…aneb Nečekaně brzký objev „obojživelných dinosaurů“
Příští rok uplyne přesně století od chvíle, kdy německý paleontolog Ernst Freiherr Stromer von Reichenbach (1870 – 1952) vědecky popsal fantasticky vyhlížejícího dravého dinosaura pod názvem Spinosaurus aegyptiacus. Jak se později ukázalo, spinosauři představují zřejmě největší známé teropody vůbec, a to s délkou v rozmezí 15 až 18 metrů a hlavou dlouhou až kolem dvou metrů. Holotyp egyptského predátora byl bohužel zničen za doby druhé světové války při spojeneckém bombardování Mnichova v roce 1944, od 90. let jsou však naštěstí objevovány nové exempláře na území severní Afriky (zejména ve státech Maroko a Niger). Letošní odhalení a výzkum nového exempláře (Ibrahim et al., 2014) přineslo doslova zemětřesení v pochopení obrazu tohoto dávného křídového dravce. Nyní se zdá být pravděpodobné, že šlo ve skutečnosti spíše o obojživelného tvora, ekologicky podobnějšího dnešním krokodýlům než „klasickému“ modelu plně suchozemského teropoda. Výzkum ještě pokračuje a slibuje další nečekané informace a podrobnosti. Zajímavá je však také historie objevování této zajímavé čeledi teropodů, jimž se nyní právě podle největšího a nejznámějšího zástupce říká spinosauridi (Spinosauridae). Obvykle je „trnitý ještěr“ považován také za první historicky popsaný rod čeledi (1915), skutečnost je ale jiná. Spinosauridi byli totiž vědecky popsáni již o tři čtvrtě století dříve a jejich zkameněliny byly známé dokonce o zhruba celé století dřív, než Stromer popsal svého egyptského behemota! Pouze to po značně dlouhou dobu nikdo nezaznamenal – fosilní zuby, patřící spinosauridům, jsou totiž podle nových údajů známé již někdy od počátku 20. let 19. století. Dlouho však byly považovány za dentici druhohorních mořských krokodýlů.
…
Náčrt zubních korunek suchosaura (S. cultridens, zde S. laevidens) v Owenově díle A history of British Fossil Reptiles. I zde jsou zuby přisuzovány druhohorním krokodýlům. Převzato z Wikipedie.
…
Oním nejstarším objeveným spinosauridem je rod Suchosaurus, jehož štíhlé zuby kónického tvaru se dostaly již kolem roku 1820 do vlastnictví britského lékaře a amatérského paleontologa Gideona A. Mantella (1790 – 1852), proslaveného popisem ornitopoda iguanodona (1825). Problém byl pouze v tom, že jejich dinosauří původ nebyl rozeznán – jak již bylo uvedeno, dlouho byly označovány za krokodýlí zuby. Není ostatně divu, vždyť tehdy ještě nebyl vědecky popsán ani první „rozeznaný“ dinosaurus megalosaurus (1824) a jméno Dinosauria zavedl Richard Owen teprve o celých 21 let později! Fosilní zuby byly objeveny v jihoanglickém Cuckfieldu ve vrstvách známých jako Wadhurst Clay (hrabství Východní Sussex). Šlo o stejné lokality (lomy) v Tilgateském lese, které Mantellovi později vydaly také první pozůstatky iguanodona. V roce 1822, stále dva roky před popisem megalosaura, Mantell určuje zuby za pomoci svého „rádce přes anatomii“ Williama Clifta jako krokodýlí. V průběhu roku 1824 fosilní zuby poprvé zobrazuje Francouz Georges Cuvier, čímž nevědomky pořizuje nejstarší nákres fosílií spinosauridů. O tři roky později zobrazuje další zuby opět Mantell, který zároveň zmiňuje jejich podobnost k zubům „dlouhonosých“ krokodyliformů, jakým je druhohorní rod Teleosaurus nebo recentní gaviál. Dnes jsou tyto fosílie uloženy v rozsáhlých sbírkách Britského přírodovědeckého muzea pod katalogovým označením BMNH R4415 a zejména pak BMNH R36536. Na zařazení do skupiny krokodýlovitých plazů se pak nic nezměnilo ani v době výzkumů Richarda Owena, který jim ve svém díle o dentici vyhynulých obratlovců Odontography (1840-45) přidělil jméno Crocodilius (Suchosaurus) cultridens. V roce 1878 se sice tentýž Owen zmiňuje o velké podobnosti mezi zuby dinosaurů a suchosaura, domnělý krokodýlí původ jim však ponechává.
