…aneb Trocha restaurátorské historie
Je dobře známo, že první dva exempláře populárního teropoda tyranosaura (Tyrannosaurus rex) objevil paleontolog Barnum Brown (1873-1963) počátkem minulého století ve východní Montaně. Obě zkamenělé kostry byly do značné míry kompletní a umožňovaly sestavit impozantní a působivé kosterní expozice v Americkém přírodovědeckém muzeu (pro které tehdy Brown pracoval). Tohoto úkolu se zhostil paleontolog a ředitel muzea Henry Fairfield Osborn (1857-1935), který v roce 1905 tyranosaura také formálně popsal a představil světu.
Jak je dobře známo, první představy o tělesné stavbě a držení těla „tyranského ještěra“ ani zdaleka neodpovídaly skutečnosti. Po celé dlouhé desítky let byl na všech ilustracích i fotografiích kostry či modelů tento svrchnokřídový teropod zobrazován v pozici „tripod stance“ – tedy jakési trojnožky, přičemž tělo na dvou nohách bylo výrazně vertikálně nachýleno a opíralo se o masivní ocas. Tato pozice vycházela především z předlohy, kterou vytvořili restaurátoři ve zmíněném muzeu AMNH. Pod Osbornovým vedením vznikla první světově proslulá rekonstrukce kompletní kostry tyranosaura (kat. č. AMNH 5027) v pozici, přejaté potom Richardem Knightem, Zdeňkem Burianem, Rudolphem Zallingerem a dalšími významnými ilustrátory pravěku. Tyranosaurus proto na dlouhou dobu vešel do povědomí jako dvounohé, do různé míry vertikálně napřímené monstrum, opírající se o svůj masivní ocas.
———
Fotografie zmenšeného modelu plánované rekonstrukce obou tyranosauřích koster v AMNH (1913). Tento fascinující projekt však nebyl nikdy uskutečněn. Převzato z Wikipedie.
———
Jak ale ukázali autoři knihy Complete T. rex z roku 1993, Don Lessem a Jack Horner, Osborn chtěl původně úplně jinou pozici svého tyranosaura. Fakt, že až do roku 1992 muzeum představovalo svého tyranosaura v tomto „tripod stance“, je spíše věcí nezbytnosti a práce s omezenými možnostmi, než Osbornovým vlastním záměrem. Zkušený paleontolog totiž věděl, že v podobné pozici se tyranosaurus dlouhodobě pohybovat nemohl. Jeho původní pojetí expozice počítalo s instalací dvou koster z Montany v ekologické pozici – souboje o kořist. Osborn k tomuto účelu najal restaurátora Erwina Christmana, který následně vytvořil různé menší dřevěné modely, se kterými bylo možno hýbat. Christman vytvořil tři samostatné modely a jeden model s oběma kostrami, které byly výtvarným dílem samy o sobě.
Modely byly odborně vyfotografovány Abramem Andersonem a použity v odborném Osbornově článku z roku 1913. V dané době byly velmi odvážným pojetím pravěkých zvířat. Jeden z tyranosaurů brání svoji kořist v přikrčené, dynamické pozici a řve na přicházejícího soka. Ten se blíží v nám již známé vertikální pozici a snaží se svého konkurenta od zdechliny odehnat. Přestože ze současného pohledu tyto pozice anatomicky neodpovídají skutečnosti (ani jeden zobrazený typ držení těla a ocasu nebyl u tyranosaura možný), celkově jde o mnohem „živější“ a jaksi svěžejší model, který by nepochybně podnítil fantazii návštěvníků expozic muzea. Výše stojící kostra by čněla do výšky 5,5 metru a tyčila se tak daleko nad hlavami všech návštěvníků. I přikrčená kostra však měla „hřbet“ ve výšce asi 2,8 metru a délku téměř 12 metrů, což by dávalo lidem stojícím hned vedle ní skutečný vjem obřích rozměrů tohoto dinosaura. V každém ohledu by šlo o mistrovskou ukázku restaurátorství na počátku 20. století.
———
Dnes již slavná fotografie lebky tyranosaura s kat. ozn. AMNH 5027 z roku 1912. Převzato z Wikipedie.
———
Proč ale nakonec tento zamýšlený zlatý hřeb muzea nespatřil světlo světa? Důvodem jsou obyčejné praktické problémy s materiálem a technikou práce. Tehdejší možnosti jednoduše nedostačovaly tomuto úkolu. Hojně využívané železné rámy na bezpečné podepření těžkých kamenných exponátů prostě nestačily. K tomu by bylo třeba podepřít zejména horizontálně „skrčenou“ kostru velkým množstvím kovových tyčí, které by nepůsobily esteticky dobře a zničily tak kouzlo celého exponátu. V roce 1915 proto spatřil světlo světa typický „trojnožkový“ model tyranosaura a Osborn jej akceptoval. Stejně tak jej brzy vděčně přijala veřejnost. Vlastně nejen to – tyranosaurus z AMNH se stal jakousi ikonou a předlohou pro všechny následující rekonstrukce tělesné stavby obřího dravého dinosaura. A tak tomu bylo ještě dalších sedmdesát let…
———
Odkazy a literatura:
Davidson, J. P.: History in Paleontology Illustration, Indiana University Press, 2008 (str. 168-173)
Osborn, H. F. 1913: Tyrannosaurus: Restoration and Model of the Skeleton, Bulletin of the American Museum of Natural History 32:91-92.
http://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannosaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Specimens_of_Tyrannosaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Henry_F._Osborn
http://en.wikipedia.org/wiki/Barnum_Brown
———