Willo už nemá srdce z kamene

…aneb Definitivní konec jednoho pozoruhodného objevu

V dubnu roku 2000 probleskla vědeckým světem ohromující zpráva – poprvé v historii paleontologie bylo objeveno zkamenělé srdce dinosaura! Studii v periodiku Science tehdy publikoval kolektiv vědců, z nichž nejznámějším byl zřejmě kanadský paleontolog Dale Russell (jehož jméno je spojeno také s modelem hypotetického dinosauroida z roku 1982). Russell a jeho kolegové tvrdili, že v asi 66 milionů let staré zkamenělině ornitopodního dinosaura druhu Thescelosaurus neglectus objevili v železité konkreci útvar, který je nejspíš pozůstatkem původního čtyřkomorového srdce a aorty. Studie byla navíc uzavřena tvrzením, že dinosauří srdce se jeví spíše jako ptačí než plazí. To samozřejmě poskytovalo značný prostor k následným debatám o metabolismu, teplokrevnosti, fylogenezi a dalších aspektech výzkumu neptačích dinosaurů.

———

Proslulá fosílie thescelosaura jménem „Willo„, v hrudní dutině se nachází konkrece ve tvaru srdce. Převzato z Wikipedie (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Willoheart.jpg)

———

Zkameněliny svrchnokřídového dinosaura, jemuž byla brzy určena populární přezdívka „Willo“, byly objeveny již v roce 1993 na území Jižní Dakoty. Menší býložravý dinosaurus byl jedním z nejmladších žijících zástupců své skupiny, patřil k proslulé poslední dynastii severoamerických dinosaurů, známých ze sedimentů souvrství Hell Creek. Thescelosauři dosahovali délky asi 3-4,5 metru a hmotnosti maximálně několika stovek kilogramů. Žili zřejmě v menších skupinkách v blízkosti četných vodních toků. Nepatří mezi nejpozoruhodnější dinosaury své doby, jelikož je z pochopitelných důvodů zastiňují tyranosauři, triceratopsové či ankylosauři. Willo však v roce 2000 vzbudil značnou pozornost a pojem „dinosaurus se zkamenělým srdcem“ doslova obletěl svět. Exemplář byl i nadále zkoumán a příslušní vědci docházeli v otázce dochovaného srdce k rozporuplným závěrům. Pochybnosti se však objevovaly od samého začátku. Jak se zdá, letos jsme se dočkali definitivního verdiktu v otázce původu domnělého orgánu.

Nová studie v periodiku Naturwissenschaften vychází z velmi podrobného výzkumu tohoto exempláře. Za pomoci počítačové tomografie, rentgenu a chemické analýzy dospěli její autoři k definitivnímu závěru, že se o pozůstatek zkamenělého srdce nejedná. Všechny zjištěné údaje naopak svědčí o tom, že jde o pouhou konkreci ve tvaru srdce. Zajímavostí je, že přímo v konkreci byly objeveny stopy jakéhosi dávného buněčného materiálu. O jeho původu se zatím pouze diskutuje, s dalším rozvojem výzkumných technologií by snad mohl být také rozluštěn. Jedna z legendárních dinosauřích fosílií tedy o své kouzlo nejspíš přišla, mnoho dalších jich však ještě zbývá. A koneckonců – není každý takto starý pozůstatek pradávného života kouzelný sám o sobě?

———

Odkazy:

http://blogs.smithsonianmag.com/dinosaur/2011/02/willo-the-dinosaur-loses-heart/

http://en.wikipedia.org/wiki/Thescelosaurus

Cleland, T., Stoskopf, M., & Schweitzer, M. (2011). Histological, chemical, and morphological reexamination of the “heart” of a small Late Cretaceous Thescelosaurus Naturwissenschaften DOI: 10.1007/s00114-010-0760-1

———