Druhohorní plazi v Čechách V.

Dinosauří stopy od Červeného Kostelce

Velmi slibnou lokalitou na objevy dinosauřích ichnofosílií je nyní starý, ale dosud aktivně využívaný[1] pískovcový lom U Devíti křížů (na zalesněném návrší „Krákorka“), nacházející se v blízkosti Červeného Kostelce na Náchodsku (v lesích mezi Červeným Kostelcem, Rtyní v Podkrkonoší a údolím řeky Úpy). Tato lokalita v podkrkonošské pánvi svými sedimenty spadá zřejmě do období svrchního triasu a je tak výrazně starší než lokality všech dosud zmíněných nálezů – pravděpodobně jde o dobu pozdního svrchního triasu (asi před 215 až 210 miliony let). Horniny triasového stáří se na území České republiky vyskytují ve vnitrosudetské pánvi a východní části Podkrkonoší (jiho-jihovýchodně od Trutnova), kde dosahují mocnosti téměř 70 m, a při okrajích vnitrosudetské pánve, kde jsou vyvinuty v mocnosti až 130 m. Jde o klastické, zejména písčité (psamitické) kontinentální usazeniny tzv. bohdašínského souvrství, konkrétně pak jde převážně o světlé kaolinické pískovce a arkózové pískovce s vložkami slepenců. Ukládaly se v prostředích mělkých sezónních jezer, sezónních říčních toků i jako větrem váté (eolické) usazeniny. Polohy slepenců s valouny hornin z podloží (tzv. krystalinika) vznikaly při epizodických událostech krátkodobých přívalových dešťů jako plošné splachy[2]. Pískovce mívají na svých vrstevních plochách často zachované čeřiny a byly zde objeveny také stopy dešťových kapek, dále bahenní, resp. písečné „sopečky“ a snad i otisky sladkovodních hydromedúz[3]. Předpokládá se, že tyto sedimenty pocházejí z doby před 220 až 200 miliony let (svrchní trias)[4]. Již v této vzdálené době se po našem území procházeli dinosauři.

———

Takto vypadá pískovcový lom v lokalitě U Devíti křížů dnes. Před více než 215 miliony let zde byla polopouštní triasová krajina, kterou se tu a tam prohnal nějaký ten dinosauromorf (a nejspíš i „pravý“ neptačí dinosaurus). Kredit: Huhulenik, Wikipedie

———

V polovině 90. let zde byla objevena tříprstá stopa menšího teropodního dinosaura (nebo dinosauromorfa) o délce 14 a šířce 18 centimetrů. Patřila zřejmě menšímu teropodovi, vzdáleně příbuznému rodu Coelophysis. Někdy bývá řazena do ichnorodu Eubrontes a vytvořil ji menší tříprstý archosaurní plaz o celkové délce asi 2-3 metry. Tento poměrně starobylý dinosaurus (nebo dinosauromorf) obýval oblasti severovýchodních Čech v době pozdního triasu, když zde panovalo velmi horké a suché, v podstatě polopouštní podnebí. V dané době se naše území nacházelo na místě dnešní severní Afriky, zhruba tam, kde je teď neklidná oblast Libye. Podle toho také vypadala tamní krajina – polopouštní až pouštní reliéf s písečnými dunami a naprostým minimem vegetace[5]. Nad pouští vály monzunové větry a pravidelně se nad ní vyskytovaly silné průtrže mračen. Po těch nejspíš zůstávaly v terénních sníženinách malé vodní nádrže, představující dočasný zdroj vody pro dinosaury i jiné živočichy z okolí. Zde potom zvířata přebývala a živila se víceméně jen dočasně rostoucí vegetací, například (paleontologicky doloženými) jemnými plavuněmi. V bahnitých okrajích těchto vodních ploch pak dinosauři zanechávali otisky svých stop, z nichž dvě se již (ke konci roku 2014) podařilo bezpečně identifikovat. Muselo jich však být více, o čemž svědčí také další podobné objevy z poslední doby. Jak se dinosauří stopy u Červeného Kostelce dochovaly až do současnosti? Roli sehrálo nejspíš také horké podnebí, které periodické vodní nádrže rychle vysušilo a z měkkého bláta brzy udělalo pevnou půdu. Horkem ztvrdlé stopy pak byly dalšími vrstvami navátého písku pohřbeny a svůj tvar si i po dvou stovkách milionů let podržely.

První otisk již zmíněného teropoda, s jistotou ale jen neidentifikovatelného dinosauromorfa[6] (viz níže), byl učiněn dělníky v lomu, kteří na jedné z odlomených pískovcových desek tříprstou stopu objevili. Na nález upozornili vědce z Českého geologického ústavu, kteří později identifikovali fosílii jako údajný otisk stopy prvního českého teropodního dinosaura. Stopu popsal oficiálně geolog Jaroslav Zajíc (Geologický ústav AV ČR) v periodiku Journal of the Czech Geological Society (43/4) z roku 1998[7]. Stopa byla přisouzena teropodovi z příbuzenstva skupiny Coelurosauria. Dle jeho závěru šlo tedy nejspíš o zástupce plazopánvých teropodních dinosaurů, příbuzného severoamerickým célofyzům (druh Coelophysis bauri). Byli to menší, asi 1-6 metrů dlouzí a relativně štíhlí dinosauři. Původce stopy byl ve svém triasovém ekosystému (před zhruba 210 miliony let) menším dravcem, který zřejmě lovil malé obratlovce (včetně jiných dinosaurů). Příbuzné druhy byly často gregarické, žily ve smečkách (v případě zmiňovaného célofyza dokonce extrémně početných, a to ve stovkách jedinců). Pokud také tento možný český teropod lovil ve smečce, jeho lovecký potenciál se pochopitelně značně zvýšil, a to i z hlediska celkové velikosti kořisti. Stopa byla otisknuta v měkkém podloží, na kterém lze údajně rozeznat také otisky dešťových kapek v podobě malých důlků. Stopa je dobře viditelná, i když není příliš dobře zachovaná – chybí například část levého a prostředního prstu. Objev je významný tím, že jde možná o vůbec první průkazný doklad o přítomnosti neptačích dinosaurů v našich dnešních geografických hranicích (Fričovy fosílie tehdy nebyly považovány za pozůstatky druhohorních dinosaurů). Vědecký název nemohl být stanoven, materiál totiž není diagnostický (někdy však bývá přirovnáván k rozšířenému ichnotaxonu Eubrontes). Populární přezdívku nález rovněž nemá, je o něm obvykle referováno pouze jako o „(první) stopě českého dinosaura“. V současnosti probíhá na lokalitě U Devíti křížů další výzkum a hlášeny jsou také objevy dalších stop, které mohly patřit neptačím dinosaurům (M. Košťák – ústní informace). Ve své práci o moravském teropodovi však Daniel Madzia zařazení mezi coelurosaury zpochybňuje. Uvádí, že tříprsté stopy jsou plesiomorfií dinosaurů a u dinosauromorfů (skupiny, do které patří jak „praví“ dinosauři, tak i jejich nejbližší příbuzní) se vyvinuly nejpozději v raném středním triasu. Vzhledem k tomu, že neznáme přesné stáří vrstev svrchní části bohdašínského souvrství, nemůžeme si být jisti, zda jde skutečně o dinosauří stopy a nemohou patřit spíše některým z jejich blízkých příbuzných[8].

———

Stopa Anomoepus

Stopa ichnorodu Anomoepus, představující zřejmě vůbec nejstarší fosilní pozůstatek po přítomnosti dinosaurů na našem území. Jeho původce tu žil před více než dvěma sty miliony let. Kredit: © Vladimír Socha, 2015 (Chlupáčovo muzeum historie Země, PřF UK v Praze).

———

Také druhá objevená dinosauří stopa pochází z lomu U Devíti křížů v severovýchodních Čechách a patřila zřejmě jinému druhu dinosaura. V sobotu 23. dubna 2011 se konalo slavnostní odhalení stopy v Botanické zahradě hlavního města Prahy, protože právě tam byla geologem a paleontologem Radkem Mikulášem nalezena. Objev nové stopy, která byla na toto místo převezena coby součást dlažby pro místní chodníky, nebyl zcela náhodný, a to na rozdíl od toho prvního. Existenci dalších stop ze svrchnotriasového lomu předpokládal již zmiňovaný Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Ten systematicky procházel místa, na která byly již dříve převezeny pískovcové desky z „Krákorky“ (lidový název pro lom U Devíti křížů). Ještě před hlavním objevem několik pravděpodobných otisků dinosaurů identifikoval, nejvýznamnější byl však až jeden výrazný tridaktylní otisk z pískovcové desky chodníku v botanické zahradě v Tróji. V jeho případě už nemohlo být pochyb, že se jedná o pozůstatek po životní činnosti tříprstého obratlovce z období svrchního triasu – nejspíše dalšího českého dinosaura. K samotnému objevu došlo již na podzim roku 2010, dne 3. listopadu pak byla stopa z původního umístění vyproštěna a odvezena k bližšímu prozkoumání. Od té doby je zřejmé, že zkameněliny dinosaurů už na našem území nebudou nikdy tak unikátní, jak se donedávna myslelo. Předpokládaných otisků stop je totiž mnohem více, již nyní paleontologové vědí minimálně o několika dalších (Košťák, M. a Mikuláš R., ústní informace). Celková mocnost odkrytých částí sedimentu v lomu U Devíti křížů dosahuje vlivem denudace asi 15 – 17 metrů[9].

