Jak dinosauři ovlivnili heraldiku a mytologii

…aneb Již staří Skytové…

Již několikrát jsem se v příspěvcích na tomto blogu dotkl fascinujícího vědního oboru ve stadiu zrodu, takzvané protopaleontologie (případně proto-paleontologie). Velmi zjednodušeně lze tuto v obecném povědomí dosud nezakořeněnou nauku charakterizovat jako výzkum předvědeckého zkoumání, sbírání a popisování zkamenělin. Jelikož sofistikovaná paleontologie spolu s celým komplexem geologických věd vzniká zhruba na přelomu 18. a 19. století, zahrnuje protopaleontologie časový úsek mezi ca. 80 000 lety BP (kdy archaický Homo sapiens i Homo neanderthalensis již prokazatelně vytvářeli ozdoby z fosilních schránek mořských živočichů) a rokem 1750, případně 1800. Máte-li dojem, že v období pravěku, starověku a středověku nepředstavovaly fosílie (byť ještě správně „nepochopené“) významný artikl magického, obchodního nebo symbolického rázu, budete zřejmě překvapeni. V budoucích příspěvcích totiž hodlám poodhalit nejednu záhadu, vyvěrající z pootevřeného tavícího kotle historických záznamů, využívaných hojně protopaleontology celého světa (samozřejmě řečeno s nadsázkou, „protopaleontolog“ je bohužel stále absurdní pojem).

Začněme přímo u nejznámějšího příkladu ovlivnění starověké i středověké kultury Středního Východu a zprostředkovaně také Evropské křesťanské společnosti dinosauřími fosíliemi. Původcem tohoto průmětu dvou 800 tisíc století vzdálených světů se staly lebky i poskraniální části kosterního aparátu drobného rohatého dinosaura druhu Protoceratops andrewsi. Tento 1,5 až 2 metry dlouhý ptakopánvý dinosaurus obýval území dnešního Mongolska v období pozdní křídy, zhruba před 75 až 71 miliony let. Přestože byl popsán americkými paleontology až v roce 1923, jeho fosilní pozůstatky znali někteří učenci a obchodníci již před tisíciletími. Jedním z dochovaných záznamů, majících základ v pozorování velmi četných fosílií Protoceratopsů, může být Zpráva o buddhistických zemích od Fa-siena z roku 414 n. l. V tomto cestopisném díle se na jednom místě dočteme, že „V této poušti dlí mnoho zlých duchů a spalujících větrů; ti, kteří se s nimi setkají, zmizí do posledního. Nejsou tu ani ptáci na obloze, ani zvěř na zemi. Rozhlížeje se na všechny strany tak daleko, jak jen může oko dohlédnout v pátrání po stezce, nelze dohlédnout žádného ukazatele vyjma tlejících kostí mrtvých, které lemují cestu.“

Americká etnografka a historička vědy Adrienne Mayorová ze Stanfordské univerzity vyslovila již před delší dobou myšlenku, že právě fosílie protoceratopsů mohly stát za zrodem mýtu o bájném tvorovi gryfovi (anglicky Griffin nebo také Gryphon), který se ve středověku dostal dokonce i na mnohé šlechtické erby. Podle Mayorové se s fosíliemi rohatých dinosaurů setkávali již staří Skytové, nebezpeční nomádští bojovníci, kteří dolovali zlato v pohoří Ťan-šan a Altaj ve Střední Asii. Gryfové byli původně popisováni jako podivná čtyřnohá stvoření velikosti lva, s velkými drápy a zahnutými ostrými zobáky (případně orlí hlavou). Právě zahnuté ostré zobáky jsou znakem, který zřejmě mohl být odvozen z pozorování lebek rohatých dinosaurů (skupina Ceratopsia se vyznačovala přítomností „zobákovitého“ rostra). Legenda, kterou již kolem roku 675 př. n. l. zmiňují i staří Řekové (kteří se v té době dostali prvně do kontaktu se Skyty), přisuzovala Gryfům roli ochránců zlatých pokladů a nalezišť v pustině Střední Asie a okolí významné obchodní trasy starověku a středověku – Hedvábné stezky. Jelikož Hedvábná stezka procházela jak Střední Asií, tak i Mongolskem a Čínou (odkud jsou pozůstatky menších rohatých dinosaurů dobře známy), není tato na první pohled snad příliš troufalá myšlenka zcela nesmyslná.

V pozdějším období středověku představoval gryf symbol božské síly a ochránce těchto atributů. Někdy bývá ztotožňován také s mýtickým ptákem Nohem, to je však poněkud neopodstatněná záměna. V heraldice byl tento bájný tvor využíván ve znaku knížat pomořanských, rytířů Stránských ze Stránky a Greiffenfelsu nebo dokonce města Sevastopolu. Nachází se zřejmě také ve znaku Islandu. Gryfové se objevili mnohokrát i v populární kultuře (Harry Potter, Letopisy Narnie, počítačové hry s prvky fantasy) a patří mezi často opakované mytologické motivy především Středního Východu. Zajímavé je, že slovo „gryf“ obsahuje také jeden druh dinosaura, a to v roce 2005 popsaný velký oviraptorosaur Hagryphus giganteus ze svrchní křídy Utahu v USA. Je jistě zábavnou myšlenkou, že název jednoho dinosaura byl odvozen od postavy mýtického tvora, stvořeného zřejmě na základě pozorování fosílií dinosaura jiného. Ať už to však bylo jakkoliv, jedna věc je dnes jistá. Dinosauři vstoupili do lidské kultury a mytologie již dávno před prvním vědeckým popisem jurského teropoda megalosaura v roce 1824.

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Griffin

http://en.wikipedia.org/wiki/Protoceratops

———