Stín gigantického dravce

…aneb Jak vypadala obloha nad pliocénní Argentinou

Některé věci jsou prostě úžasné. Nemám na mysli žádné konkrétnosti materiálního ražení, ale spíše obecné fakty majoritního dosahu. Protože mě po pouhých dvou větách rozšafného úvodu tato omáčka už nebaví (a za hodinu mám schůzi zastupitelstva) přejdu k věci. Podle mě je úžasné, jaké světy před námi otevírá paleontologie. Člověk má jako jediný živý tvor na této planetě možnost zkoumat, jak vypadal pravěký svět, dávno zaniklý pod příkrovem eonů času. A že se před námi otevírá velkolepá scéna! Nemusíme přitom pomyslně cestovat proti šipce prostoročasu až do druhohor, úplně stačí období pliocénu (asi před 5,8 – 1,8 Ma) například na území dnešní Argentiny. Stotunoví sauropodní dinosauři už sice v této době nějaký ten pátek neexistovali, ale o setkání s fantastickými tvory přesto nebyla nouze. Vlastně se ale budeme i nadále bavit o dinosaurech, i když bohužel pouze ptačích (neptačí dinosauři vymřeli v této oblasti nejpozději před 62 Ma, spíše dříve). Obří nelétaví phorusrhacoidi, kteří s třímetrovou výškou a lebkou skoro metr dlouhou představovali dominantní predátory zdejších ekosystémů, patří k vděčným námětům popularizátorů paleontologie.

———

Argentina se ale může pyšnit ještě nejméně jedním skvostem z říše ptačích dinosaurů – největším létajícím ptákem všech dob, obřím teratornem jménem Argentavis magnificens. Tento gigant mezi volatní faunou kenozoika dosahoval rozpětí křídel až neuvěřitelných 8,3 metru. Jeho výška dosahovala 2 metrů a samotné letky byly 20 cm široké a 1,5 metru dlouhé! Hmotnost byla samozřejmě značně redukovaná, přesto však přesáhla nejspíš 100 kg. Biomechanikové se již dlouho přou, jak byl tento pták vůbec schopen létat (jeho stavba těla je přitom k letu uzpůsobená, určitě nebyl běžec jako jeho vzdálení bratranci z pampy). Plocha křídel činí celých 8 m2 , takže Argentavis zřejmě dobře plachtil. Jeho lovecké teritorium pak nejspíš zabíralo víc než 500 km 2 , území, na kterém lovil menší savce (asi do velikosti srny). Obří teratorn byl příbuzným dnešních čápů a žil před asi 12 – 5 miliony let na území střední a severozápadní Argentiny, bájné zemi obřích ptáků (pardon, ptačích dinosaurů).

———

Odkazy:

http://www.angelfire.com/electronic/bodhidharma/giantbirds3.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Argentavis

 ———

Advertisements

komentářů 7

Filed under Jiné pravěké organizmy, Rekordy a statistika, Spekulativní paleontologie

7 responses to “Stín gigantického dravce

  1. titanis

    Mě by teda stačilo se nechat klovnout od Teratornis incredibilis. Mno rozpětí 8,3 m a váha 80kg je neuvěřitelná…..to snad lovilo i slony, nebo co.Brrrr.

  2. autor

    Tak největším létajícím organismem byl pterosaurus Quetzalcoatlus northropi s rozpětím až 18 metrů. Nicméně Argentavis je taktéž fascinující. Slony sice v Jižní Americe asi nelovil, ale osobně bych se mu taky nechtěl dostat pod pařáty nebo zobák ;o)

  3. titanis

    Rod Quetzalcoatlus je patrně největší létající organismus všech dob, ale osobně jej považuji spíš za „neškodného gigantického rybožrouta“. Naproti tomu výše zmíněný Argentinavis byl pravděpodobně vrcholový predátor dávných jihoamerických plání,protože v lese by si mávl svými „plachtami“ jednou dvakrát a asi by dolítal definitivně. V prvním www odkazu fotky objevitele v zádech s příbližnou podobiznou tohoto monstra mě moc nenadchl, vypadá spíš jak vrána 10:1.Možná byl robeček trochu vybarvenější, kdo ví…….každopádně respect před ním.

  4. titanis

    pardon, Argentavis.Ujjj.

  5. autor

    Co se týče Quetzalcoatla, ten byl pravděpodobně saprofágem (živil se mršinami, především dinosaurů). Co se týče Argentavise, ten určitě nebyl dominantním predátorem svých ekosystémů, jelikož tuto „čestnou funkci“ obstarávali zmiňovaní nelétaví phorusrhacoidi…

  6. titanis

    Myslel jsem spíše „vzdušným“ dominantním predátorem, něco ve smyslu orla skalního atd..“Draví jeřábi“ se dělili o kořist spíše se šavlozubými kočkami, takže určitě tím „top gunem“ na prérii taky nebyli. Nicméně před létavými i nelétavými formami ptačích dinosaurů od doby paleocénu (včetně) smekám svůj klobouk i se skalpem….

  7. autor

    Argentavis nejspíš lovil pozemní savce, zabíjel je asi dopadem na ně už svou hmotností. Nemohl ale konkurovat takovému Titanisovi, of course ;o)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s