Druhohorní plazi v Čechách VI.

Ornitopod od Kutné Hory

Jediným dosud relativně dobře prozkoumaným a bezpečně identifikovaným (alespoň na úrovni podřádu) fosilním exemplářem zástupce skupiny Dinosauria je objev nedaleko obce Nová Lhota (Mezholezy) u Kutné Hory. Tento dosud nejvýznamnější objev dinosauřích pozůstatků na našem území byl učiněn na jaře roku 2003. Opět se přitom jednalo o pouhou náhodu. Tehdy se procházel lékař a amatérský sběratel fosilií MUDr. Michal Moučka jednou z do té doby nepříliš významných lokalit nedaleko zmíněných Mezholez u Kutné Hory (severně od vesnice Nová Lhota). Nálezce zde původně sbíral fosilie bezobratlých mořských živočichů, kterých bylo v těchto příbřežních sedimentech větší množství. Poté však jeho pozornost upoutal kousek zkamenělé kosti z dolní končetiny, vyčnívající z horniny. Když nálezce později odnesl kost do pražského Ústavu geologie a paleontologie na Albertově, vzbudil značný rozruch. Na první pohled bylo jasné, že pokud platí druhohorní stáří nálezu, pak byla nepochybně objevena první kost českého dinosaura. Šlo o zhruba 40 cm dlouhou levou stehenní kost spolu s několika dalšími neidentifikovatelnými kůstkami dolní končetiny. Jak vyplynulo z následujícího výzkumu, kost patřila poměrně malému, jen asi 4 metry dlouhému ornitopodnímu dinosaurovi. Zřejmě šlo o jakousi trpasličí formu ornitopoda, vykazujícího tzv. ostrovní nanismus. Abychom si však byli jistí, že šlo o skutečného „trpaslíka“, museli bychom znát přesnější systematické zařazení tohoto dinosaura. Český ornitopod byl jakousi menší obdobou vzdáleně příbuzného (avšak o 30 milionů let staršího) rodu Iguanodon. Dinosaurus od Kutné Hory žil zhruba před 95 miliony let v období počínající pozdní křídy (pozdní cenoman). Zachovaná kost vykazuje některé podobnosti s kostmi spodnokřídových iguanodontidů, spíše než s fosiliemi svrchnokřídových zástupců této skupiny, známých například z Francie. Primitivní znaky také poukazují na to, že český dinosaurus patřil k bazálním (málo vývojově pokročilým) zástupcům skupiny Iguanodontia. Rozhodně tak nešlo například o nějaký nový druh rodu Iguanodon, jak z mnoha dobových populárních článků mohlo vyplývat (D. Madzia, pís. informace).

———

https://i0.wp.com/i.idnes.cz/09/012/gal/VOT288cb4_IMG_9701.jpg

Skupinka českých ornitopodů, procházejících se po břehu jednoho z ostrovů, které se kdysi nacházely na našem území. Před 95 miliony let bychom místo gotického Chrámu Sv. Barbory v Kutné Hoře mohli mít právě takovýto výhled. Autor: Petr Modlitba.

———

V daném období leželo území našeho státu z větší části pod hladinou mělkého moře, pouze místy z něj vyčnívaly pásy ostrůvků. Tyto ostrovní soustavy se vyskytovaly i v období cenomanu (přelom spodní a svrchní křídy) a právě v této době putovaly po našem území skupinky malých, ostrovních forem iguanodontidů, menších příbuzných populárních druhů ze západní Evropy a Severní Ameriky. Klasičtí iguanodontidi však dosahovali až trojnásobné velikosti a většinou se také vyskytovali o několik desítek milionů let dříve. Stehenní kost iguanodontida od Mezholez dosahuje pouze 40 % velikosti stejné kosti u druhu Iguanodon bernissartensis, teoreticky však mohlo jít o dosud ne plně dospělého a tedy stále rostoucího jedince. Přesto by rozměrů velkých ornitopodů typu iguanodona nebo pozdějších kachnozobých dinosaurů (hadrosauridů) s jistotou nedosahoval. „Český“ dinosaurus měřil podle hrubých odhadů asi 3,5-4,5 metru na délku, vážil několik stovek kilogramů a živil se nejspíše spásáním nízké rostlinné vegetace. Předpokládá se, že do jídelníčku zahrnoval zejména slanomilnou jehličinu druhu Frenelopsis alata, dobře známou z dřívějších paleontologických výzkumů lokalit tohoto souvrství (perucko-korycanské souvrství)[1]. Fosílie dinosaura byly objeveny v typických sedimentech někdejších písečných pláží, prostoupených horizonty obsahujícími fosílie měkkýšů a rudistů. Tyto sedimenty nejspíš vznikly na jižních svazích někdejšího středoevropského souostroví. Ornitopod zřejmě obýval menší soustavu ostrovů, které se nacházely severně od místa nálezu, dnes v blízkosti měst Kolín, Kutná Hora a Čáslav. Mohl však žít také na jižně položeném, mnohem větším území tzv. Rýnsko-českého ostrova (masívu). K nálezu došlo v místě mořského kanálu mezi dvojicí větších ostrovů s velmi nepravidelně členěným pobřežím. Velmi dobrý stav zachování stehenní kosti (hlavice stehenní kosti stále vykazuje mineralizované útvary, sledující průběh šlach) naznačuje, že pohřbení proběhlo velmi rychle. Přesto nese kost stopy po okusování žraloky a snad i dalšími mořskými predátory (možná pliosaury a primitivními mosasauridy, ačkoliv na život v moři plně adaptované formy z této doby ještě neznáme). Ornitopod byl tedy před pohřbením a následnou fosilizací nejspíš mršinou, splavenou do moře[2]. Paleontologové dále předpokládají, že na uložení fosílií se podílela extrémně silná bouře, která měla na mořskou hladinu podobný efekt, jako vlna cunami. Nasvědčuje tomu sedimentologický rozbor, který odhalil přítomnost valounů rul z podložního krystalinika, dále objev fosilních schránek ústřic a rudistů i trsů koloniálních korálů v někdejším jemném písku pláží. Plovoucí mršina dinosaura tedy mohla být pohřbena díky velmi rychlé a dynamické bouři, jež zanesla zbytky těla na písečnou pláž a pohřbila ji pod vrstvami písku[3]. Jedná se o velmi šťastnou okolnost, protože se dá předpokládat, že za poměrně krátkou dobu by již tělo i se zbývající částí kosterního aparátu zcela roznesli mořští mrchožrouti.

V době života dinosaura, přibližně před 95 miliony let, dochází k největšímu známému zdvihu hladiny oceánů, a to zejména vlivem rozpadu jižního superkontinentu Gondwany. Vznik oceánských hřbetů v oblasti oddalování tektonických desek vede ke zdvihu hladiny řádově o desítky metrů. Tato cenomanská transgrese při svém maximálním rozsahu by pokryla vodní plochou až třetinu současné rozlohy pevnin[4]. Je možné, že globální vzestup hladiny činil dokonce 200 – 300 metrů a mořem zůstalo nepokryto jen 18 % zemského povrchu (oproti dnešním 29 %). Až koncem křídy pak naopak došlo k výraznému poklesu mořské hladiny[5]. Na území Čech se v této době vytváří přímořská deltová a lagunární prostředí, severní část českého masívu se stává mořským dnem. Vzniká také průliv mezi křídovými moři na severozápadě Evropy a teplým oceánem Tethys na jihovýchodě. V prostoru Střední Evropy dominuje jediný pevninský masív v podobě tzv. Rýnsko-českého ostrova[6]. Ekologické podmínky v prostředí těchto ostrovů odpovídají trendu ostrovního nanismu. Ornitopod vykazuje velmi malé tělesné rozměry v poměru ke známým druhům příbuzných dinosaurů. Při hmotnosti v řádu několika stovek kilogramů (a se stehenní kostí o délce pouhých 40 % oproti femuru rodu Iguanodon) zřejmě představoval trpasličí formu býložravého ornitopoda. Potravou těchto herbivorů mohly být již zmíněné keřovité jehličnany druhu Frenelopsis alata nebo jinanovité keře rodu Eretmophyllum obtusum, na lokalitě přímo paleontologicky doložené. Zejména Frenelopsis alata s výraznými dužnatými šišticemi, vytvářející monodominantní stanoviště ve slaných močálech, zřejmě představuje jednu z hlavních složek potravy těchto dinosaurů[7]. Dinosaurus od Mezholez se zřejmě dokázal pohybovat po dvou i po čtyřech, k pohybu mu sloužily silné končetiny zakončené tříprstými chodidly a kopýtkovitými drápy. Ve stejném ekosystému se možná vyskytovali také menší nebo středně velcí teropodní dinosauři, kteří mohli „ostrovní“ iguanodonty lovit. Dokud však neobjevíme jejich fosilie, nic konkrétního o nich vědět nebudeme. To samé platí také o samotném českém ornitopodovi, jehož pozůstatky jsou bohužel příliš fragmentární na to, aby umožnily přesnější systematické zařazení. V květnu roku 2005 sice studenti geologie pod vedením Doc. RNDr. Václava Zieglera CSC. objevili v jiném lomu další fragmenty kostí pravděpodobně jiného jedince stejného dinosaura, ani tento nový materiál však v přesnější klasifikaci nepomohl[8].

