Kolikrát se vejdu do Argentinosaura

…aneb jak si představit reálnou velikost dinosaurů?

Zatímco o délce většiny dinosaurů máme jakž takž nějaké to povědomí (problematičtí jsou v tomto ohledu především sauropodi s fragmentárním skeletem), hmotnost je veličina u vyhynulých tvorů podstatně hůře zjistitelná. Přitom jde o nejrelevantnější údaj z hlediska skutečné velikosti organismu – v závislosti na průměrné denzitě tělesné tkáně udává poměrně přesně skutečný objem těla příslušného jedince. Odhady hmotnosti dinosaurů se od sebe výrazně liší „autor od autora“, takže například brachiosauridnímu sauropodovi rodu Brachiosaurus byla přisuzována hmotnost v trestuhodně přemrštěném rozpětí 15-100 tun! Podobná nejednotnost údajů samozřejmě jakoukoliv jejich věrohodnost výrazně snižuje.

V poslední době byl nicméně i v tomto směru učiněn jistý pokrok. Byly například použity počítačové modelace, lepší výpočty tělesného objemu a zároveň odhaleny četné fyziologické adaptace např. v odlehčení kosterního aparátu. Dá se tedy konstatovat, že v současnosti máme k dispozici dosud nejpřesnější odhady hmotnosti u většiny známých rodů dinosaurů. K přesným číslům máme přesto ještě výrazně daleko, ostatně u většiny dinosauřích rodů nebude očekávaná matematická odchylka nikdy pod zhruba 10 %.

Pro potřeby přehledné tabulky s údajem o hmotnosti některých vybraných dinosauřích taxonů jsem zvolil jako referenční údaj svoji vlastní hmotnost, která se pohybuje kousek nad 80 kilogramy – budiž tedy 80 kg jako základ. Další údaj pak zobrazuje nejprve předpokládanou hmotnost největších jedinců daného rodu dinosaura, následně pak (u větších druhů) násobek mé hmotnosti „vyplňující“ hmotnost daného dinosaura (tj. lidově řečeno „kolikrát bych se do něj vešel“):

1.) Parvicursor remotus 0,162 kg – 494x lehčí než autor

2.) Compsognathus longipes 3 kg – 27x lehčí než autor

3.) Coelophysis bauri 27 kg – 3x lehčí než autor

4.) Hypsilophodon foxii 70 kg – 1,14x lehčí než autor

5.) Utahraptor ostrommaysi 700 kg – 8,75x (těžší než autor)

6.) Albertosaurus sarcophagus 1700 kg – 21,25x

6.) Pachycephalosaurus wyomingensis 2000 kg – 25x (největší pachycephalosaurid)

7.) Chasmosaurus belli 3600 kg – 45x

8.) Edmontosaurus regalis 4000 kg – 50x

9.) Pentaceratops sternbergi 5500 kg – 68,75x (lebka o délce až 3,1 m)

10.) Tyrannosaurus rex 6800 kg – 85x (největší tyranosaurid, stisk čelistí o síle až 2200 kg/qi)

11.) Giganotosaurus carolinii 8000 kg – 100x

12.) Triceratops horridus ?12 000 kg – 150x

13.) Spinosaurus aegyptiacus ?15 000 kg – 187,5x (největší známý teropod)

14.) Lambeosaurus laticaudus ?23 000 kg – 287,5x (nejtěžší známý ornitopod)

15.) Apatosaurus ajax 32 000 kg – 400x (dříve „Brontosaurus“)

16.) Sauroposeidon proteles 60 000 kg – 750x (nejvyšší dinosaurus – 18 m)

17.) Argentinosaurus huinculensis 90 000 kg – 1125x (největší relativně dobře známý dinosaurus)

18.) Amphicoelias fragillimus ?122 400 kg – 1530x (dnes jen nákres obratle)

19.) Bruhathkayosaurus matleyi ?139 000 kg – 1737,5x (možná zkamenělý kmen stromu)

20.) Plejtvák obrovský 177 000 kg – 2212,5x (největší savec všech dob)

Z hlediska hmotnosti je tedy bez jakékoliv debaty rekordmanem recentní kytovec. Z hlediska délkových jednotek to naopak vyhrávají sauropodní dinosauři. Pro lepší přiblížení jsem opět zvolil referenční objekt – tentokrát svůj vlastní osobní automobil o délce 3,885 m, tedy zaokrouhleně 3,9 metru. Kolik mých aut za sebou by se takto „vešlo“ do různých dinosaurů?

1.) Mahakala omnogovae 0,7 m – 5,6x kratší

2.) Dracopelta zbyszewskii 2,0 m – 1,95x kratší

3.) Europasaurus holgeri 6,2 m – 1,59x delší (trpasličí sauropod z Německa)

4.) Torosaurus latus 7,6 m – 1,95x

5.) Dacentrurus armatus 10,1 m – 2,59x (možná nejdelší známý stegosaurid)

6.) Tyrannosaurus rex 12,8 m – 3,28x

7.) Zhuchengosaurus maximus 16,6 m – 4,26x (nejdelší známý hadrosaurid)

8.) Spinosaurus aegyptiacus 17,4 m – 4,46x

9.) Supersaurus vivianae 34,0 m – 8,72x (nejdelší relativně dobře známý dinosaurus)

10.) Amphicoelias fragillimus 62,0 m – 15,90x

Téměř 16 osobních automobilů za sebou, to už je slušná kolona. Pro srovnání uvádím, že nejdelší ulovený plejtvák obrovský měřil 33,58 metru na délku (zde odpovídá 8,61x). Další zajímavou statistikou by bylo jistě srovnání délek nejmenšího dinosaura (drobný teropod druhu Scansoriopteryx heilmanni – ?12 cm) a nejdelšího, tedy enigmatického megasauropoda amficélia s možná až 62 metry. Rozdíl činí celý 517-tinásobek! Ještě mnohem výraznější by však byl rozdíl v hmotnostech, který by sahal do řádu milionů. Lze snad požadovat poutavější ukázku tvarové a velikostní variability neptačích dinosaurů?

Pro více informací viz také můj článek na wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dinosauří_rekordy

A článek s velikostní tabulkou ze stejného webu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikost_dinosaurů