Ještěr pana Herrery

…aneb První dinosaurus, hodný toho zařazení

Mezi nejstarší dnes známé teropody (a tím i dinosaury vůbec) patří argentinský druh Herrerasaurus ischigualastensis. Tento asi 4 metry dlouhý a zhruba 350 kilogramů vážící dravec představoval jednoho z prvních větších dinosaurů a zároveň jednoho z prvních skutečně nebezpečných lovců. Hererasaurus přesto nepředstavoval vrcholového predátora ekosystémů souvrství Ischigualasto, tím byl totiž obří rauisuch Saurosuchus galilei, dosahující délky přes 7 metrů. Tito vzdálení příbuzní dinosaurů chodili po čtyřech končetinách a měli masivní těžkou lebku o délce téměř jednoho metru. Při hmotnosti přes jednu tunu si dospělí saurosuchové dokázali poradit i s menší smečkou hererasaurů a možná je i odháněli od kořisti. Ale zpět k „ještěrovi pana Herrery“…

Jak už bylo řečeno, zkameněliny těchto dinosaurů byly objeveny v proslulém svrchnotriasovém souvrství Ischigualasto, jehož sedimenty se nacházejí na severozápadě Argentiny. V roce 1959 objevil nedaleko města San Juan první z nich andský farmář Victorino Herrera, podle kterého je archaický teropod pojmenován. Vědecké jméno mu v roce 1963 stanovil paleontolog Osvaldo Reig. Vrstvy, ze kterých tyto zkameněliny pochází, jsou dnes datovány na pozdní ladin až raný karn (svrchní trias), do doby před asi 231,4 milionu let. Dva další vývojově primitivní teropodi byli popsáni ze stejného souvrství; dostali vědecká jména Ischisaurus cattoi a Frenguellisaurus ischigualastensis a v obou případech se zřejmě jedná o mladší synonyma hererasaura (ischisaurus je zřejmě jen mládětem tohoto rodu). Naopak Eoraptor lunensis, žijící rovněž ve stejném souvrství, byl nepochybně jiným starobylým rodem dinosaura.

Dlouhou dobu byl tento dravec považován za zástupce různých skupin – velmi primitivních teropodů, raných plazopánvých dinosaurů, bazálních sauropodomorfů nebo nedinosauřích archosaurů. V roce 1988 byla týmem Paula Serena objevena první poměrně kompletní kostra a lebka hererasaura, která již bezpečně potvrdila příslušnost tohoto dinosaura k velmi primitivním teropodům. Čeleď Herrerasauridae tedy představuje jednu z prvních odnoží dinosauřího vývojového stromu.

———

Přibližná podoba jednoho z prvních větších dravých dinosaurů, hererasaura (Herrerasaurus ischigualastensis, zde nad uloveným synapsidem). Žil před více než 230 miliony let na území dnešní Argentiny a dosahoval délky až 6 metrů. Převzato z http://en.wikipedia.org/wiki/File:Herrerasaurus_DB.jpg.

———

Hererasauři byli poměrně lehce stavění predátoři, na poměry takto dávného dinosaura však byli již značně velcí. Jeho délka činila asi 3-6 metrů a v kyčlích dosahoval výšky nad 110 centimetrů. Hmotnost dospělých jedinců zřejmě výrazně přesáhla čtvrt tuny, maximálně pak asi 350 kilogramů. Nadprůměrně velká lebka o délce 56 cm (dříve popsaná pod jménem Frenguellisaurus) také svědčí o poměrně velkých rozměrech tohoto dinosaura. Hererasauři vykazují znaky pokročilých teropodů i primitivnějších nedinosauřích archosaurů, proto jsou pro paleontology stále jistou záhadou. Každopádně se však jednalo o rychlého bipedního dravce, který zřejmě představoval významnou hrozbu pro všechny obratlovce ve svém ekosystému, ovšem s výjimkou velkých rauisuchů.

V souvrství Ischigualasto a mírně mladším souvrství Candeleros představovali dinosauři pouze malé procento ze všech skupin obratlovců. V prostředí částečně zalesněné záplavové plošiny žili ranní dinosauři spolu se synapsidy, krurotarsany, rynchosaury, étosaury ad. Mezi dinosaury byl jedním z největších, neboť jiní ranní zástupci jako Eoraptor, Eodromaeus či Panphagia sotva přesahovali metrovou délku. Potravou hererasaurů mohli být i tito menší dinosauři (například ptakopánvý Pisanosaurus) nebo početnější rynchosauři a synapsidi. Sám hererasaurus se mohl naopak stávat kořistí masivního rauisucha druhu Saurosuchus galilei, který při délce až 9 metrů neměl potravního konkurenta. Objev ran na lebce jedince s katalogovým označením PVSJ 407 z roku 2001 nasvědčuje možnosti vnitrodruhových soubojů mezi hererasaury.

Ještěr pana Herrery byl jedním z prvních a nejstarších známých dinosaurů, který již před 231 miliony let představoval velmi mocného predátora. Tento katemerální tvor se zřejmě rychle pohyboval a možná lovil ve smečkách. Na území dnešní Argentiny představoval již na počátku svrchního triasu předzvěst budoucího příchodu obřích teropodů typu giganotosaura nebo tyranosaura. Od nich jej však dělila doba delší, než jaká dělí giganotosaura či tyranosaura od nás! I to svědčí o nesmírně dlouhé době, po kterou nohy dinosaurů dupaly po pevném povrchu planety Země.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Herrerasaurus

http://www.ucmp.berkeley.edu/diapsids/herrerasaurus.html

http://www.digimorph.org/resources/dino.phtml

———