Den, kdy byla zachráněna Evropa

…nebo spíše její civilizační okruh

Již posledních 7 let máme s první polovinou září spojené především tři významné historické události: 1. září roku 1939 byla rozpoutána 2. světová válka; 2. září 1945 byl pak stejný konflikt oficiálně ukončen. 11. září roku 2001 se odehrál nejslavnější teroristický útok na budovy WTC. Až potud vše jasné. Málokdo si však uvědomuje, že velmi významné výročí dokonce jakéhosi „euroamerického“ kulturního dosahu je kladeno právě na dnešní den, tj. 12. září. Právě před 2498 lety, tedy v roce 490 př. n. l. zvítězili řečtí Athéňané a Platajci nad početní přesilou Peršanů v bitvě u Marathónu. Vítězství Řeků bylo prvním velkým úspěchem v Řecko-perských válkách, kde západní „trpaslík“ nakonec porazil východního „obra“ (osobně se však příliš nepřikláním k zavádějící interpretaci konfliktu coby první války mezi Z a V). Co lze tedy říci o samotné bitvě (částečně převzato z mého vlastního článku „Nejkrvavější bitvy dějin“ z časopisu Živá historie):

Základní údaje:

Kdo: Řekové (Athéňané) v počtu asi 11 000 proti Peršanům o síle 20 000-30 000 mužů

Kdy: Zřejmě 12. září roku 490 př. n. l., Řecko-perské války

Vítěz: Řekové (drtivým způsobem)

Ztráty: Řekové pouze 192 mužů, Peršané asi 6400

Mocná Perská říše se pokusila využít drtivé početní převahy svých vojsk a podmanit si vojensky evropské Řecko. Král Dareios I. (asi 550-486 př. n. l.) měl v plánu potrestat řecké městské státy, které poskytly vojenskou pomoc povstání maloasijských Řeků proti perské nadvládě. Vypravil tedy ohromnou armádu o síle až několika set tisíc mužů, se kterou hodlal Řecko pokořit. Některými historiky jsou tak Řecko-perské války interpretovány jako „první válka východu proti západu“, to je však značně zavádějící a nepřesné.

Přes výraznou početní přesilu Peršanů téměř v každém střetnutí této války to byli Řekové, kteří dokázali vítězit v rozhodujících bitvách. První fázi střetnutí rozhodla v roce 490 př. n. l. bitva u Marathónu. Na úzké planině se zde střetla invazní vojska Peršanů, vedená veliteli Datisem a Artafernem, s armádou Athéňanů a menším kontingentem Platajců. Řekové byli v početní nevýhodě nejméně 1:2, byli však lépe vyzbrojeni a jejich bojová morálka výrazně předčila vojsko nepřítele. Řeckým velitelem byl Kallimachos, plán bitvy však vypracoval geniální stratég Miltiadés. Řekové zahájili bitvu poměrně rychlým výpadem. Aby dali perským lučištníkům co nejméně prostoru, překonali vzdálenost mezi oběma vojsky poklusem. Bitva pak probíhala zcela podle přání Řeků. Střed jejich formace byl sice Peršany zastaven a zatlačen, na křídlech však Peršané nápor nevydrželi. Peršané si uvědomili, že jsou obkličováni a propadli panice. Od té chvíle byla bitva spíše masakrem prchajících nebo zoufale se bránících elitních jednotek Peršanů. Část Peršanů se ještě dokázala ve spěchu nalodit a odplout; pokus o rychlé dobytí Athén jim však nevyšel, protože řečtí vojáci se stačili do města včas vrátit.

Počty padlých jsou více než výmluvné – pouhých 192 Řeků a kolem 6400 Peršanů. Lepší výzbroj a bojové schopnosti řeckých vojáků dokázaly vynulovat výhodu početní převahy Peršanů, jak se ukázalo i o deset let později u Thermopyl. Přes dílčí neúspěchy šli Řekové pomalu vstříc konečnému vítězství. Je zřejmě poněkud přehnané mluvit v této souvislosti o „záchraně evropské kultury a civilizace“, porážka obrovské orientální říše malým uskupením městských států však skutečně měla dalekosáhlý význam. Řecko si díky vítězství uchovalo svou svobodu a antickou formu demokracie, kterou jsme o tisíciletí později přejali v pozměněné podobě i my.

Tolik tedy ke dnešnímu významnému historickému výročí, kterému do oslavení magických 2,5 tisíciletí chybí již pouze 2 roky. Více o bitvě u Marathónu: http://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Marathon

 

Paleontologické aktuality ovšem také nesmí chybět:

1) Nová studie tvrdí, že naši nejbližší příbuzní – neandrtálci – rostli rychle, ale dospívali naopak později než naši dávní přímí předkové: http://news.nationalgeographic.com/news/2008/09/080908-neanderthal-brain.html

2) V USA byly objeveny rozsáhlé fosilní pralesy z karbonského období: http://news.nationalgeographic.com/news/2008/09/080909-fossil-forest-illinois.html

3) V Antarktidě byl objeven obří (4,5 metru dlouhý) obojživelník z období spodního triasu, který následně obdržel vědecký název Kryostega collinsoni: http://news.nationalgeographic.com/news/2008/09/080911-ancient-amphibian.html

A jako vždy také mnoho dalšího, čekajícího na povšimnutí a zpracování zodpovědnými osobami 🙂 Informace pro zájemce – Atlas archeologie (pracovní název), který od června překládám z aj do čj, je v konečné fázi vyhotovení. Takže jak píše jeden známý na konci většiny příspěvků – Stay tuned, more has to come 🙂

 

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Jiné pravěké organizmy, Výročí a ohlédnutí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s