Když se líhne terizinosaurus

…aneb další barvitý exkurz do druhohor v podání Luise Reye

Paleoilustrátor mexicko-španělského původu Luis V. Rey je dinosauřím entuziastům již mnoho let dobře známý. Ilustroval hned několik vysoce úspěšných knih o dinosaurech (další jsou na cestě) a jeho ilustrace gigantoraptora, mapusaura a spinosaura zdobí například i přebal mých tří titulů. Rey bývá někdy kritizován za přílišné používání jasných barev, které možná občas působí až poněkud přehnaně a nepatřičně. Na druhou stranu je ale autor právem chválen za snahu proměnit naše představy o dávných druhohorách právě optikou pestrých barev, kterými hráli koneckonců i mnozí opeření dinosauři. Dávno pryč jsou doby šedavých a nevýrazných rekonstrukcí neptačích dinosaurů z doby před „dinosauří renesancí“, dnes je v kurzu spíše variabilita a pestrost. U drtivé většiny druhohorních dinosaurů samozřejmě původní barvu integumentu neznáme, přesto se jeví jako velmi pravděpodobné, že skutečně často barevní byli a stejně jako jejich dnešní potomci rozeznávali velmi dobře celé široké spektrum barev. Kolorace tedy velmi pravděpodobně sloužila i jako sofistikovaná forma vizuální komunikace, a to často intra- i interspecificky. Barvy zkrátka byly pro dinosaury důležité, ještě větší význam však mělo jejich úspěšné rozmnožování. Bez účinné reprodukční strategie by se totiž dinosauři sotva mohli stát pány pevninských ekosystémů po závratně dlouhou dobu téměř 150 milionů let.

 

Dynamická scéna s hnízdem terizinosaurů v podání Luise V. Reye.

 

Oba tyto důležité aspekty dinosauřího života přitom spojuje nový a velmi zajímavý Reyův obraz, jehož objektem je hnízdo terizinosaurů (Therizinosauroidea). Tito velmi zvláštní zavalití teropodi dodnes představují poněkud záhadnou skupinu plazopánvých dinosaurů, ačkoliv i o nich už toho paleontologové v poslední době hodně zjistili. Právě unikátní objevy embryí terizinosaurů (na jejichž výzkumu mimochodem pracoval také slovenský paleontolog Martin Kundrát) se staly vítanou inspirací pro zmíněného umělce. Na ilustraci jsou kromě obřího terizinosaura druhu Therizinosaurus cheloniformis ve všech jeho podstatných ontogenetických stadiích patrni také další živočichové pozdně svrchnokřídového období (scénu lze datovat do doby před asi 70 miliony let). Jedním z nich je drobný oportunistický savec, snažící se přiživit na vejcích nebo právě vyklubaných mláďatech, dalším pak (mírně početně naddimenzované) hejno velkých azdarchidních ptakoještěrů, prolétávajících stylově nad hlavami zhruba šestitunových teropodních dinosaurů. Cyklus života dávných obyvatel Mongolska tak na Reyových ilutracích ožívá ve skutečně pestrých barvách. Obraz je samozřejmě z velké části hypotetický, ale rozhodně skýtá potenciál podnítit v nás představivost. A o to jde u umělecké paleorekonstrukce především.

 

Odkazy:

http://luisvrey.wordpress.com/

http://www.luisrey.ndtilda.co.uk/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Luis_Rey

http://www.dinosaur-world.com/feathered_dinosaurs/therizinosauroidea.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/Therizinosaurus

 

1 Comment

Filed under Jiné pravěké organizmy, Paleoart, Teropodní dinosauři

One Response to Když se líhne terizinosaurus

  1. No, je to sice hrozně dynamické a na stěnu bych si to asi nepověsil, ale je to krásný obrázek. Na therizinosaurech jsou zajímavé hlavně ty hrdelní vaky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *