném přesvědčení, že stavba těla megalosaura dokazuje Boží genialitu – byl prý stvořen tak, aby nebohým býložravcům dokázal ukončit život rychle a bez zbytečného utrpení). Až do roku 1827 byl megalosaurus znám jen podle rodového jména, teprve v tomto roce stanovil druhové jméno Megalosaurus bucklandii doktor Mantell.

Představa obřího dravého plaza, potulujícího se po britském venkově, nepochybně působila hrozivým a poněkud absurdním stylem na celou viktoriánskou společnost. Brzy se však našli také romantičtí snílci, kterým se toto nové zjištění zalíbilo a zanedlouho se velcí pravěcí plazi (v té době ještě nebyli známí jako dinosauři) dostali do povědomí široké veřejnosti na ostrovním státě i na evropském kontinentu. Veřejnost si megalosaura zpočátku představovala jako obřího obtloustlého ještěra, a stejným způsobem byl zobrazován také v periodikách. Například Penny Magazine z roku 1833 publikoval ilustraci dinosaura jako velkého ještěra s relativně krátkýma nohama (navzdory Bucklandovu popisu, zdůrazňujícímu poměrně dlouhé a vzpřímené nohy plaza).

Představy o vzhledu a ekologii teropodů doznaly značného posunu až s objevy kompletnějších fosílií v Evropě a Severní Americe zejména koncem 19. století. Megalosaurus se však jako první popsaný teropod stal jakýmsi archetypálním dravým plazem z dob dávnověku a rodové jméno pak bylo využíváno jako odpadní koš pro všechny rody dravých dinosaurů, s jejichž přesnějším zařazením si paleontologové nevěděli rady. Tak byly pod jménem megalosaurus popisovány nálezy bezmála ze všech míst světa a všech geologických období druhohor, a to až hluboko do 20. století. Megalosaurus, jehož fosilní pozůstatky známe již nejméně 333 let, však stále zůstává nepříliš dobře známým dravým dinosaurem.

 

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Megalosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/William_Buckland

http://en.wikipedia.org/wiki/Gideon_Mantell

http://en.wikipedia.org/wiki/Ashmolean_Museum

http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Plot

 

Advertisements

komentáře 3

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně

3 responses to “Příběh prvního dinosaura

  1. autor

    Článek také na "oslu": http://www.osel.cz…hp?clanek=5362

  2. autor

    Nápodobně 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s