Objevena nejstarší želva světa

….s „polovinou“ krunýře

Před několika dny oznámila média objev dosud nejstarší známé fosilní želvy v jihozápadní Číně. Jedná se o jeden z vůbec nejvýznamnějších objevů svého druhu, který může výrazně napomoci v pochopení evolučního vývoje této unikátní skupiny anapsidních plazů.

Odontochelys semitestacea, jak byl nález vědecky pojmenován, je skutečně nejstarší dosud objevenou želvou. Je také zatím jediným zástupcem nově stanovené čeledi Odontochelyidae (Li et al., 2008). Její objev byl oznámen nikoliv překvapivě z nejbohatší paleontologické země dneška – Číny (provincie Guizhou). Stáří nálezu činí zhruba 220 milionů let (odbobí svrchního triasu), je tedy o nějakých 10 milionů let starší, než všichni doposud objevení zástupci této skupiny.*

Odontochelys vlastnila mnohé unikátní a archaické znaky, které u současných želv nenalézáme. Nejstarší známá želva například ještě vykazuje přítomnost zubů v horní i dolní čelisti. U jejích příbuzných je dnes zachována pouze zobákovitá tlama bez zubů. Podstatně delší než u současných zástupců byla také předočnicová část lebky. Důležitým znakem praželvy je však především uspořádání jejího krunýře. Ten jasně dokazuje, že teorie o původu želvího krunýře v podobě postupného propojování dermálních kožních destiček neplatí. Vyvinut je pouze plastron – břišní část krunýře, naopak karapax (hřbetní část) ještě přítomen není. To je významnou nápovědou ve vědeckém sporu o způsob, jakým se u želv postupně dotvářel krunýř. Je docela možné, že želvy vyvinuly nejprve pouze spodní část krunýře a ten tedy nevznikal spojitě, jak se dříve předpokládalo. Na druhou stranu je však také možné, že šlo o pouhou druhotnou redukci již dříve úplného krunýře. Takový způsob vývoje směrem k redukci těžkého krunýřového aparátu nacházíme u současných mořských želv.

Tato možnost souvisí se skutečností, že Odontochelys obývala mělká příbřežní moře. V oblasti svrchnotriasových šelfů tyto želvy plavaly a vyhledávaly rozmanité potravní zdroje, Nový objev nasvědčuje také tomu, že želvy jako skupina vznikly původně v mořském prostředí. Dosud nejstarší známí zástupci skupiny Testudines, jako byla 210 milionů let stará Proganochelys z Německa, byly přitom výlučně suchozemskými formami. Doslovný překlad názvu nové fosílie – „Zubatá želva s polovinou krunýře“ – je každopádně více než výmluvný. Již nyní je zároveň jisté, že bude patřit k nejdůležitějším paleontologickým objevům letošního roku.

* Autor blogu o nálezu krátce hovořil také v rozhlasovém pořadu Českého Rozhlasu Hradec Králové „Techno„, vysílaném v sobotu 29. 11. 2008.

Odkazy:

http://news.nationalgeographic.com/news/2008/11/081126-oldest-turtle.html

http://www.nature.com/news/2008/081126/full/news.2008.1260.html