Johnsonův „běh do 21. století“

…slaví své 12. výročí

A je to opět tady. Vždy 1. srpna již posledních 11 let slavíme výročí jednoho z největších atletických výkonů všech dob. Zanedlouho budeme svědky slavnostního zahájení XXIX. letních olympijských her v Pekingu. Právě před dvanácti lety na OH v Atlantě famózní americký sprinter Michael Johnson takřka doletěl ve finálovém běhu na 200 metrů v neuvěřitelném čase 19.32 s (tento čas se stal symbolem sportovního úspěchu i v několika reklamách). Až do roku, kdy se konaly OH v Atlantě držel svěťák na této trati Ital Mennea časem 19.72 s, Johnson tedy běžel o celé 4 desetiny rychleji! Pro případné v atletice méně zběhlé čtenáře uvádím, že ve sprintu na vrcholné úrovni hraje roli každá setina sekundy a světové rekordy se také řádově posunují jen o několik setin (na stovce spíš po jednotlivých setinách), pokud tedy někdo překoná rekord ve sprintu o celou desetinu, což odpovídá zhruba jednomu metru na trati, je to obrovské vylepšení. Překoná-li však někdo rekord o čtyři desetiny, je to čas „out of this world„, jak trefně říkají Američané. A opravdu, Johnsonův svěťák je tak kvalitní, že se k němu za dobu jeho existence, tedy posledních dvanáct let nedokázal nikdo ani přiblížit na více než 45 setin, až v posledních třech letech mladí Američané Carter a Gay zaběhli časy 19.63 a 19.62 s, resp. Stále tedy chybí ohromných 30 setin. Tajemství Johnsonovy dvoustovky je především v ohromné akceleraci na druhé stovce. Sprinter proběhl první, pevnou stovku do zatáčky za výborných 10.12 s, ale potom místo „obvyklých“ cca 9.7 s. prolétl druhou letmou stovku za 9.20 s, což nikdo před ním a zatím ani po něm zdaleka nedokázal. Druhý v cíli, Frederics z Namíbie zaběhl tehdy fantastický africký rekord 19.68 s, kterým by kdekoliv předtím bohatě zvítězil, tady se ale díval Johnsonovi s obrovským odstupem na záda. I třetí v cíli, Boldon z Trinidadu, zaběhl famózní čas 19.80, jeho odstup od vítěze byl ale pětimetrový (pro srovnání: na dalších OH v Sydney 2000 byl vítězný čas na této trati „jenom“ 20.09 s). Jakýkoliv světový rekord na „královské“ stovce teď nutně působí poněkud skromně, ne-li přímo uboze ve srovnání s dvoustovkou v podání Johnsona. Vždyť Johnson běžel v průměru obě stovky za 9.66 s, zatímco dnešní SR na stovce je 9.72 s (tehdy 9.84 s). Na stovce by srovnatelné zlepšení nejlepšího výkonu znamenalo zaběhnout čas na úrovni 9.60! To i přes posun výkonnosti na stovce v posledních dvou letech dosud nikdo nedokáže. Výkon 19.32 s je zcela fenomenální.

Atlantská dvoustovka byla závodem snů, který se jen tak neopakuje. Atmosféra byla nepopsatelná. Kdosi freneticky křičel: „Pamatujte si tento den!“ Boldon vykřikoval na novináře: „Je jedno kdo vyhrál stovku! Tohle je nejrychlejší člověk světa!“ a ukazoval přitom na šťastného, nicméně zraněného rekordmana. „Jen by mě zajímalo, kam schoval tu motorku, na které nám tak rychle v rovince ujel„, žertoval Boldon. Johnson jen unaveně poznamenal, že si během závodu pomyslel, že je to tentokrát zatraceně rychlé, prý ho i napadlo, že to bude 19.3…Když se v cíli ohlédl na světelnou tabuli s časem, jeho soupeři se teprve blížili k cílové čáře. Johnsona nepředstavitelné úsilí poznamenalo, a ihned se odebral ledovat natažený sval…ale na sebe si už bohatě „vydělal“ a to vlastně doslova: o pár dní dříve se mu povedlo vyhrát i na dvojnásobné trati a čtyřstovku odběhl v olympijském rekordu. O tři roky později pak ještě překonal světový rekord i na této trati (43.18 s, dosud platný a taktéž neohrožovaný čas). Jak tedy zakončit vyprávění o jednom famózním výkonu? No ano, například jasnou předpovědí, že tento superčas (asi nejkvalitnější světový rekord v atletice všech dob) má perspektivu dožít se ještě mnoha let, možná i několika desítek. Aspoň do doby, než se zase objeví nějaký fenomén, schopný vyrovnat se formátu devítinásobného olympijského vítěze a mnohonásobného světového rekordmana Michaela Johnsona.

Video slavného běhu:

http://www.youtube.com/watch?v=9zHfLSZ82_4

A ještě jedno dnešní paleontologické výročí – právě před 264 lety se narodil slavný francouzský přírodovědec, „předchůdce Charlese Darwina“ Jean-Baptiste Lamarck (zemřel 28. 12. 1829):

http://www.ucmp.berkeley.edu/history/lamarck.html

http://www.victorianweb.org/science/lamarck1.html