…
Přibližná podoba skutečného původce zubů, teropoda baryonyxe (B. walkeri). Tento mohutný dravec dorůstal délky přinejmenším 9,5 metru a hmotnosti 2,7 tuny. Žil v období spodní křídy (asi před 130 – 125 miliony let) na území současné západní Evropy. Kredit: Nobu Tamura, převzato z Wikipedie
…
V roce 1897 popisuje francouzský paleontolog Henri-Émile Sauvage další druh tohoto rodu, S. girardi, a to na základě portugalského objevu dvou fragmentů čelisti a jednoho zubu (kat. označení MG 324). Tento exemplář byl mimochodem považován za ztracený až do loňského roku, dnes nese zbylý materiál označení MNHN/UL.I.F2.176.1. Prakticky po celé 20. století byly fosílie rodu Suchosaurus (v doslovném překladu „krokodýlí ještěr“) považovány za pozůstatky jakéhosi zvláštního krokodyliforma, snad pocházejícího z čeledi Pholidosauridae. Teprve v roce 1998 prováděla britská paleontoložka Angela Milnerová revizi proslulého spinosaurida rodu Baryonyx, a pátrání po původci zubů dostalo zcela jasný směr. Tento teropod, vědecky popsaný roku 1986, totiž disponoval zuby prakticky nerozlišitelnými od těch suchosaurových. Přesto trvalo ještě pět let, než v roce 2003 Milnerová definitivně ztotožnila suchosaura s baryonyxem. Tím pádem bychom však o rodové jméno Baryonyx (v překladu „těžký dráp“) definitivně přišli – prioritu by měl samozřejmě Suchosaurus, stanovený již roku 1841 Owenem. Ani prvenství o úctyhodných 145 let zde však nestačí, Mantellovy zuby jsou totiž prakticky k nerozeznání také od zubů dalších dvou spinosauridů, rodu Cristatusaurus a Suchomimus. Výsledkem této zamotané situace je, že Suchosaurus cultridens prozatím představuje nedeterminovatelného zástupce podčeledi Baryonychinae. Francouzský paleontolog Eric Buffetaut však zašel dál než Milnerová a v roce 2007 zařadil druhý popsaný druh S. girardi jako cf. Baryonyx walkeri. Dle jeho názoru patří materiál anglického druhu S. cultridens skutečně druhu B. walkeri a Suchosaurus tak může být jen starším synonymem baryonyxe. Ať už je tomu jakkoliv, jedno je jisté: spinosauridi byli objeveni mnohem dříve, než mohl až donedávna kdokoliv předpokládat. Jejich zuby „krokodýlího tvaru“ zmátly několik generací paleontologů a tak nikdo nemohl tušit, že v době popisu spinosaura znala věda tyto zajímavé „obojživelné“ teropody již bezmála celé jedno století…
…
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Suchosaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Baryonyx
Buffetaut, E. (2007). „The spinosaurid dinosaur Baryonyx (Saurischia, Theropoda) in the Early Cretaceous of Portugal.“ Geological Magazine, 144(6): 1021-1025.
Buffetaut, E., 2010, „Spinosaurs before Stromer: Early finds of spinosaurid dinosaurs and their interpretations“, Geological Society, London, Special Publications. 343, pp 175-188.
Mateus, O., Araújo, R., Natário, C. & Castanhinha, R. 2011. A new specimen of the theropod dinosaur Baryonyx from the early Cretaceous of Portugal and taxonomic validity of Suchosaurus. PDF Zootaxa 2827: 54–68.
…