Výročí prvního jaderného útoku

…i rozpadu kdysi mocné říše

Každým rokem si právě 6. srpna připomínáme vstup lidstva do nové, bohužel nepříliš nadějné éry – atomového věku. Událostí, která tento milník představuje, se před 63 lety (6. 8. 1945) stalo svržení první atomové bomby na japonské město Hirošimu v závěru 2. světové války. Exploze asi 15 kilotunové uranové bomby L-11 Little boy v 8:16 PT zhruba 600 metrů nad mostem Aioi a Šimovou klinikou byla symbolicky jednou z posledních bomb druhé světové války (samozřejmě zdaleka ne poslední v praktickém smyslu)nebo také naopak první bombou války studené. Faktem je, že tímto okamžikem byla zahájena nová etapa technologického vývoje lidské civilizace. Následná ponurá doba soupeření mezi Východem a Západem sebou přinesla významné memento. V době, kdy běžně vyrábíme (přinejmenším atomové mocnosti USA, Ruská federace, Velká Británie, Francie, Čína, Indie a Pákistán) mnoha megatunové bomby, řádově tisíckrát silnější než byla ta od Hirošimy, neměli bychom zapomínat na katastrofu, kterou znamená použití této superdestruktivní zbraně proti civilnímu obyvatelstvu. Pouhé dvě bomby svržené v srpnu 1945 na Japonská města Hirošimu a Nagasaki zabila podle posledních odhadů celkově nejméně 240 tisíc lidí. Vznik války globálních rozměrů, za použití raketových nosičů jaderných náloží by zřejmě znamenalo konec lidské civilizace a vůbec světa, jak jej dnes známe. Doufejme, že lidstvo je již dostatečně mravně vyspělé, aby tento úkol zvládlo.

Významným historickým mezníkem však byla také poněkud starší událost. Před 202 lety skončila v tento den existence nejdůležitějšího křesťanského útvaru středověké Evropy, tzv. Svaté říše římské (od 15. stol. navíc s přídomkem „národa německého“). Tento téměř devět století trvající středoevropský kolos se rozpadl pod diktátem nové doby a především osobnosti Napoleona I. Bonaparta, který v roce 1806 vytvořil z někdejších zemí německého spolku (hlavního jádra říše) tzv. Rýnský spolek. Rakouský císař František II. se pak 6. srpna stejného roku vzdal také koruny Svaté říše římské a prohlásil římsko-německé císařství za rozpuštěné. Korunu císaře rakouského si nicméně jako František I. ponechal. Na mapě tehdejší Evropy měl rozpad tohoto již pouze formálního útvaru víceméně symbolický význam. Sic transit gloria mundi, chtělo by se poznamenat.

Dokumentární rekonstrukce prvního atomového útoku na Hirošimu:

http://www.youtube.com/watch?v=NF4LQaWJRDg

A ještě trocha paleontologie: Nová studie australských vědců přichází se závěrem, že nejsilnějším stiskem čelistí mezi všemi živočichy se pyšnil obří vyhynulý žralok Carcharodon megalodon (žil asi před 16 – 1,6 m. l. a jeho délka dosahovala 12-18 metrů). Síla stisku čelistí o světlosti 1,8 metru se podle autorů studie údajně rovnala 10 900 – 18 100 kg! To je nesrovnatelně více než u všech dnešních žraloků a výrazně více i než například u teropodního dinosaura druhu Tyrannosaurus rex, jehož 3 100 kg je však rovněž impozantní údaj. Více informací již v následujícím odkazu:

http://news.nationalgeographic.com/news/2008/08/080805-shark-bite.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Carcharodon_megalodon (informace o megalodontovi na wikipedii)

 

Leave a Comment

Filed under Jiné pravěké organizmy, Výročí a ohlédnutí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *