Neuvěřitelní dinosauři od řeky Paluxy

a lidé, kteří je neznali

Název a podtitul článku mohou být pro nezasvěceného čtenáře matoucí, raději tedy jejich význam hned vysvětlím. Jsou parafrází na název ve vědeckých kruzích nechvalné knihy Tracking Those Incredible Dinosaurs – And the People Who Knew Them od Johna Davida Morrise. Jakkoliv je titul knihy půvabný (je škoda, že si jej v mírně ironickém smyslu nepřivlastnili paleontologové), její obsah představuje z velké části soubor dezinterpretací, polopravd a myšlenkových konstruktů, které mají sloužit k podpoře kreacionistických myšlenek jejího autora. Kniha v podstatě vychází zejména z pozoruhodných nálezů ichnofosílií (druhohorních dinosauřích stop) u říčního koryta Paluxy nedaleko městečka Glen Rose na severovýchodě Texasu. Glen Rose je i dnes s pouhými 2500 obyvateli nepříliš významnou aglomerací, na mapu nejen vědeckého světa jej ale dostaly právě fascinující otisky dinosauřích stop z období spodní křídy. Ty spadají do souvrství Glen Rose, pojmenovaného v roce 1891 paleontologem Robertem T. Hillem. Kromě proslulých dinosauřích ichnofosílií (a méně častých kosterních zkamenělin) zde bylo objeveno také množství fosílií mořských bezobratlých, například korálů, krabů, plžů i mlžů, hlavonožců amonitů nebo ostnokožců. Z neptačích dinosaurů se na tomto místě našly fosilní kosterní fragmenty populárních rodů Acrocanthosaurus (obří alosauroidní teropod) nebo Sauroposeidon (gigantický somfospondylní sauropod). Nic ale nemohlo okolí Glen Rose a říčku Paluxy proslavit tolik, jako údajné „pozůstatky člověka, žijícího spolu s dinosaury“. Ačkoliv je dnes existence „důkazů“ pro toto tvrzení již dávno vyvrácena a až na několik vzácných vyjímek již ani kreacionisté mladé Země tento extrémně slabý argument nevyužívají, historie spojená s danými fosíliemi zůstává jednou z nejpozoruhodnějších kapitol v dějinách americké paleontologie. Jakým způsobem se tedy tato myšlenka objevila a kdy dostala svoji pomyslnou poslední ránu z milosti?

File:Paluxy River.jpg

Zkamenělé otisky stop dinosaurů na dně koryta říčky Paluxy. Jejich stáří činí asi 113 milionů let, pocházejí tedy z období spodní křídy. Kredit: Robert Nunnally, Wikipedie

První výzkum dinosauřích ichnofosílií probíhal v okolí Paluxy již od roku 1908, přímo v sedimentech řečiště Paluxy pak nejpozději v roce 1917. Otisky stop jsou zde obvykle zachovány v křídovém vápenci a jsou poměrně dobře rozeznatelné. V této oblasti byl mimo jiné objeven také úžasný doklad pravděpodobné lovecké scény, kdy velký teropod zaútočil na sauropodního dinosaura. Samotné místo proslavil svými výzkumy až významný paleontolog Roland T. Bird, který roku 1938 objevil hlavní naleziště stop v okolí Paluxy. Teprve publikování výsledků výzkumu tohoto badatele pracujícího pro Americké přírodovědecké muzeum v New Yorku učinilo lokalitu slavnou a zároveň poskytlo prostor k nebývalé kontroverzi. Bird totiž popsal také „neobvykle prodloužené stopy“, objevené jihozápadně od města Fort Worth. Paleontolog tehdy schválně podtrhl bizarnost objevu, protože chtěl udržet zájem svého podporovatele Harryho Sinclaira, který jeho výzkum subvencoval. Birdových závěrů si ale brzy povšiml kreacionistický badatel Clifford L. Burdick (1919 – 2005). Netrvalo dlouho a aniž by Bird o něčem podobném byť jen popřemýšlel, na svět přišla alternativní teorie o původu prodloužených stop: měly být důkazem společného soužití člověka a dinosaurů, ergo nahrávaly doslovnému výkladu některých pasáží Písma. Bird považoval i ty nejméně obvyklé stopy za produkt eroze nebo výsledek dinosauří chůze v mělké vodě, všechny stopy ale zcela správně a logicky považoval za dinosauří. Mezitím se nicméně Burdick a další kreacionisté mladé Země upnuli k lokalitě u Glen Rose a začali zde s vlastními výzkumy. V průběhu velké ekonomické deprese, která v této době sužovala chudší oblasti Spojených států, vedla snaha vylepšit vlastní finanční situaci mnohé místní usedlíky k výrobě falešných zkamenělých stop člověka. První takové padělky vznikaly dokonce již od roku 1939. Sám Burdick, který přes veškerou snahu nedokázal objevit vlastní exemplář údajné zkamenělé lidské stopy, vzal zavděk jednou z těchto falešných stop. Snímky tohoto zjevného padělku, v jehož pravost Burdick věřil, se pak objevily i na stránkách kreacionistické literatury (např. v knize The Genesis Flood od Whitcomba a Morrise z roku 1961). Legenda o „lidech, kteří znali dinosaury“ začala žít vlastním životem.

File:Apatosaurus and trackway.jpg

Série stop od říčky Paluxy, umístěná pod smontovanou kostrou sauropoda druhu Apatosaurus (Brontosaurus) excelsus. Ve skutečnosti jsou stopy asi o 40 milionů let mladší než tento obří diplodocid v expozici AMNH v New Yorku. Kredit: Joseph Lin, Wikipedie

Vzhledem k tomu, že protáhlé stopy napovídaly velkým rozměrům svých původců (pokud je považujeme za lidské otisky), vžilo se spíše označení „obří lidé.“ Navzdory faktu, že vědecká komunita nikdy nezapochybovala o dinosauřím původu stop a důkazní materiál kreacionistických obhájců „lidských stop“ od Paluxy sestával převážně z nepříliš umně vyrobených padělků a špatných interpretací, víra v koexistenci člověka a neptačích dinosaurů přetrvávala u mnoha lidí po další desetiletí. Na počátku 70. let navštívil Paluxy také reverend Stanley Taylor a o stopách natočil dokonce celý film  s názvem Footprints in Stone (Stopy v kameni). Populárním tématem a silným opěrným bodem pak byly pro některé kreacionistické skupiny tyto nálezy ještě v průběhu 70. a 80. let*. Po roce 1980 už ale situace uzrála k vyřčení jakéhosi definitivnímu verdiktu. V tomto roce navštívili lokalitu u řeky Paluxy dva (vlastními slovy nezávislí) badatelé, Glen Kuban a Tim Bartolomew. Kuban nicméně doufal, že se existence lidských stop v křídových vrstvách potvrdí, byl ale hořce zklamán. Situaci napomohl i neobvykle suchý a horký rok, který umožnil zkoumat jinak často pod vodou ponořené stopy na suchém podkladu. Kuban brzy pochopil, že se dívá na stopy s jasně dinosauřími znaky, ať už se jednalo o jejich celkový tvar, hloubku vtisku, orientaci nebo jakékoliv další znaky. Údajné lidské stopy pak po delším přemítání objektivně označil za neobvyklé stopy teropodního dinosaura, kráčejícího s podivně orientovanou distální částí dolní končetiny (zřejmě složeným metatarzálem). Nejpozději v roce 1982 tak došel k názoru, že domnělé lidské stopy jsou pouze stopami dinosaura, kráčejícího takříkajíc „na patách“. To je ovšem nanejvýš neobvyklé, protože dinosauři jsou výsostně digitigrádní živočichové (došlapovali pouze na prsty). Dodnes není definitivně vyřešeno, zda jde v případě tohoto nálezu o patologii nebo neobvyklou situaci, která nám může prozradit něco nového o lokomoci a chování teropodních dinosaurů.

File:DinosaurValleyStatePark015.JPG

Říčka Paluxy na území Dinosaur Valley State Park. V okolí této řeky jsou již od roku 1908 objevovány výborně zachovalé otisky stop dinosaurů z období spodní křídy. Kredit: Gordon Reid, Wikipedie

Dnes můžeme konstatovat, že neexistuje jediný pozitivní důkaz o přítomnosti člověka nebo čehokoliv takto neobvyklého (úsměvná je mimochodem například snaha umístit sem padělky typu zkamenělého kladívka, televize nebo prvohorního trilobita) ve spodnokřídových vrstvách u říčky Paluxy. Již přibližně od poloviny 80. let se těchto „dokladů“ obvykle nedovolávají ani kreacionisté mladé Země, protože protievidence je zcela zdrcující. Dnes můžeme pouze konstatovat, že aféra s údajnými „obřími lidmi v době dinosaurů“ vstoupila navždy do dějin vědy jako jedna z jejích kuriózních, ale od samého počátku pouze úsměvných kapitol. Vyložené padělky stop můžeme ve zpětném hodnocení rovnou pominout. Ale co ty skutečné stopy, nalezené „in situ“ v sedimentech u řeky Paluxy? Jak uvedl ve svém přehledu již zmíněný Kuban, skutečné stopy na lokalitě nevypadají tak, jak by v bahně vypadaly lidské stopy. Stopy končily tvarem „V“, který je zcela nepodobný lidské patě a měly prohlubně a zářezy anatomicky zcela nekonzistentní s lidským chodidlem. Vědecky bylo také spočítáno, že velikost stop a z ní odhadnutá výška domnělého člověka naprosto neodpovídá vzdálenosti a vzájemnému úhlu jednotlivých stop. Naopak dobře sedí tyto propočty pro teropodní dinosaury. Někdo by samozřejmě mohl namítnout, že dávní „lidé“ se mohli anatomicky lišit od nás, ostatně byli to domnělí obři, ale to už bychom zacházeli v argumentaci příliš daleko a podmiňovali svoji pravdu příliš mnoha dalšími domněnkami. Nejpravděpodobnější vysvětlení je nepochybně to, které oficiálně platí – totiž, že původcem otisků jsou různí menší a středně velcí teropodní nebo snad i ornitopodní dinosauři, obývající tento kus země v době před zhruba 113 miliony let**. A městečko Glen Rose, imunní vůči osmdesáti letům půtek a disputací mezi všemi znasvářenými tábory, si žije dál svým poklidným životem…i s úžasnými dinosauřími stopami nedaleko svých hranic.

Unikátní dobové záběry výzkumů Rolanda T. Birda u říčky Paluxy (konec 30. let minulého století).

* Dějiny tohoto kontroverzního tématu jsou samozřejmě mnohem spletitější a komplexnější, pro více informací doporučuji odkazy pod textem a výčet literatury i internetových zdrojů, uvedený v některých z nich. K dispozici je pak doslova záplava kreacionistických webových stránek, na ty zde ale odkazovat nehodlám (ostatně stačí použít vyhledavač).

* Objevilo se nicméně další fantastické „vysvětlení“, stejně pravděpodobné jako to „lidské“. Původci stop jsou dle něho dosud neznámé inteligentní bytosti, vzešlé rychlým vývojem z vyspělejších teropodních dinosaurů (tzv. dinosauroidi). Důvěryhodností spadá toto tvrzení někam mezi dinosaury na Venuši a hvězdu smrti Nemesis.

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Paluxy_River

http://en.wikipedia.org/wiki/Glen_Rose_Formation

http://www.evolution-outreach.com/content/6/1/27

http://www.bioone.org/doi/abs/10.1525/abt.2014.76.4.5?af=R&

http://www.asa3.org/ASA/PSCF/1988/PSCF9-88Hastings.html

http://www.skepticfiles.org/evolut/tracksma.htm

http://www.smithsonianmag.com/science-nature/excavating-the-river-of-giants-122044962/?no-ist

http://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File%3APaluxy_River_trackway.ogv

Bird, Roland T., 1939. „Thunder in His Footsteps.Natural History, Vol. 43, No. 5. pp. 254-261, 302.

(…a mnohé další.)

1 Comment

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Protopaleontologie a geomytologie, Spekulativní paleontologie

One Response to Neuvěřitelní dinosauři od řeky Paluxy

  1. Tom

    Kdysi jsem na toto téma viděl poměrně hezky zpracovaný dokument. Jmenoval se Dinosaur Attack! (česky doslova přeložené na Útok dinosaura). Je to už ale pěkná řádka let. Nevzpomínáš si na nic takového? Byly tam hezky udělané počítačové animace a snad nějaký ko-příběh o tom, jak dělali nějakou dinosauří sochu… 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *