Gigantičtí sauropodi potřetí

…aneb Kdo je vlastně ten Bruhathkayosaurus

Pokud vyhledáváte informace o dinosaurech na cizojazyčných webových stránkách, určitě jste na něj už narazili. Byl to možná největší živočich, jaký se kdy pohyboval po této planetě a dokonce snad konkuroval hmotností i největším plejtvákům. Žil na jihu dnešní Indie v období pozdní svrchní křídy a spolu se severoamerickým amficéliasem představuje efemérního giganta, který možná nikdy neexistoval. Nebo lépe řečeno existoval, ale měl podobu jakéhosi velkého stromu. Řeč je o (domnělém) titanosaurním sauropodovi druhu Bruhathkayosaurus matleyi. Poněkud krkolomné rodové jméno vzniklo dílem z indického sanskrtu a dílem z klasické řečtiny a doslova znamená „ještěr s těžkým tělem“.

Ale pěkně popořádku. Fosílie bruhatkajosaura byly objeveny v sedimentech souvrství Kallamedu v jihoindickém Tiruččiráppalli, jednom z distriktů svazového státu Tamilnádu. V roce 1989 je zběžně popsali indičtí paleontologové P. Yadagiri a K. Ayyasami, kteří materiál (holotyp nese označení GSI PAL/SR/20) přisoudili neznámému obřímu teropodovi z příbuzenstva alosauridů. V tom případě by se jednalo o zdaleka největšího známého dravého dinosaura. V roce 1995 však zkameněliny krátce prozkoumal vertebrátní paleontolog Sankar Chatterjee a původní závěr kolegů opravil. Masivní fosílie označil za pozůstatky obřího sauropoda příbuzného titanosaurovi. Dochovaly se kosti kyčelní a sedací, dále kosti holenní a vřetenní, fragment obratle a zejména pak úlomky gigantické kosti stehenní, která by údajně v kompletním stavu dosahovala délky tři metry. Její průměr na jednom konci (přes kondyly) činil údajně asi 75 cm. Tibia (kost holenní) dosahovala délky asi rovné dva metry, takže byla o dobrou čtvrtinu delší než stejná kost současného velikostního „rekordmana“ argentinosaura (A. huinculensis). Srovnáním s dochovanými kosterními elementy dalších sauropodů bylo vypočítáno, že indický gigant mohl mít pažní kost dlouhou asi 234 cm (v porovnání s argentinosaurem, jehož humerus by v kompletním stavu měřil asi 181 cm).

Jak velký tedy Bruhathkayosaurus mohl být? V roce 2006 se tento taxon spolu se zmíněným amficéliasem (Amphicoelias fragillimus) stal skutečnou dinosauří hvězdou internetu. Jeho délka byla nejdříve odhadnuta na ohromujících 40-44,1 metru, později však byl odhad snížen asi na 28-34 metrů. Výška v kyčlích mohla dosahovat zhruba 8-10 metrů, původní odhady pracovaly dokonce s hodnotou 15 metrů. Nejzajímavější je ale odhad hmotnosti tohoto kolosálního obratlovce. Pominout můžeme opět první udávané „guesstimates“ – ty činily zhruba 175-250 tun! Horní limit už téměř dvojnásobně překračuje biomechanický limit pro hmotnost suchozemského živočicha a je víceméně s jistotou hodně přestřelený. Novější odhady snížily hmotnost bruhatkajosaura na nějakých 139-157 tun. I tím by překonával dosavadní rekordmany bezmála dvojnásobně a blížil se výrazně i největšímu zváženému plejtvákovi obrovskému. Skutečně fascinující údaje…avšak jsou tu dva významné problémy.

V první řadě je možné namítnout, že již dlouhá léta panuje neshoda mezi paleontology v tom, co vlastně domnělé zkameněliny indického super-sauropoda představují. Například americký odborník na teropody Thomas Holtz a někteří další zastávají názor, že třímetrová stehenní kost dinosaura je ve skutečnosti pouze zkamenělý kmen křídového stromu. V tom případě by samozřejmě všechno dříve uvedené bylo zpochybněno. Na druhou stranu je sotva představitelné, že by tak zkušený a uznávaný paleontolog jako je Chatterjee nerozeznal zkamenělou kost od fosílie rostliny. Stát se to samozřejmě mohlo, ale není to pravděpodobné. Sám zmiňovaný paleontolog se později vícekrát nechal slyšet, že ať už představuje materiál bruhatkajosaura cokoliv, určitě to není kmen stromu. Dle jeho názoru jsou to fosílie svrchnokřídového živočicha, staré asi 70 milionů let.

Druhý problém je bohužel závažnější – zkameněliny bruhatkajosaura už údajně nejsou k dispozici. Není jasné, z jakého důvodu, ale přinejmenším „západní“ vědci k nim již nemají přístup. Snad byly zničeny při jakési ekologické pohromě (záplavy?) nebo se v rámci chaosu na místě jejich původního nepříliš odborného uložení ztratily, jisté není v tuto chvíli nic. Na rozdíl od obratle svrchnojurského „kolegy“ druhu A. fragillimus, který byl kdysi podrobně a pečlivě zakreslen E. D. Copem, z bruhatkajosaura se nezachovalo prakticky nic. Původní vědecká studie navíc prakticky žádné podrobnější informace neposkytuje. A tak nezbývá než doufat, že nešlo o poslední a zcela unikátní nález svého druhu…

———

Odkazy:

http://dinogoss.blogspot.com/2011/12/bruhathkayosaurus-is-dead-again.html

http://svpow.wordpress.com/2008/05/20/sv-pow-showdown-sauropods-vs-whales/

http://www.gavinrymill.com/dinosaurs/largest-dinosaur-ever.html

http://www.miketaylor.org.uk/dino/faq/s-size/records/

http://en.wikipedia.org/wiki/Bruhathkayosaurus

http://dml.cmnh.org/2001Jun/msg00626.html

———

3 Comments

Filed under Rekordy a statistika, Sauropodní dinosauři, Spekulativní paleontologie

3 Responses to Gigantičtí sauropodi potřetí

  1. neuro

    Nepripada Vam zvlastni, ze popsana fosilie byla spatne popsana, popis byl doplnen o otresny nakres (http://www.miketaylor.org.uk…pg), pak lezela nekolik let porad v zemi, tam kde ji nasli, a nakonec ji odnesla povoden? :)Oprava, za tech par let vlastne stihli udelat jeste fotku:http://www.miketaylor.org.uk….jpg

  2. autor

    Dobrý den, děkuji za dotaz. Ohledně této zkameněliny je podivné skutečně takřka všechno 🙂 Ostatně moc toho osobně nevím ani o zmíněných indických paleontolozích, ale tím nechci naznačit, že by nebyli vůbec kompetentní…

Napsat komentář: autor Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *