Velká dinosauří statistika

…a je to tady!

Dnes uplynulo právě 184 let ode dne, kdy britský přírodovědec reverend William Buckland (1784 – 1856) představil světu v odborné přednášce prvního oficiálně pojmenovaného dinosaura – svrchnojurského teropoda megalosaura. Ve svém proslovu označil „gigantickou nestvůru ze Stonesfieldu“ za tvora stavbou kostí podobného dnešním savcům, ale jasně „plazího vzezření“. Jmého Megalosaurus („Obří ještěr“) mu přiřkl společně s kolegou, taktéž amatérským přírodovědcem, reverendem Williamem Conybearem (1787 – 1857). Datum 20. února 1824 lze tak považovat za datum uvedení dinosaurů do povědomí (byť zatím pouze poučené a britské) veřejnosti. Jméno Dinosauria („Strašní ještěři“) přitom udělil této rozsáhlé skupině druhohorních obratlovců jiný slavný Brit, Sir Richard Owen (1804 – 1892) až v roce 1842. V té době však byly známy pouze tři rody z této skupiny, a sice ornitopod Iguanodon, teropod Megalosaurus a tyreofor Hylaeosaurus. Dnes již známe zhruba o 640 platných rodů dinosaurů více (k datu 19. 2. 2008) a toto číslo nepochybně dál poroste.

http://www.lhl.lib.mo.us/events_exhib/exhibit/ex_paper_dino.shtml

  …

Dinosauří statistika

 …

Státy nejbohatší dinosauřími fosiliemi (platné rody)

1.) USA – val. 144 (1)

2.) Čína 143 (1)

3.) Argentina 70

4.) Mongolsko 64

5.) Kanada 45

6.) Velká Británie 42 (1)

7.) Francie 24 (1)

8.) Portugalsko 19

9.) Brazílie 18

10.) JAR 17

11.) Niger 16

12.) Španělsko 15

13.) Austrálie 13 (1)

14.) Německo 13

15.) Uzbekistán 12

16.) Maroko 11

17.) Indie 11

18.) Tanzánie 10 (1)

19.) Madagaskar 8 (1?)

20.) Rumunsko 8

21.) Lesotho 7

22.) Alžírsko 6

23.) Egypt 5

Rusko 5

25.) Antarktida 4

Mexiko 4

Thajsko 4

Uruguay 4

Zimbabwe 4

30.) Tunisko 3

31.) Kazachstán 2 (1)

32.) Belgie 2

Japonsko 2

Kyrgystán 2

Maďarsko 2

Malawi 2

Oranžsko 2

Rakousko 2

Švýcarsko 2

40.) Dánsko 1

Chile 1

Chorvatsko 1

Itálie 1

Jižní Korea 1

Laos 1

Lýbie 1

Namíbie 1

Tádžikistán 1

Tibet 1

Celkem 49 států, 776 validních rodů (mnohé se opakují ve více státech, celkem jich je 643) a 7 nejistých.

Kontinenty podle počtu validních rodů

1.) Asie 244 (3)

2.) Severní Amerika 189 (1)

3.) Evropa 137 (2)

4.) Afrika 93 (1)

5.) Jižní Amerika 93

6.) Austrálie 13 (1)

7.) Antarktida 4

8.) Střední Amerika 4

Dinosauří rody v jednotlivých érách

Období Počet rodů Doba trvání(Ma) Rody za 1 Ma

Svrchní Trias:

Carn 25 11.5 2.2

Nor 29 12.9 2.2

Rhaet 12 4.0 3.0

Spodní Jura:

Hettang 20 3.1 6.4

Sinemur 28 6.9 4.0

Pliensbach 22 6.6 3.3

Toarc 14 7.4 1.9

Střední Jura:

Aalen 7 4.0 1.7

Bajoc 11 3.9 2.8

Bathon 29 3.0 9.6

Callow 34 3.5 9.7

Svrchní Jura:

Oxford 29 5.5 5.3

Kimmeridg 62 5.1 12.1

Tithon 48 5.1 9.4

Spodní Křída:

Berrias 19 5.3 3.6

Valangin 37 3.8 9.7

Hauteriv 40 6.4 6.2

Barrem 69 5.0 13.8

Apt 73 13.0 5.6

Alb 80 12.4 6.4

Svrchní Křída:

Cenoman 52 6.1 8.5

Turon 37 4.2 8.8

Coniac 19 3.5 5.4

Santon 33 2.3 14.3

Campan 150 12.9 11.6

Maastricht 126 5.1 24.7

Celkem

Trias 66

Jura 304

Křída 735

Navíc rody bez přesného časového zařazení:

Svrchní Trias: 1 (1)

Spodní Jura: 0 (1)

Střední Jura: 1

Svrchní Jura: 1

Spodní Křída: 4

Svrchní Křída: 0

(Nejistý je Paluxysaurus, Suzhousaurus, Muyelensaurus, Glacialisaurus a Dongbeititan).


Dle počtu rodů na 1 Ma

1.) Maastricht 24.7

2.) Santon 14.3

3.) Barrem 13.8

4.) Kimmeridg 12.1

5.) Campan 11.6

6.) Callow 9.7

7.) Valangin 9.7

8.) Bathon 9.6

9.) Tithon 9.4

10.) Turon 8.8

11.) Cenoman 8.5

12.) Hettang 6.4

13.) Alb 6.4

14.) Hauteriv 6.2

15.) Apt 5.6

16.) Coniak 5.4

17.) Oxford 5.3

18.) Sinemur 4.0

19.) Berrias 3.6

20.) Pliensbach 3.3

21.) Rhaet 3.0

22.) Bajoc 2.8

23.) Carn 2.2

24.) Nor 2.2

25.) Toarc 1.9

26.) Aalen 1.7

V průměru celého období existence dinosaurů (tj. asi 170 milionů let) existovalo 643 validních rodů, tedy 3.782 rodu na 1 milion let. V triasu to z celkem 35 milionů let (během kterých již dinosauři existovali) je 66 rodů, tedy 1.88 rodu na 1 milion let, v juře 304 rodů na 54.1 milionů let, tedy 5.62 rodu na milion let a konečně v křídě 735 rodů na 80.0 milionů let, což je 9.18 rodu na milion let.

Ke 20. 2. 2008.

Počty dinosauřích rodů podle počátečních písmen v názvu

A 71 (A 71

B 33 S 70

C 49 P 52

D 29 C 49

E 32 T 45

F 8 M 37

G 29 B 33

H 25 E 32

I 10 L 32

J 9 D 29

K 14 G 29

L 32 H 25

M 37 N 22

N 22 O 15

O 15 R 15

P 52 K 14

Q 4 I 10

R 15 J 9

S 70 V 9

T 45 Y 9

U 6 Z 9

V 9 F 8

W 3 U 6

X 6 X 6

Y 9 Q 4

Z 9 W 3)

Celkem 643 rodů. Nejvíce je zastoupeno písmeno A se 71 rody. Z písmen s alespoň jedním rodem má nejméně W se třemi položkami, následováno písmenem Q se 4 položkami.

Nejúspěšnější roky podle počtu popisů nových rodů

1.) 2006 – 33 (34)

2.) 2007 – 32

3.) 2003 – 30

4.) 1998 – 26

5.) 2001 – 25

6.) 1999 – 24

7.) 2005 – 23

8.) 2000 – 19

9.) 1996 – 18

2004 – 18

11.) 1991 – 16

12.) 1994 – 15

13.) 1979 – 13

14.) 1995 – 12

2002 – 12

16.) 1993 – 11

17.) 1877 – 9

1914 – 9

1973 – 9

1983 – 9

1990 – 9

22.) 1977 – 8

1980 – 8

1984 – 8

1985 – 8

26.) 1924 – 7

1933 – 7

1981 – 7

29.) 1932 – 6

1970 – 6

1974 – 6

1986 – 6

1997 – 6

34.) 1972 – 5

1978 – 5

1987 – 5

1988 – 5

1989 – 5

1992 – 5

2008 – 5

41.) 1869 – 4

1903 – 4

1922 – 4

1923 – 4

1929 – 4

1975 – 4

1976 – 4

1982 – 4

49.) 1885 – 3

1889 – 3

1890 – 3

1902 – 3

1905 – 3

1913 – 3

1915 – 3

1928 – 3

1954 – 3

1964 – 3

59.) 1854 – 2

1859 – 2

1876 – 2

1891 – 2

1893 – 2

1908 – 2

1910 – 2

1911 – 2

1916 – 2

1925 – 2

1927 – 2

1936 – 2

1937 – 2

1942 – 2

1948 – 2

1950 – 2

1957 – 2

1960 – 2

1969 – 2

1971 – 2

79.) 1824 – 1

1825 – 1

1833 – 1

1836 – 1

1837 – 1

1838 – 1

1841 – 1

1848 – 1

1850 – 1

1856 – 1

1857 – 1

1861 – 1

1865 – 1

1866 – 1

1867 – 1

1870 – 1

1875 – 1

1878 – 1

1879 – 1

1881 – 1

1883 – 1

1884 – 1

1888 – 1

1894 – 1

1901 – 1

1904 – 1

1909 – 1

1912 – 1

1917 – 1

1919 – 1

1920 – 1

1921 – 1

1926 – 1

1931 – 1

1934 – 1

1939 – 1

1940 – 1

1941 – 1

1943 – 1

1947 – 1

1951 – 1

1952 – 1

1953 – 1

1955 – 1

1956 – 1

1958 – 1

1959 – 1

1962 – 1

1963 – 1

1965 – 1

1966 – 1

1967 – 1

1968 – 1

Celkem 131 let (ze 184 od r. 1824)

Celkový počet 643 rodů tedy představuje v průměru 3.494 (resp. 4.908) popsaných rodů za každý rok od prvního popisu (mění se vždy ke 20. únoru). Za prvních sedm let nového tisíciletí (2001-2007) to ale bylo celkem již 173 rodů, tj. průměr 24.71 rodů za rok (27.11 % z celkového počtu v té době známých rodů dinosaurů, přitom jde o dobu tvořící pouze 3.80 % celkové doby popisování dinosaurů, t. j. 7 let ze 184).

Ke 20. 2. 2008.

 

Země podle největší „hustoty“ nálezů dinosauřích rodů

(příslušné číslo zde znamená na jak velké území v km2 připadá jeden objevený rod):

USA 9.629.091 km2/144 rodů = 66 868.7 km2 na 1 rod 
Čína 9.598.086 km2/143 rodů = 67 119.5
Argentina 2.780.400 km2/70 rodů = 39 720.0
Mongolsko 1.564.116 km2/64 rodů = 24 439.3
Kanada 9.970.610 km2/45 rodů = 221 569.1
Velká Británie 242.900 km2/42 rodů = 5783.3
Francie 551.500 km2/24 rodů = 22 979.2
Portugalsko 91.982 km2/19 rodů = 4841.1
Brazílie 8.514.877 km2/18 rodů = 473 048.7
JAR 1.221.037 km2/17 rodů = 71 825.7
Niger 1.267.000 km2/16 rodů = 79 187.5
Španělsko 505.992 km2/15 rodů = 33 732.8
Austrálie 7.741.220 km2/13 rodů = 595 478.4
Německo 357.022 km2/13 rodů = 27 463.2
Uzbekistán 447.400 km2/12 rodů = 37 283.3
Maroko 446.550 km2/11 rodů = 40 595.4
Indie 3.287.263 km2/11 rodů = 298 842.1
Tanzánie 945.087 km2/10 rodů = 94 508.7
Madagaskar 587.041 km2/8 rodů = 73 380.1
Rumunsko 238.391 km2/8 rodů = 29 798.9
Lesotho 30.355 km2/7 rodů = 4336.4
Alžírsko 2.381.741 km2/6 rodů = 396 956.8
Egypt 1.001.449 km2/5 rodů = 200 289.8
Rusko 17.098.242 km2/5 rodů = 3 419 648.4
Thajsko 513.115 km2/4 rody = 128 278.7
Uruguay 175.016 km2/4 rody = 43 754
Zimbabwe 390.757 km2/4 rody = 97 689.2
Antarktida 14.425.000 km2/4 rody = 3 606 250.0
Mexiko 1.958.201 km2/4 rody = 489 550.2
Tunisko 163.610 km2/3 rody = 54 536.7
Kazachstán 2.724.900 km2/2 rody = 1 362 450
Belgie 30.528 km2/2 rody = 15 264
Japonsko 377.873 km2/2 rody = 188 936.5
Kyrgystán 199.900 km2/2 rody = 99 950
Maďarsko 93.032 km2/2 rody = 46 516
Malawi 118.484 km2/2 rody = 59 242
Oranžsko 129.400 km2/2 rody = 64 700
Rakousko 83.858 km2/2 rody = 41 929
Švýcarsko 41.284 km2/2 rody = 20 642
Dánsko 43.094 km2/1 rod = 43 094
Chile 756.096 km2/1 rod = 756 096
Chorvatsko 56.538 km2/1 rod = 56 538
Itálie 301.318 km2/1 rod = 301 318
Jižní Korea 99.538 km2/1 rod = 99 538
Laos 236.800 km2/1 rod = 236 800
Lýbie 1.759.540 km2/1 rod = 1 759 540
Namíbie 824.292 km2/1 rod = 824 292
Tádžikistán 143.100 km2/1 rod = 143 100
Tibet 2.500.000 km2/1 rod = 2 500 000 (?)

Pořadí dle četnosti rodů na rozlohu státu:
1.) Lesotho - 1/4336.4 km2
2.) Portugalsko - 1/4841.1 km2
3.) Velká Británie - 1/5783.3 km2
4.) Belgie - 1/15 264 km2
5.) Švýcarsko - 1/20 642 km2
6.) Francie - 1/22 979.2 km2
7.) Mongolsko - 1/24 439.3 km2
8.) Německo - 1/27 463.2 km2
9.) Rumunsko - 1/29 798.9 km2
10.) Španělsko - 1/33 732.8 km2
11.) Uzbekistán - 1/37 283.3 km2
12.) Argentina - 1/39 720.0 km2
13.) Maroko - 1/40 595.4 km2
14.) Rakousko - 1/41 929 km2
15.) Dánsko - 1/43 094 km2
16.) Uruguay - 1/43 754 km2
17.) Maďarsko - 1/46 516 km2
18.) Tunisko - 1/54 536.7 km2
19.) Chorvatsko - 1/56 538 km2
20.) Malawi - 1/59 242 km2
21.) Oranžsko - 1/64 700 km2
22.) USA - 1/66 868.7 km2
23.) Čína - 1/67 119.5 km2
24.) JAR - 1/71 825.7 km2
25.) Madagaskar - 1/73 380.1 km2
26.) Niger - 1/79 187.5 km2
27.) Tanzánie - 1/94 508.7 km2
28.) Zimbabwe - 1/97 689.2 km2
29.) Jižní Korea - 1/99 538 km2
30.) Kyrzystán - 1/99 950 km2
31.) Thajsko - 1/128 278.7 km2
32.) Tádžikistán - 1/143 100 km2
33.) Japonsko - 1/188 936.5 km2
34.) Egypt - 1/200 289.8 km2
35.) Kanada - 1/221 569.1 km2
36.) Laos - 1/236 800 km2
37.) Indie - 1/298 842.1 km2
38.) Itálie - 1/301 318 km2
39.) Alžírsko - 1/396 956.8 km2
40.) Brazílie - 1/473 048.7 km2
41.) Mexiko - 1/489 550.2 km2
42.) Austrálie - 1/595 478.4 km2
43.) Chile - 1/756 096 km2
44.) Namíbie - 1/824 292 km2
45.) Kazachstán - 1/1 362 450 km2
46.) Lýbie - 1/1 759 540 km2
47.) Tibet - 1/2 500 000 km2
48.) Rusko - 1/3 419 648.4 km2
49.) Antarktida - 1/3 606 250.0 km2


Státy podle roku popisu prvního validního dinosaura

1.) Velká Británie 1824 (Megalosaurus)

2.) Německo (budoucí) 1837 (Plateosaurus)

3.) Francie 1838 (Poekilopleuron)

4.) JAR (budoucí) 1854 (Massospondylus)

5.) Kanada 1856 (Troodon)

6.) USA 1858 (Hadrosaurus)

7.) Rakousko (budoucí) 1870 (Struthiosaurus)

8.) Belgie 1883 (Craspedodon)

9.) Argentina 1893 (Argyrosaurus)

10.) Madagaskar 1895 (Bothriospondylus)

11.) Rumunsko 1903 (Telmatosaurus)

12.) Tanzánie 1908 (Barosaurus, Janenschia)

13.) Malawi 1911 (Janenschia?)

14.) Rusko 1914 (Chilantaisaurus?)

15.) Egypt 1915 (Spinosaurus)

16.) Kazachstán 1920 (Procheneosaurus)

17.) Indie 1921 (Lametasaurus?)

18.) Švýcarsko 1922 (Cetiosauriscus?)

19.) Mongolsko 1923 (Psittacosaurus)

20.) Austrálie 1925 (Rhoetosaurus)

 …

Rychlost běhu dinosaurů (dle skupin)

1.) Ornithomimosauria – 60 až 80 km/h (?)

2.) Compsognathus longipes – až 64 km/h (?) (spíše kolem 50 km/h) Sellers 2007

3.) Kurzoriální ornitopodi – přes 50 km/h (?)

4.) Juvenilní tyrannosauridi – přes 50 km/h (?)

5.) Karcharodontosauridi – až k 50 km/h (?)

6.) Hadrosauridi (Edmontosaurus regalis Sellers 2007) – 45 km/h (?)

7.) Dromaeosauridi (Velociraptor mongoliensis Sellers 2007) – 40 km/h (?)

8.) Allosauridi (Allosaurus fragilis, Sellers 2007) – 35 km/h (?)

9.) Dilophosaurus weatherilli (Sellers 2007) – 34 km/h (?)

10.) Tyrannosaurus rex (adultní, Sellers 2007) – 30 km/h (?)

11.) Ceratopsidi – kolem 30 km/h (?)

12.) Prosauropodi, někteří ornitopodi – kolem 25 km/h (?)

13.) Tyreoforani – 5 až 20 km/h (?)

14.) Velcí sauropodi – 5 až 15 km/h (?) (Argentinosaurus – 8 km/h)

 …

Vývoj velikostního rekordu dinosaurů

1.) Megalosaurus sp. (Buckland, 1824) 9 metrů; 3 tuny (1 rok)

2.) Iguanodonsp. (Mantell, 1825) 10 (max. 13) metrů; 3-4 tuny (16 let)

3.) Cetiosaurus medius (Owen, 1841) 18 metrů; 25 tun (36 let)

4.) Apatosaurus ajax (Marsh, 1877) 21 metrů; 35 tun (1 rok)

5.) Diplodocus longus (Marsh, 1878) 27 metrů; 16 tun (25 let)

Amphicoelias fragillimus (Cope, 1878) ?;? (možná největší sauropod vůbec, odhady až 62 m; 175 tun)

6.) Brachiosaurus altithorax (Riggs, 1903) 25 metrů; 40 tun (82 let)

Brachiosaurus (Giraffatitan) brancai (Janensch, 1914) 23 metrů; 32-37 tun (možná ale 33 m; 60 t)

7.) Supersaurus vivianae (Jensen, 1985) 35 metrů; 40 tun (8 let)

Bruhathkayosaurus matleyi (Yadagiri et Ayyasami, 1989) ?;? (-„- jako u r. Amphicoelias, 45 m; 175-220 t)

8.) Argentinosaurus huinculensis (Bonaparte et Coria, 1993) 37 metrů; 73 (?100) tun (13 let)