Tvar stopy naznačuje, že by mělo jít o ichnotaxon Anomoepus, který představuje skupinu býložravých či všežravých ptakopánvých dinosaurů (možná ornitopodů), žijících na přelomu triasu a jury. Ichnotaxon Anomoepus byl popsán z východu USA již v roce 1848, od té doby však byly otisky stop tohoto dinosaura objeveny na mnoha místech světa, a to včetně Východní Evropy. Stopa českého dinosaura byla asi 20 cm dlouhá, což odpovídá celkové délce těla zhruba 2,5 metru a výšce v kyčlích kolem 90 cm. Hmotnost dinosaura pak dle odhadů činila asi 10 až 20 kilogramů. Je pravděpodobné, že tito dinosauři měli konec čelistí zakončen jakýmsi zobákem, pokrytým rohovinou. Nohy pak byly zakončeny mírně zaoblenými drápy a ocas tvořil zhruba polovinu délky těla. Anomoepus od Červeného Kostelce žil dle zatím publikovaných odhadů zhruba v době před 220-210 miliony let, tedy ve střední části svrchního triasu (datace ale není jistá). Odhalení stopy proběhlo za velkého mediálního ohlasu ve spolupráci s Českým rozhlasem v dubnu 2011 a její originál byl poté vystaven v Chlupáčově muzeu historie Země na pražském Albertově[10]. Na výzkumu stopy se podílí paleontologové Martin Košťák a Martin Mazuch, zdařilou rekonstrukci jejího původce namaloval výtvarník Petr Modlitba (viz obrázek výše). Čeřiny a stopy po kapkách deště zkamenělé a dochované až do současné doby dokreslují příběh jednoho z mála známých dinosaurů, obývajících naše dávné svrchnotriasové území. Dá se předpokládat, že podobných nálezů bude v příštích letech nadále přibývat.

———

V roce 2011 byl oznámen objev druhé dinosauří stopy Radkem Mikulášem. Místem nálezu kupodivu nebyl lom u Červeného Kostelce, nýbrž chodník v botanické zahradě v pražské Tróji. Pískovcová deska i s dinosauří stopou sem byla totiž dovezena pro vydláždění návštěvnické pěšinky. Kredit: Petr Modlitba, web ČRo

———

Odkazy a reference:

[1] In http://lokality.geology.cz/100 (Web České geologické služby)

[2] Košťák M. a kol.: Putování naším pravěkem, Granit, Praha 2011 (str. 81)

[3] Chlupáč, I. a kol.: Geologická minulost České republiky, Academia, Praha 2002 (str. 242)

[4] In http://www.rozhlas.cz/meteor/stopa/_zprava/872198 (Web Českého rozhlasu; pořad Meteor)

[5] Košťák, M. a Mazuch, M.: Dinosauři v Čechách (V jakém žili prostředí), Vesmír 89, 433, 2010/7

[6] Vzhledem k tomu, že není přesně známé geologické stáří nálezu, nemůžeme si být jisti, zda šlo o pravého teropodního dinosaura nebo spíše ještě vývojově bazálnější formu skupiny Dinosauromorpha. (Madzia, D., ústní informace)

[7] Zajíc, J. 1998. The first find of the dinosaurian footprint in the Czech Republic (the Krkonoše Piedmont Basin) and its stratigraphic significance. Journal Czech Geol. Soc., vol. 43/4, issue 4, pages 273 – 275.

[8] Madzia, D. (2014): The first non-avian theropod from the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. 59 (4): 855 – 862. (str. 855)

[9] Košťák M. a kol.: Putování naším pravěkem, Granit, Praha 2011 (str. 82)

[10] In http://www.rozhlas.cz/meteor/stopa/ (Web Českého Rozhlasu, pořad Meteor, 2011)

———

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Česká paleontologie

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s