…a přání hezkých vánočních svátků
Jak už tomu bývá ve všech profesích, některé věci jsou velmi důležité, jiné (a těch je nejvíc) mají důležitost jakési střední hodnoty a konečně se vyskytují i věci málo důležité nebo dokonce naprosto nepodstatné. V paleontologii jsme tak analogicky letos mohli obdivovat skutečně úžasné nové poznatky (ať už jde o přehodnocení vzhledu a ekologie spinosaura a deinocheira či další zajímavosti), setkávali jsme se s, řekněme, běžně závažnými studiemi a pak se také občas objevilo něco, co má hodnotu pouze jakési kuriozity. Do této poslední kategorie můžeme zařadit i novou zprávu, která byla oznámena světu zhruba týden před vánočními svátky. Do vesmíru s novou kosmickou lodí NASA Orion (Orion Multi-Purpose Crew Vehicle, MPCV) totiž dne 5. prosince 2014 odletěl také zub jednoho nechvalně proslulého pozdně křídového teropoda, známého pod vědeckým jménem Tyrannosaurus rex. Zmíněná 66 milionů let stará fosílie byla objevena na území Colorada a nápad odvézt ji do vesmíru vzešel od jisté dobrovolnice, pracující v Denverském muzeu přírodních věd. Vzhledem k tomu, že byla zároveň zaměstnankyní společnosti Lockheed Martin, která vesmírnou loď Orion stavěla, chybělo už se jen zmínit o svém nápadu před vhodnými lidmi.
…
Přehlídka nejznámějších dinosaurů (a ptakoještěra) ze souvrství Hell Creek. Do vesmíru se zatím podíval jen nejslavnější z nich, teropod Tyrannosaurus rex. Dále zde vidíme rody Ankylosaurus, Triceratops, Pachycephalosaurus, Struthiomimus, Acheroraptor a Anzu. Scénu doplňuje gigantický ptakoještěr Quetzalcoatlus. Kredit: Durbed, Deviant Art a Wikimedia Commons
…
Všechny zainteresované osoby údajně nadšeně souhlasily, což platí také o kurátorovi paleontologických sbírek muzea Scottu Sampsonovi. Ten se nechal slyšet, že důvod tohoto vědecky nepříliš významného, ale kuriózního počinu je prozaický: „Protože to jednoduše můžeme udělat!“ Mocný „T. rex“ je nicméně až třetím rodem dinosaura, jemuž se této zajímavé „pocty“ dostalo. Již v roce 1985 totiž do vesmíru odletěla fosílie křídového kachnozobého dinosaura druhu Maiasaura peeblesorum (let STS-51-F, známý také jako Spacelab 2) a roku 1998 pak lebka triasového teropoda druhu Coelophysis bauri (let STS-89, lebka se načas ocitla také na vesmírné stanici Mir). A tak se i neptačí dinosauři poprvé po desítkách milionů let od svého zániku přidali k (většinou nešťastným) ne-lidským návštěvníkům vesmírného prostoru, a to po boku psů, šimpanzů, myší a dalších obyvatel naší nádherné modré planety. Tak ať je nám naše kamenná vnitřní planeta Sluneční soustavy nadále srtejně drashocenným domovem, jakým byla pozemským organismům už v době dinosaurů a ještě dávno před nimi… A s tímto konstatováním přeji svým stálým i občasným čtenářům hezké vánoční svátky (před Silvestrem bude následovat ještě poslední letošní příspěvek).
…
Podobný tyranosauří zub vynesla na oběžnou dráhu kolem Země vesmírná loď NASA Orion. Na snímku fosilní zuby exempláře MOR 1125, známého spíše jako „B-rex“. Mary Higby Schweitzerová v kostech tohoto subadultního jedince údajně objevila původní chemické stopy proteinů. Čára vpravo nahoře měří 5 cm. Kredit: John R. Horner, Mark B. Goodwin, Nathan Myhrvold (PLoS One), Wikimedia Commons
…
Odkazy:
http://www.9news.com/story/news/weird/2014/12/18/t-rex-tooth-found-in-colorado-travels-to-space/20613879/
http://en.wikipedia.org/wiki/Orion_%28spacecraft%29
http://en.wikipedia.org/wiki/Tyrannosaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Coelophysis
http://en.wikipedia.org/wiki/Maiasaura
Socha, V.: Úžasný svět dinosaurů, Triton, 2009
…