———

Stehenní kost českého iguanodonta

Snímek stehenní kosti českého dinosaura, pořízený na výstavě koster argentinských dinosaurů v pražském nákupním centru Chodov v březnu 2007. Jde o dosud nejlepší fosilní doklad přítomnosti neptačích dinosaurů na našem území. Autor: Vladimír Socha, Wikimedia Commons

———

Je téměř jisté, že český ornitopod byl již dospělým nebo téměř dospělým jedincem, o čemž svědčí zejména histologická struktura kosti s plně adultní podobou lamelární histologie s Haversovým cévním systémem[9]. Vzhledem k nedokonalému stupni zachování a fragmentární povaze nálezu lze však málokteré tvrzení považovat za zcela jisté a definitivní. Systematická pozice ornitopoda je také dosud nejasná a takovou nejspíš i zůstane (pokud nedojde v budoucnu k velmi šťastnému nálezu dalšího materiálu). Původní popisná studie označuje tuto formu jako cf. Iguanodontidae gen. et sp. indet. (taxonomicky neurčitelný zástupce čeledi Iguanodontidae). Podle předběžné a dosud nepublikované analýzy D. Madzii se pak může jednat také o bazálního zástupce kladu Styracosterna. Zdá se tedy být pokročilejší (vývojově blíže příbuzný hadrosauridům) než třeba evropští zástupci kladu Rhabdodontidae, ale zároveň bazálnější (vývojově méně pokročilý) než samotný rod Iguanodon. Stehenní kost vykazuje anatomické znaky, které se vyskytují napříč kladem Iguanodontia a bude třeba dalšího studia k přesnějšímu zařazení tohoto nejspíše zcela nového taxonu (rodu a druhu) ornitopoda (D. Madzia, soukromá písemná informace). Český dinosaurus je tedy nejspíš skutečným „originálem“, dosud neznámým druhem ornitopodního dinosaura. A máme tu ještě jeden unikát – je zajímavé, že se jedná dosud prakticky o jedinou kontinentální fosílii suchozemského obratlovce z období cenomanu ve střední Evropě severně od „alpské“ Tethydy[10]. Kosterní materiál dinosaura od Kutné Hory zkrátka zůstává i nadále nejlepším dokladem o přítomnosti nadřádu Dinosauria na našem dnešním geografickém území.

———

Reference:

[1] Fejfar, O. et al. (2005): First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic). Acta Palaeontologica Polonica 50 (2), str. 299.

[2] Ibidem, str. 296.

[3] Košťák, M. a Mazuch, M.: Dinosauři v Čechách (V jakém žili prostředí), Vesmír 89, 432-435, 2010/7

[4] Dougal Dixon et al., Atlas of Life on Earth, (New York: Barnes & Noble Books, 2001), p. 215.

[5] Chlupáč, I. a kol.: Geologická minulost České republiky, Academia, Praha 2002 (str. 259)

[6] Košťák, M. a Mazuch, M.: Dinosauři v Čechách (V jakém žili prostředí), Vesmír 89, 434, 2010/7

[7] Fejfar, O. et al. (2005): First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic). Acta Palaeontologica Polonica 50 (2), str. 299.

[8] In http://www.dyksoft.cz/kbev/Department/writed.php (Web Katedry Biologie a ekologické výchovy PedF UK)

[9] Fejfar, O. et al. (2005): First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic). Acta Palaeontologica Polonica 50 (2), str. 299.

[10] Zoltan Csiki-Sava, Eric Buffetaut, Attila Ősi, Xabier Pereda-Suberbiola & Stephen L. Brusatte (2015): Island life in the Cretaceous — faunal composition, biogeography, evolution, and extinction of land-living vertebrates on the Late Cretaceous European archipelago. ZooKeys 469: 1-161.

———

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Ptakopánví dinosauři, Česká paleontologie

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s