…aneb zabiják dinosaurů útočící z hlubin
Je obecně dobře známou skutečností, že největším stiskem čelistí se mezi dosud známými teropodními dinosaury pyšnil obří tyranosaurid Tyrannosaurus rex. Asi před 67 miliony let představoval tento až třináct metrů dlouhý a kolem sedmi tun těžký severoamerický dravec dominantního predátora svých ekosystémů. Mnozí kachnozobí i rohatí dinosauři měli nepochybně čest seznámit se s jeho děsivými čelistmi, které dle propočtů dosahovaly síly stisku v rozmezí 35 000 až 57 000 Newtonů. K tomuto číslu dospěl paleontolog Gregory M. Erickson z Floridské státní univerzity, když extrapoloval hodnoty, přímo zjištěné měřením stisku největšího současného plaza, krokodýla mořského. U jedinců o délce až pět metrů naměřil přesně 16 460 Newtonů. Odhadl také, že šestimetroví jedinci s hmotností přes tunu se možná blížili hodnotě až 34 000 Newtonů, což už je na spodní hranici hodnot odhadovaných pro tyranosaura. Ani ti největší dnešní krokodýli se ale zdaleka neblížili síle, kterou dokázal vyvinout jeden z největších krokodýlů všech dob, tzv. zabiják dinosaurů z období svrchní křídy.
Tímto super-krokodýlem byl aligatoroid Deinosuchus hatcheri, popsaný vědecky roku 1909 W. J. Holandem. Asi před 80 až 73 miliony let obýval tento sladkovodní obr oblasti západu i východu Severní Ameriky, tehdy šlo o oba břehy ohromného vnitrozemského moře. První zkameněliny tohoto krokodýla byly objeveny již v 50. letech 19. století, lepší zkameněliny ale přišly až ve 40. letech minulého století a posléze i v posledních desetiletích. Díky nim máme dnes poměrně dobrou představu o vzhledu tohoto pravěkého plaza z doby dinosaurů. Byl mnohem větší než jeho dnešní příbuzní, protože dosahoval délky asi 10-12 metrů a hmotnosti až 8,5 tuny. Tím pádem byl dvakrát delší a zhruba šestkrát těžší než největší známí zástupci krokodýla mořského. Největší lebky deinosucha (toto rodové jméno mimochodem znamená „strašný krokodýl“, což je dost trefné) dosahují délky asi 1,3 až 1,8 metru. Na špičce svého čumáku měl typickou „bouli“ a jeho zuby byly velmi silné, dobře uzpůsobené k drcení kostí. Zřejmě dokázal rozkousat a pozřít téměř cokoliv, snad s výjimkou tělesného pancíře ankylosaurů. Odhaduje se také, že se tito plazi dožívali vysokého věku, možná výrazně více než 60 let.
Jaká tedy byla síla čelistního stisku tohoto obřího aligátorům podobného obra? Vzhledem k tomu, že zřejmě útočil i na velké kachnozobé dinosaury, kteří se přišli napít ke břehům vodních nádrží, museli být schopni skutečně drtivého zákusu. Také nejspíš napadali velké mořské želvy, které mohly být dokonce hlavní potravou těchto krokodýlů. I současný krokodýl mořský údajně dokáže ve svých čelistech snadno rozdrtit lebku buvola, jak silný byl tedy v tomto ohledu deinosuchus? Odhady se samozřejmě výrazně liší, ty nejnižší se přitom pohybují „jen“ kolem 18 000 Newtonů. Pravděpodobnější údaj publikoval nedávno opět Gregory Erickson, který extrapolací údajů přímo změřených u současných aligátorů a krokodýlů stanovil pro příbuzný jihoamerický druh Deinosuchus riograndensis děsivou hodnotu 102 800 Newtonů! Takovou silou dokázal deinosuchus usmrtit cokoliv živého při jediném skousnutí. Navíc se ještě jedná spíše o průměrnou hodnotu, protože pro výpočet nebyly použity míry největších známých exemplářů. Přesto však ani deinosuchus nebyl absolutním rekordmanem živočišné říše – tím byl nejspíš obří třetihorní žralok Carcharodon (Carcharocles) megalodon s odhadovanou hodnotou 108 000 – 182 000 Newtonů! Na souši však kraloval právě křídový deinosuchus, ztělesněný démon a zabiják dinosaurů z období svrchní křídy.
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Deinosuchus
http://www.bio.fsu.edu/faculty-erickson.php
Viz také http://www.osel.cz/index.php?clanek=6876 🙂