Největší obratlovec všech dob

…plejtvák obrovský nebo sauropodní dinosauři?

Jednou z nejzajímavějších otázek, týkajících se sauropodních dinosaurů, je bezpochyby problematika jejich postavení mezi největšími známými obratlovci v historii života na naší planetě. Je jisté, že sauropodi neměli sobě rovného, co se pevniny týče. Vždyť ani největší mamuti či indrikotéria nepřesáhli hmotností pouhou pětinu váhy rekordních sauropodů. V jednotkách délky a výšky pak byl rozdíl ještě výraznější. Největší sloni a žirafy jsou pro nás impozantní, ale proti některým titanosaurům, brachiosauridům a diplodokidům jsou pouhými trpaslíky. Jiná situace je však pochopitelně s mořskými živočichy, zejména kytovci. Tito masivní vodní savci, jejichž evoluční počátky spadají do období nejstarších třetihor, plně využili možností, které skýtá nadlehčující voda a vytvořili gigantické formy, představující zdaleka největší živočichy současného světa. Rekordmanem je plejtvákovitá velryba plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), o kterém se i v knihách běžně tvrdí, že hravě strčil do kapsy kteréhokoliv sauropoda. Je to ale pravda?

Bereme-li v potaz jednotlivé organismy a zúžíme-li výběr na obratlovce (mezi bezobratlými najdeme i mírně delší, ovšem nesrovnatelně lehčí tvory), pak je jasným favoritem právě „modrá velryba“. Přesto je obvyklé tvrzení v encyklopediích a učebnicích – totiž že plejtvák obrovský je největší živočich všech dob – velmi zjednodušené. Pokud se chceme dopátrat skutečného rekordmana, musíme si nejdříve ujasnit, co vlastně rozumíme velikostí. Rozměry totiž můžeme měřit několika různými způsoby, podle toho, zda si za základní kritérium zvolíme rozměry lineární nebo volumetrické. Rozhodující může být výška, šířka a délka nebo spíše objem a hmotnost. Srovnejme tedy některé tyto rozměry u obou „uchazečů“ o titul největšího obratlovce (resp. živočicha) všech dob. Začneme délkou těla největších sauropodů a tzv. modré velryby. I zde si nejprve připomeňme, že nemáme k dispozici všechny potřebné údaje – jak v případě plejtváka, tak zejména dinosaurů rozhodně neznáme rekordní jedince. Máme k dispozici pouze malý okruh vzorků, ze kterých vybíráme ty největší ověřené míry. Je však jisté, že v obou případech existovali ještě podstatně(?) větší jedinci.

 ———

File:Joey williams with a 19 foot long blue whale skull.jpg

Obří, bezmála šest metrů dlouhá lebka plejtváka obrovského v expozici Smithsonian Museum of Natural History dává tušit někdejší rozměry svého majitele. Tito kytovci jsou z hlediska hmotnosti skutečně největšími známými živočichy všech dob. Kredit: Wikimedia Commons

———

Ani maximální délku plejtváka obrovského neznáme s jistotou. Nejdelší zaznamenaný jedinec měl údajně 33,6 metru na délku, šlo však o samici změřenou pouze „na hrubo“ velrybáři u Antarktidy, neznalými vědeckých metod měření živočichů. Údaj tedy nemůže být považován za nepochybný, přestože se nejspíš pravdě blíží. Druhá ulovená samice byla dle stejných údajů téměř shodně dlouhá, měřila asi 33,3 metru. Největší jedinec plejtváka obrovského skutečně změřený vědci z Národní laboratoře pro výzkum mořských savců (NMML) však měřil na délku „pouze“ 29,9 metru. Vzhledem k drastickému úbytku populací těchto nádherných kytovců už zřejmě rekordmany s délkou přes 30 metrů jen tak potkávat nebudeme. Nicméně zůstaňme u prvního rozměru, tedy u délky 33,6 metru. Stačí taková míra na titul nejdelšího obratlovce současnosti? Nepochybně. Stačí ale na titul nejdelšího obratlovce všech dob? Ani náhodou…

V délce jsou totiž nedostižnými rekordmany někteří sauropodní dinosauři. Přestože neznáme jejich kompletní kostry a nejdelší téměř kompletně zachovaný dinosaurus (Diplodocus) měřil „jen“ kolem 26 metrů, je nepochybné, že nejméně několik rodů sauropodů přesáhlo délku 34 metrů. Téměř jistá je taková délka u svrchnojurských diplodokidů druhu Supersaurus vivanae a Diplodocus hallorum. Velmi pravděpodobná je pak u obřích titanosaurů, jako byl Argentinosaurus huinculensis, Puertasaurus reuili a dalších (přestože vzhledem k malému procentu dochovaných zkemenělin těchto dinosaurů není možné takové rozměry potvrdit). U nejkompletněji zachovaného obřího titanosaura druhu Futalognkosaurus dukei se odhadovaná délka pohybuje právě na pomezí 32-34 metrů. Ještě mnohem delší však mohly být enigmatické druhy Bruhathkayosaurus matleyi ze svrchní křídy Indie (asi 44 metrů) a zejména svrchnojurský Amphicoelias fragillimus z Colorada (maximální odhad neuvěřitelných 56-64 metrů!). V případě posledních dvou jmenovaných dinosaurů však není možné domnělou velikost jakkoliv exaktně doložit. Délku 30 metrů podle současných znalostí možná přesáhlo až deset různých rodů sauropodních dinosaurů; délku 33 metrů pak asi sedm z nich. Je tedy téměř jisté, že v této velikostní kategorii dinosauři vítězí a představují tak nejdelší obratlovce v dějinách planety. Byli tak vůbec největšími tvory všech dob?

Většinou se za nejobjektivnější ukazatel velikosti považuje hmotnost a s ní nepřímo související objem těla. Dinosauři byli tedy nejdelší, ale nezapomínejme na to, že měli v poměru ke kytovcům velmi dlouhé krky a ocasy, které délku výrazně navyšují. Základním faktem je, že suchozemský tvor nemůže nikdy dorůst takové hmotnosti, jako vodou nadnášený mořský živočich. Hustota vody, která asi 775krát převyšuje hustotu vzduchu, značně neguje účinky neúprosné gravitace a umožňuje život i tvorovi tak těžkému, že by se na souši nemohl za běžných podmínek pohybovat. Teoretický limit pro hmotnost jakéhokoliv chodícího tvora byl proto odhadnut asi na 120-140 tun, což je méně než u největších plejtváků. Tomuto pravidlu pak zřejmě odpovídala i skutečnost. V současnosti totiž nemůžeme doložit existenci dinosaurů těžších než 100 tun, přestože některé druhy se k této magické hranici mohly přiblížit a snad ji i mírně překonat. Na rekordní plejtváky obrovské to však stále nestačí. Rekordní jedinec, zvážený vědeckými metodami, byla gravidní samice o váze úctyhodných 177 tun. Šlo přitom o jedince o délce pod 27 metrů. V případě více než třicetimetrových exemplářů tak mohla hmotnost ještě výrazně vzrůst, snad dokonce překonala dechberoucích 200 tun. Co na takovou výzvu mohou odpovědět sauropodní dinosauři?

 ———

File:Amphineural1.png

Nákres nekompletního obratle obřího sauropoda druhu Amphicoelias fragillimus (v kompletním stavu by měřil asi 2,7 metru). Tento dinosaurus možná dosahoval až dvojnásobné délky největších plejtváků, přesto by vykazoval „pouze“ dvě třetiny jejich hmotnosti (kolem 122 tun). Kredit: Wikimedia Commons

 ———

Krátce řečeno – téměř nic. I ti největší známí sauropodi se zřejmě pohybovali „pouze“ kolem poloviny rekordní hmotnosti plejtváka obrovského. Argentinosaurus huinculensis dosahoval zhruba 70-90 tun, což je sice hmotnost celého stáda afrických slonů (kteří jsou největšími současnými suchozemskými živočichy), ale s rekordními plejtváky se zřejmě měřit nemohl. Připomeňme však, že žádná další obří velryba (např. plejtvák myšok nebo velryba grónská) již největší dinosaury nejspíš nepřekonávala (u zmíněných druhů činila maximální hmotnost asi 70-100 tun). Amphicoelias, pokud skutečně existoval a vykazoval naznačené rozměry, mohl dosahovat hmotnosti kolem 122 metrických tun, čímž by překonal všechny živočichy kromě plejtváka obrovského a k rekordnímu jedinci by se přiblížil asi na 55 tun (dosahoval by zhruba 69% jeho hmotnosti, bereme-li v potaz oněch změřených 177 tun). Ještě mohutnějším, i když ne tak dlouhým sauropodem však mohl být záhadný indický Bruhathkayosaurus, u něhož se odhaduje hmotnost v rozmezí 139-175 tun (údaje o hmotnosti 225 tun jsou téměř s jistotou přemrštěné, což je slovy jednoho filmového inženýra „holá matematická jistota“). V tom případě by tento dinosaurus dosahoval přinejmenším hmotnosti běžně vzrostlých modrých velryb a konkuroval by i těm největším známým jedincům. Bohužel není jisté, zda takový gigantický sauropod skutečně existoval (více podrobností v některém z dalších článků).

Na základě dostupných informací a jejich objektivní analýzy tedy můžeme vyřknout definitivní ortel: Ano, největším známým obratlovcem v dějinách planety Země je skutečně obří plejtvákovitý kytovec plejtvák obrovský. Není ale pravda, že je také nejdelším obratlovcem (těmi byli někteří sauropodní dinosauři) a rovněž není pravda, že byl mnohonásobně těžší než všichni dinosauři, jak se také v mnoha knihách stále můžeme dočíst. Život ve vodním prostředí umožnil tomuto mořskému savci dosáhnout pohádkové hmotnosti a tělesného objemu, všechny velikostní primáty však pravěkým behemotům vzít nemůže. A kdo ví, možná že na své objevení teprve čeká ten skutečný rekordman…

 ———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Blue_whale

http://en.wikipedia.org/wiki/Dinosaur_size

http://en.wikipedia.org/wiki/Largest_organisms

http://en.wikipedia.org/wiki/Argentinosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Amphicoelias

http://en.wikipedia.org/wiki/Bruhathkayosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Futalognkosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Puertasaurus

 ———

Advertisements

komentáře 4

Filed under Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři, Současná příroda, Spekulativní paleontologie

4 responses to “Největší obratlovec všech dob

  1. nj, zvířátka… a co teprve když dojde na rostliny:) Teda pokud se chaluhy pořád řadí do rostlin…

  2. autor

    Viz také http://www.osel.cz…hp?clanek=5715

  3. Jiří Meixner

    Až dojde na rostlinnou říši, bude trpaslík z plejtváka obrovského a ze sauropodů budou kolibříci 😉 General Sherman – 83.8 m délky, průměr kmenu 31.3 m, 1400m3 dřeva, 2145 tun 🙂

  4. autor

    NJ, viz můj článek z Přírody (odkaz sem hodím později nebo můžu poslat mailem) 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s