…aneb velké výročí neexistujícího praptáka
I tento článek ještě věnuji dávnému svrchnojurskému obyvateli někdejšího středoevropského tropického souostroví. Právě letos si totiž připomínáme již 150. výročí od formálního vědeckého popisu jednoho z neslavnějších „obyvatel“ pravěku. Název Archaeopteryx lithographica spatřil světlo světa v roce 1861 a od té doby je tento „přechodný článek“ možná nejproslulejší fosílií historie. K tomu nahrává i jeho vzácnost – v současnosti není známo více než deset plně potvrzených exemplářů. Učebnicový prapták však již přesto není tím, čím býval v dobách své největší slávy. Tedy alespoň z hlediska jeho moderního systematického zařazení. O to se ve výročním roce postaral vzácný objev, pocházející (jak také jinak) z Číny.
Nejdříve si ale připomeňme pár základních údajů o samotném druhohorním opeřenci. Ten obýval oblast dnešního Bavorska, která však tehdy byla mnohem blíže rovníku, asi před 151-148 miliony let (období staršího tithonu). „Staré křídlo/pero“, jak zní překlad rodového jména, byl již od svého objevu považován za jakéhosi prvního neboli nejstaršího známého ptáka. To se nyní poněkud mění, ale zpět k základním údajům. Archeopterygové byli drobnými zvířaty, dosahovali délky asi 50 centimetrů a hmotnosti kolem 800 až 1000 gramů (asi jako vrána). Křídla s dobře vyvinutým opeřením, podobným svojí strukturou peří moderních ptáků, zřejmě dělaly z archeopteryga přinejmenším dobrého „kluzáka“. Vědci se stále přou, do jaké míry byl schopen skutečně aktivního letu. Pravděpodobně však neměl problém pohybovat se za pomoci klouzavého letu mezi stromy nebo jinými terénními vyvýšeninami. Asymetrická struktura opeření a poměrně široká křídla však naznačují možná i lepší letové schopnosti.
Archeopteryx byl dle současných poznatků daleko spíše malým deinonychosaurem, než pravým, vývojově odvozeným ptákem. Byl tak blízce příbuzný „srpodrápým“ zabijákům jako byl svrchnokřídový Velociraptor mongoliensis z Asie (modrá silueta) a spodnokřídoví Deinonychus antirrhopus (zelená) a Utahraptor ostrommaysorum (oranžová silueta) ze Severní Ameriky. Kredit: Matt Martyniuk, převzato z http://en.wikipedia.org/wiki/File:Dromie_scale.png
Většina anatomických znaků archeopteryga jej však řadí do blízkosti neptačích masožravých dinosaurů. Morfologických podobností mezi některými neptačími maniraptory a „praptákem“ z Německa si povšimli dokonce již badatelé v 60. letech 19. století, průlom v tomto směru však znamenal až výzkum amerického paleontologa Johna H. Ostroma (1928-2005) od konce 60. let století následujícího. Ostrom v roce 1969 popsal středně velkého dromeosaurida druhu Deinonychus antirrhopus, žijícího v období spodní křídy (asi před 115-108 miliony let) na území západu Severní Ameriky. Tento zhruba tři metry dlouhý teropod, který dal později název celé velké skupině maniraptorů – tzv. deinonychosauři, zahrnující dromeosauridy i jejich blízké příbuzné troodontidy – vykazoval totiž ohromné množství anatomických kosterních znaků, shodných právě s německým praptákem. Příbuzenství mezi oběma typy pravěkých teropodů tak bylo potvrzeno. Teprve v letošním roce však přišel z Číny objev, který tuto zjevnou podobnost posunul ještě o kus dál.
Tím objevem je Xiaotingia zhengi, drobný opeřený teropod, který byl svému německému protějšku anatomicky nesmírně podobný. Navíc byl i geologicky starší, oblast Linglongta totiž obýval již počátkem svrchní jury, asi před 160 miliony let. Exemplář STM 27-2, tedy holotyp nového teropoda, byl asi o deset milionů let starší. Malého čínského opeřence popsali paleontologové Tsu Tsing a jeho kolegové ze souvrství Tiaojishan v první polovině letošního roku. Xiaotingia sice není prvním známým opeřeným tvorem, starším než archeopteryx (tím se stal již v roce 2009 další archeopterygid Anchiornis huxleyi), je mu však vývojově mnohem bližší. Podle kladistické analýzy čínských vědců tvořily rody Archaeopteryx a Xiaotingia samostatný klad, který spadá do skupiny Deinonychosauria a nikoliv Avialae. Tím pádem již ani „Archie“ (jak je bavorskému praptákovi familiérně přezdíváno) není ptákem pod většinou běžně užívaných významů toho slova. V podstatě se tedy dá zjednodušeně říci, že Archaeopteryx lithographica nebyl žádným „praptákem“, nýbrž deinonychosaurním neptačím dinosaurem. Pro ilustraci to zakončeme konstatováním, že archeopteryx v tomto smyslu mohl mít blíže například k velociraptorovi (či deinonychovi, troodonovi, utahraptorovi apod.) než k dnešním ptákům. Navzdory těmto novým zjištěním však nejspíš ani po jednom a půl století slavný „prapták“ z učebnic přírodopisu jen tak nezmizí…a to je určitě dobře.
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Archaeopteryx
http://en.wikipedia.org/wiki/Xiaotingia
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-14307985