Sauroposeidon proteles (Wedel et al., 2000) 34 metrů, 60 tun (nejvyšší známý dinosaurus – 18 m)

Paralititan stromeri (Smith et al., 2001) 32 metrů; 65-80 tun

9.) Puertasaurus reuili (Novas et al. 2005) 40 metrů; 80-100 tun (? let)

Futalognkosaurus dukei (Calvo et al. 2007) 32-34 metrů, 60-70 tun (nejkompletnější zachovaný megasauropod)

Tak tedy vypadá tabulka rekordního vývoje velikosti dinosaurů. První dva taxony nejsou sauropodní dinosauři, megalosaurus byl teropod a iguanodon ornitopod. Od prvního sauropoda cetiosaura se však dostáváme (především v hmotnostním měřítku) na zcela jinou úroveň, kterou už logicky neopustíme (žádný známý dinosaurus nebyl srovnatelně velký ani jako sauropod střední velikosti).

Vývoj velikostního rekordu teropodů:

1.) Megalosaurus sp. (Buckland, 1824) 9 metrů; 3 tuny (53 let)
2.) Allosaurus fragilis (Marsh, 1877) 12 m; 4 t (28 let)
3.) Tyrannosaurus rex (Osborn, 1905) 12,8 m; 6,4 t ("C-rex" 13,6 m.?) (10 let)
4.) Spinosaurus aegyptiacus (Stromer, 1915) 18 m?; 9-12 t? (není ještě komplexně prozkoumán)
5.) Giganotosaurus carolinii (Coria et Salgado, 1995) 12,5 - 14 m; 8 t
Tyrannotitan chubutensis (Novas et al., 2005) 14 - 15,2 m?; ?
Mapusaurus roseae (Coria et Currie, 2006) 13 m?; 8+ t?


Největší lebka teropodů

Tabulka nyní vypadá takto (některé údaje nemusejí být pevně a rigorózně podloženy, u mnohých rodů exaktní údaje chybí):

1. Spinosaurus aegyptiacus 175 cm (max. ale 220-250? cm)*
2. Giganotosaurus carolinii 180 - 195 cm
3. Carcharodontosaurus iguidensis 165 - 170 cm
4. C. saharicus 155 - 165 cm
5. Dosud nepojmenovaný torvosaurid/megalosaurid 158 cm
6. Tyrannosaurus rex 150 cm (Sue 141 cm)
7. „Edmarka rex" 150 cm(?) 
8. Tarbosaurus bataar 135 cm
9. Acrocanthosaurus atokensis 129 cm 
10. Saurophaganax maximus 122 cm
11. Suchomimus tenerensis 120 cm
12. Yangchuanosaurus magnus 111 cm(?)
13. Daspletosaurus torosus 105 cm (až 120 cm?)
14. Allosaurus fragilis 100 cm (u některých jedinců však větší)
15. Albertosaurus sarcophagus 100 cm

* Giganotosaurus by měl být vlastně na prvním místě, údaje o více než dvoumetrové lebce spinosaura jsou však téměř nezpochybnitelné. Lebku podobných rozměrů měl zřejmě i karcharodontosaurid Mapusaurus, na základě fragmentárního objevu však nelze její délku s dostatečnou mírou přesnosti stanovit. To samé platí i o několika dalších, špatně zachovaných nálezech obřích teropodů (Deltadromeus agilis, Tyrannotitan chubutensis, Epanterias amplexus, Megalosaurus bucklandi) ad.


Dinosauři se zachovaným pernatým pokryvem

Přímý důkaz o přítomnosti opeření je nyní znám u těchto rodů dinosaurů:

1.) Sinosauropteryx (1996)

2.) Protarchaeopteryx (1997)

3.) Caudipteryx (1998)

4.) Shuvuuia (1998)

5.) Sinornithosaurus (1999)

6.) Beipiaosaurus (1999)

7.) Microraptor (2000)

8.) Epidendrosaurus (2002)

9.) Cryptovolans (2002)

10.) Scansoriopteryx (2002)

11.) Yixianosaurus (2003)

12.) Dilong (2004)

13.) Pedopenna (2005)

14.) Jinfengopteryx (2005)

15.) Sinocalliopteryx (2007)

Ke 26. 9. 2007.

(Opeření bylo v září 2007 prokázáno také u velociraptora, nikoliv však otisky peří, ale úchyty na kostech – nepřímá evidence. Podobně i u rodu Rahona máme nepřímé důkazy o opeření.)

 …

Obecné rekordy dinosaurů

Největší dinosaurus – dnes se obecně považuje za největšího (poměrně dobře známého) dinosaura, a zároveň největšího živočicha, který kdy chodil po povrchu planety, argentinský druh Argentinosaurus huinculensis. Jeho 181 cm vysoký humerus a přes 1.2 m dlouhý krční obratel nasvědčuje zvířeti o hmotnosti přes 100 tun. Ještě mnohem větší bederní obratel o výšce 2.4 – 2.7 (!) m byl objeven roku 1878 americkým paleontologem E. D. Copem na západě USA, při přepravě do muzea se však údajně ztratil a zbyla jen jeho kresba. Pokud nešlo o podvod, tento dinosaurus, který byl pojmenován Amphicoelias fragillimus by byl dlouhý až 56-62 m (největší plejtvák měřil 33,58 m) a jeho hmotnost by se pohybovala okolo 120 tun.

Nejvyšším dinosaurem byl zřejmě brachiosauridní sauropod Sauroposeidon proteles, který žil ve spodní Křídě na území JZ USA. Na základě 1.5 m dlouhých krčních obratlů byla jeho výška odhadnuta na zhruba 18 m, což je jako průměrný panelový dům. Mnohé další ojedinělé nálezy nasvědčují existenci ještě větších zvířat (např. skoro třímetrová (!!) stehenní kost indického „Bruhatkayosaura„, kterou však někteří vědci považují za zkamenělý kmen stromu) Odhady délky tohoto sauropoda (44,1 m) a především hmotnosti (175 – 220 tun) vypadají téměř neuvěřitelně. Připomínám, že současný největší suchozemský tvor, slon africký (Loxodonta africana), váží v průměru kolem 5 tun a dosahuje výšky v plecích okolo 2.5 – 3 m (rekordní exemplář pak 12.24 t váhy, 3.96 m výšky).

 …

Největší dravý dinosaurus – draví dinosauři – teropodi – byli celkově podstatně menší než největší sauropodi, přesto však ti největší budili hrůzu v celém druhohorním světě. Největším dosud dobře známým teropodem je argentinský (ano, žil i ve stejné době jako Argentinosaurus, i.e. před cca. 95 Ma) druh Giganotosaurus carolinii o celkové délce okolo 14 metrů a hmotnosti kolem 8 tun. Lebka největších jedinců měří až 1.95 m, tedy více, než je výška průměrného dospělého člověka. Ještě větším dravcem byl nejspíš severoafrický druh Spinosaurus aegyptiacus, jehož nejlepší fosilie (holotyp) byly bohužel zničeny bombardováním za WW2. Podle některých indicií snad lebka měřila až 2.5 m (!) a celé zvíře pak 16-18 m (odhadovaná hmotnost okolo 7 – 9, možná však dokonce 11-19 tun…vzhledem k bipednosti však vyšší údaj není věrohodný). Minimální prokázaná délka tohoto druhu je asi 15.2 m, celkově však měl stavbu těla poněkud subtilnější než Giganotosaurus nebo např. T. rex (největší exemplář 12.8 m, 6.4 tuny). Pro srovnání opět uvádím, že největším recentním suchozemským dravcem je medvěd lední (Ursus maritimus), který dosahuje délky 2.4 – 2.6 m (tedy jako samotná lebka spinosaura) a hmotnosti 400-600 kg (výjimečně až k 1 tuně).

 …

Nejmenší dinosaurus – zatím nejmenší adultní exemplář dinosaura, nepočítéme-li ptáky, je čínský Microraptor zhaoianus, který měřil na délku i s ocasem jen okolo 40 cm a vážil kolem 2 kg. Pokud bychom brali v úvahu i dosud sporný nález druhu Epidendrosaurus ningchengensis, rozměry by byly pouze 15 cm délka, asi 5 cm výška a hmotnost kolem 100 gramů! Podobně drobný byl i další sporný druh Scansoriopteryx heilmanni, s délkou kolem 18 cm a výškou asi 7 cm. Oba „trpasličí“ druhy teropodů pocházejí z čínské provincie Yixian a byly objeveny v roce 2002.

 …

Nejrychlejší dinosaurus – dinosauři ze skupiny Ornithomimosauria (tzv. pštrosí dinosauři), např. Gallimimus bullatus z Mongolska, Struthiomimus altus z USA ad. pravděpodobně dosahovali rychlosti v běhu až okolo 70 km/h.

 …

Nejinteligentnější dinosauři – sem by právem patřili malí theropodi Troodontidi a Dromaeosauridi. Inteligence velociraptorů v JP je čistou fikcí, přesto někteří dinosauři po propočtech encefalizačního kvocientu (EQ) vykázali až 14-ti násobně vyšší „intelekt“ než má dnešní krokodýl stejných rozměrů. (EQ o hodnotě 12,5 – 13,8 u druhu Bambiraptor feinbergi). Inteligence těchto dinosaurů se tak zhruba rovná té u dnešních ptáků a některých skupin savců nebo je i mírně překonává (což je značně pozitivní výsledek).

 …

Nejdelší lebka – i s kostěným límcem počítaje, nejdelší lebku mezi suchozemskými zvířaty vůbec měl ceratopsidní dinosaurus Pentaceratops sternbergi, jejíž nejdelší dochovaný exemplář měří 3.1 m. Podobně dlouhou, ale podtstně mohutnější lebku měl i obří ceratopsid Eotriceratops xerinsularis. Torosaurus latus možná disponoval lebkou o délce až 3,2 metru.

 …

Nejdelší drápy – těmi se pyšnil mongolský therizinosauroid Therizinosaurus cheloniformis, nejdelší měřily 91 cm, přičemž však tento údaj vypovídá pouze o kostěném podkladě. I s keratinovým „násadcem“ by zaživa tyto drápy přesáhly výrazně metrovou délku. Největší přední končetiny vykazuje obří ornithomimid Deinocheirus mirificus, také z Mongolska. Jejich délka přesáhla i 2.5 metru.

 …

Největší stopy – patří samozřejmě sauropodům. Údaje o 1.7 m dlouhých stopách v Austrálii nelze zatím ověřit, jistá je však hodnota 1.15 m u afrického ichnotaxonu Breviparopus taghbaloutensis. (Hodnota 1.36 m pro hadrosaurida v USA je taktéž pofidérní).

 …

Nejstarší dinosauři – „praví“ dinosauři se vyvinuli ze svých diapsidních předků ve středním Triasu, asi před 245-235 miliony let. Nejstarší dosud známé exempláře představují zřejmě dosud nepopsané (?) fosilie madagaskarských prosauropodů, jejichž stáří zřejmě mírně přesahuje 230 milionů let.

 …

Nejmladší dinosauři – nejpozdnější „praví“ dinosauři žili zcela jistě na úplném konci křídy, před asi 65.5 miliony let (dle jiných tabulek 66.0 až 64.5 Ma). Pozůstatky tyranosaura byly údajně objeveny ještě asi 30.000 let po dopadu známého Chicxulubského meteoritu (Rigby, 1986). V poslední době přibývá důkazů, že i neptačí dinosauři možná přežili kritickou hranici K-T. Jejich pozůstatky byly údajně objeveny i ve vrstvách nejstarších třetihor (paleocénu), před 64,8 – 64,4 Ma (např. Ojo Alamo Sandstone v Novém Mexiku, Fasset 2000). S tímto závěrem však většina paleontologů dnes nesouhlasí – zmíněné fosílie považují za špatně datované nebo druhotně uložené.

 …

Všechny údaje platí k únoru roku 2008.

Leave a Comment

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Rekordy a statistika

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *