…aneb Přehlídka skutečně velkých jamek
Stejně jako ostatní tělesa sluneční soustavy se i planeta Země již od svého vzniku neustále stává terčem planetek a kometárních jader, které dopadají do její atmosféry nebo se dokonce sráží přímo s jejím povrchem. Nejdramatičtější období tohoto „těžkého bombardování“ proběhlo již v nepostižitelné době před asi 4 miliardami let, dnes je tedy množství těchto projektilů, putujících vnitřními oblastmi sluneční soustavy, naštěstí podstatně menší. Největší impaktní událostí za poslední téměř dvě miliardy let byla mimochodem událost na konci křídy před 66 miliony let. Většina dávných kráterů již byla činností vodní, větrné i organické eroze dávno zahlazena a zmizela z povrchu naší planety, stále však máme doklady i o velkých kráterech s průměrem nad 50 kilometrů. Následující přehled představuje právě desítku těch největších, některé nové poznatky ale mohou toto pořadí v brzké době změnit.
———
———
Místo: Austrálie
Doba: Spodní křída, asi před 120 miliony let
Průměr: 55 až 66 km
Tookoonooka je velkým impaktním kráterem, nacházejícím se v oblasti jihovýchodního Queenslandu. Tato velká struktura o průměru přes padesát kilometrů je součástí geologického celku zvaného pánev Eromanga a dnes leží pohřben pod povrchem. Není tedy ze země viditelný a k jeho objevu došlo až v roce 1989, kdy jej odhalil geoseizmický průzkum naftařských společností. Objev šokem přeměněných křemenů dokázal, že jde s největší pravděpodobností o dopadový kráter. Dnes se jeví jako pravděpodobné, že zhruba před 120 miliony let dopadly na území pánve Eromanga hned dva velké meteority, kromě Tookonooky se zde totiž nachází ještě kráter Talundilly.
—
Místo: Spojené státy americké
Doba: Prekambrium, asi před 600 miliony let
Průměr: 60 km
Jedním z největších známých impaktních kráterů na Zemi je také americký Beaverhead. O této dopadové struktuře není mnoho známo, byla ostatně objevena teprve roku 1990. Svůj název získala podle kraje Beaverhead (Beaverhead County) v americkém státě Montana, rozkládá se ale také v centrální části státu Idaho. Dokladem tohoto již dávno na povrchu nepozorovatelného útvaru jsou zejména tlakem přeměněné horniny pozdně neoproterozoického stáří (kolem 600 milionů let). Podle některých novějších odhadů má tato impaktní struktura průměr spíše kolem 100 kilometrů, což by ji posunulo z 9. až na 4. příčku v tomto seznamu.
—
Místo: Ruská federace
Doba: Svrchní křída, asi před 70,3 milionu let
Průměr: 65 km (možná ale 120 km)
Tento obrovský kráter, nacházející se na území Něneckého autonomního okruhu na severním pobřeží evropské části Ruska, měl mít původně průměr 120 kilometrů, později byl však odhad snížen na 65 km. Existují domněnky, že by mohlo jít o párový kráter, vytvořený hned dvěma vesmírnými projektily, tato informace ale není s jistotou potvrzena. Zajímavé je také datování dopadu, které předchází jen o 4 miliony let slavnému „zabijáku dinosaurů“ z Mexického zálivu (oba tyto dopady však spolu zřejmě nijak přímo nesouvisí). Kráter Kara již dnes není ze zemského povrchu pozorovatelný, leží totiž stejně jako většina ostatních pohřben pod nánosy sedimentů na Jugorském poloostrově.
—
Místo: Jihoafrická republika
Doba: Přelom jury a křídy, asi před 145 miliony let
Průměr: 70 km
Tento velký kráter s průměrem minimálně 70 kilometrů byl objeven až roku 1994 za pomoci moderních magnetických a gravimetrických metod výzkumu. Kráter z pouště Kalahari byl vytvořen dopadem tělesa o průměru minimálně 5 km v době přelomu druhohorních period jury a křídy, asi před 145 miliony let. Vymírání dinosaurů v dané době mohlo být touto událostí ovlivněno, byť o tom zatím nemáme žádné přímé doklady. Zajímavé také je, že v roce 2006 byl vrtem do hloubky 770 metrů odhalen vzorek původního meteoritu o průměru 25 cm. Dopadové těleso se obvykle po nárazu celé vypaří, proto jde o velmi vzácný objev. Díky němu vědci zjistili, že meteorit patřil do skupiny chondritů typu L.
—
Místo: Kanada
Doba: Trias, asi před 215 miliony let
Průměr: 85 km (možná až 100 km)
Kanadský kráter Manicouagan bývá označován za největší z výšky dosud viditelnou impaktní strukturu na Zemi. Nachází se na území kanadské provincie Québec a byla vytvořena na počátku druhohorního období triasu, zhruba před 215 miliony let. Dříve byla spojována s událostmi velkého hromadného vymírání na konci triasu (před 201 miliony let), přesnější datace ale tuto spojitost vyvrátila. Existuje také teorie, že tato struktura je jen jednou ze série několika velkých kráterů, které vznikly při dopadu „roztrhané“ komety nebo planetky, podobně jako v roce 1994 v případě komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiteru. Kráter měří téměř 100 kilometrů v průměru a vytvořilo jej nejspíš těleso o průměru 5-10 km.
—
Místo: Austrálie
Doba: Prekambrium, asi před 580 miliony let
Průměr: 85 – 90 km
Silně erodovaný kráter, objevený roku 1986 v oblasti Gawler Ranges na jihu Austrálie. Dostal název podle kruhového jezera Acraman o průměru asi 20 kilometrů. Přesné rozměry kráteru se nedají zjistit, vyšší předpoklad udává až 90 kilometrů v průměru (nižší pak „pouze“ 35 – 40 km). Dopadovým tlakem a teplotou pozměněné horniny dokládají, že zde v dávné době tzv. Ediakarské fauny ještě před začátkem prvohor dopadlo obří vesmírné těleso. Dokladem je také iridiová anomálie, která podobně jako v případě planetky Chicxulub dokazuje mimozemský původ této katastrofy. Jisté paleontologické objevy, spočívající v expanzi vývoje některých skupin organismů v době krátce po dopadu mohou být také dokladem této srážky.
—
Místo: Ruská federace
Doba: Eocén, asi před 35 miliony let
Průměr: 90 – 100 km
Sibiřský Popigaj je dnes čtvrtým největším rozeznaným impaktním kráterem na světě. Vytvořilo jej velké vesmírné těleso v období třetihorního eocénu, asi před 35,7 milionu let. Nachází se v opuštěné oblasti přibližně 880 kilometrů severovýchodně od města Norilsk. Místo je nechvalně proslulé svými diamantovými doly, kde v rámci Stalinových pracovních táborů dřeli za nelidských podmínek političtí vězni. Právě výskyt diamantů, vytvořených z grafitu při extrémních tlacích po dopadu, dokazuje dávnou impaktní událost. V roce 2012 dokonce ruská vláda oznámila, že díky kráteru Popigaj disponuje ohromnými rezervami tohoto drahého minerálu a údajně dokáže uspokojit potřeby trhu s diamanty na 3000 let.
—
Místo: Mexiko
Doba: Konec křídy, asi před 66 miliony let
Průměr: 180 km
Nepochybně nejslavnější impaktní kráter na Zemi. Tato ohromná dopadová struktura o průměru 180 kilometrů je dnes pohřbena pod kilometrem horniny. Byla objevena nejpozději roku 1978, ale vzhledem k prodlevě způsobené střežením strategických informací ropnou společností Pemex byl světu představen až na začátku 90. let minulého století. Chicxulub dostal název podle městečka, nacházejícího se dnes nedaleko epicentra dopadu na cípu Yukatánského poloostrova v Mexickém zálivu. Kráter vytvořilo asi desetikilometrové těleso (nejspíš planetka z rodiny Flora), která se srazila se Zemí před asi 66,04 milionu (+- 40 000 let) let. Výsledkem bylo poslední velké hromadné vymírání života na Zemi, kterému padli za oběť i všichni neptačí dinosauři.
—
Místo: Kanada
Doba: Prekambrium, asi před 1,85 miliardy let
Průměr: 250 km
Zřejmě druhou největší a zároveň i jednou z nejstarších dopadových struktur na Zemi je pánev Sudbury v kanadské provincii Ontario. Vytvořil ji vesmírný projektil o průměru asi 10 – 15 kilometrů v dávném období paleoproterozoika před 1,85 miliardy let. Bylo vypočítáno, že úlomky horniny po dopadu odlétly až do vzdálenosti kolem 800 kilometrů a pokryly oblast o rozloze 1,6 milionu km². Kráter se za nesmírně dlouhou dobu od svého vzniku deformoval do protáhlé struktury a dnes je jeho původní průměr odhadován na přibližně 250 kilometrů. Existují ale pochybnosti o velikosti impaktu i o původu samotného kráteru. Přesné původní rozměry této struktury dnes již můžeme pouze odhadovat.
—
Místo: Jihoafrická republika
Doba: Prekambrium, asi před 2,02 miliardy let
Průměr: 300 km
Největším a zároveň druhým nejstarším dnes známým pozemským impaktním kráterem je jihoafrický Vredefort (ještě starší je mnohem menší ruský kráter Suarjärvi, datovaný na 2,4 miliardy let). Tato gigantická struktura o průměru asi 300 kilometrů vznikla srážkou s obřím kosmickým tělesem o průměru nejspíš přes 15 km v době před více než 2 miliardami let. Ohromná struktura původního kráteru je stále patrná i z vesmíru. Název Vredefort pochází od města, nacházejícího se nedaleko epicentra někdejšího dopadu, na území jihoafrické provincie Svobodný stát. Zbývající geologická struktura, známá jako Vredefortský dóm, byla roku 2005 dokonce zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO.
———
———
+ 1.
Nepotvrzené impaktní krátery
Celkem devět dalších nepotvrzených kráterů disponuje údajným průměrem přes 100 kilometrů a pět je dokonce větších než Vredefort. Největší by byla Australská impaktní struktura o stáří kolem 545 milionů let, u níž je udáván fantastický průměr 600 kilometrů. S pěti sty kilometrů jsou na dalších místech seznamu uváděny indický Šiva z období konce křídy (před 65 miliony let) a kanadský Oblouk Nastapoka s neznámým stářím. Přes 400 kilometrů v průměru by ještě mohly mít nepotvrzené krátery v Antarktidě (Wilkesova země) o stáří přes 250 milionů let a dokonce i naše vlastní „Česká kotlina“, která podle dnes již vyvrácených teorií měla vzniknout ohromným impaktem v době před asi 2 miliardami let. Nedávno byla také publikována nová studie o jihoafrické prekambrické lokalitě Barberton Greenstone Belt (pohoří Makhonjwa), která má nést geochemické stopy po ohromné srážce s asi 37 až 58 km velkou planetkou v době před 3,26 miliardy let. Kráter, který dosud nebyl identifikován, by měl mít průměr téměř 500 km.
———
Pozn. aut.: Text vychází z článku, který autor V. Socha napsal v roce 2014 pro časopis Tajemství vesmíru. Nesmí být bez svolení autora kopírován a publikován jinde.
———
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_impact_craters_on_Earth
http://impacts.rajmon.cz/
http://impact.scaredycatfilms.com/
http://www.purdue.edu/impactearth/
———