Římská katastrofa v Germánii

…aneb jak se před 1999 lety pozastavily Augustovy expanzionistické plány

Bitva v Teutoburském lese patří mezi nejvýznamější milníky římské vojensko-strategické politiky. Podle některých údajů se právě 9. 9. roku 9 našeho letopočtu strhla několikadenní bitva, jejímž výsledkem byla největší porážka římských legií v dosavadní historii mocné starověké říše. Řím po této prohře, zaviněné především podceněním situace ze strany vrchního velitele P. Q. Vara, upustil od předchozích smělých plánů na dobytí dalších germánských území za Rýnem. Ani supervelmoc starověku již při své rozloze přes 5 milionů kilometrů čtverečních nemohla udržovat a vojensky spravovat tak dlouhou hranici a tak rozsáhlé území.

Kdyby s plavými hordami, Hermann by nevyhrál půtku, tu veta po německé svobodě, z nás, byli by Římané vskutku„…to jsou slova Heineho lyrického díla „Německo: Zimní pohádka“, které je typickým, byť poněkud ironickým výplodem německého romantismu. Bitva, kterou zmiňuje, se nejspíše odehrála v první polovině září roku 9 n. l., dnes od ní tedy uplynulo již 1999 let. Na počátku prvního století našeho letopočtu byl Řím mocným státním útvarem na vrcholu své existence, s územím zabírajícím až 5,9 milionů čtverečních kilometrů a čtvrtinu celé tehdejší světové populace (asi 90 milionů obyvatel). Legie Říma pronikaly stále dál do území barbarů a připojovaly pod vlajku SPQR další a další území (největší územní rozmach dosáhla říše až za císaře Marca Ulpia Traiana roku 117 n.l.). Příznačné datum (někdy tradičně zasazované k 9.9. roku 9 n.l.) se stalo významným předělem ve vojenské historii.¨Mocné legie byly hrozivě pokořeny, tentokrát barbarskými Germány ze severu. Bylo to v tomto rozsahu poprvé ale zdaleka ne naposledy (i když poté byl nadlouho klid, až do známých Markomanských válek v letech 166-180 n.l.).

Celé tři legie vedené císařovým příbuzným, legátem Publiem Quinctiliem Varem byly po zradě svých gemánských „spojenců“ rozdrceny během tří- nebo čtyřdenní bitvy (i když po prvním dnu už šlo spíše o pronásledování prchajících Římanů než o regulérní bitvu) vůdcem germánského kmene Cherusků, Arminiem. Němečtí romantici 19. století si tohoto „hrdinu“ překřtili na více vyhovující jméno „Hermann“ (které ovšem paradoxně více odpovídá historické pravdě, jelikož „Arminius“ byl ryze latinský tvar) a postavili mu roku 1875 pomník díkuvzdání u Detmoldu). Dlouho také nebylo známo skutečné místo bitvy, až koncem 80. let minulého století byla objevena lokalita Kalkriese u Bramsche nedaleko vestfálského Osnabrücku. Jak se později ukázalo, jde zřejmě o skutečné místo konání dva tisíce let staré bitvy. Při archeologických průzkumech zde bylo objeveno množství militárií, mincí, zbytků oděvů apod. ale i například kostra koně s povozem. Celá lokalita je velmi rozsáhlá a nasvědčuje dlouho trvající krvavé bitvě, což do značné míry odpovídá historickým pramenům. Webové stránky s informacemi o archeologickém průzkumu lokality i samotné bitvě (v němčině) se nachází zde:

http://www.kalkriese-varusschlacht.de/englisch/start_eng.html

http://www.clades-variana.com/

 

O bitvě v Teutoburském lese jsem již vloni publikoval článek v časopise Svět. Nyní je právě na stáncích nové číslo časopisu Živá Historie, kde jeden z mých dvou článků – o „nejkrvavějších bitvách dějin“ – také o tomto střetnutí pojednává.

 

Advertisements

1 komentář

Filed under Pozvánky a tipy, Výročí a ohlédnutí

One response to “Římská katastrofa v Germánii

  1. Filippus

    Výborný informativní článek. Za rok nás ovšem čeká trochu větší jubileum : )

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s