Konec egyptských dinosaurů

…ztracených ve víru války

Dnes uplyne právě 65 let ode dne, kdy bylo spojeneckými bombami silně poničeno mnichovské muzeum, které v dané době disponovalo cennými kolekcemi fosílií, včetně proslulých Stromerových exemplářů z Egypta. Druhá světová válka tak kromě bezprecedentního ničení milionů životů a nesčíslného množství kulturních hodnot lidstvu sebrala také tyto nádherné doklady o životě na naší planetě zhruba před stovkou milionů let. O jaké fosilní nálezy však vůbec šlo?

Ernst svobodný pán (baron) Stromer von Reichenbach (1870-1952) byl německý paleontolog, proslavený především objevy severoafrických dinosaurů. Do Egypta se dostal již roku 1901 a byl zdejším paleontologickým bohatstvím uchvácen. Spolu s německou expedicí se sem vrátil v roce 1910 a brzy začal se svými legendárními výzkumy v oáze Baharía, ležící asi 300 kilometrů od Káhiry. Spolu se svým sběratelem a pomocníkem Richardem Markgrafem brzy zaznamenal pozoruhodné úspěchy, mezi které patřily také četné objevy fosílií savců (např. primáta druhu Libypithecus markgrafi). Jednoznačně nejvýznamnějšími nálezy však byly zkameněliny tehdy prvních egyptských dinosaurů. Stromer popsal celkem čtyři dinosaury, žijící v křídovém období na území Egypta – menšího sauropoda rodu Aegyptosaurus (1932) a tři obří teropody (dravé dinosaury) rodů Bahariasaurus (1934), Carcharodontosaurus (1931) a Spinosaurus (1915). Zatímco bahariasaurus je možná stejný teropod jako další severoafrický rod Deltadromeus, posledně jmenovaný rod je dnes největším známým teropodem vůbec.

———

Carcharodontosaurus & Aegyptosaurus
Severní Afrika před 95 miliony let rozhodně nebyla tropickým rájem na zemi. Obří teropodi karcharodontosauři zde loví menšího sauropoda aegyptosaura. Ilustrace Luise V. Reye (převzato z http://www.luisrey.ndtilda.co.uk/html/carch256.htm).

———

Stromer pracoval na afrických lokalitách společně s evropským i egypským týmem od roku 1910 do roku 1914 a za tuto dobu prakticky položil základy celé své budoucí slávě. Po návratu do Německa netrpělivě očekával zásilky zhruba 95 milionů let starých fosílií, které v Egyptě pracně shromáždil. Vzhledem k průtahům, zaviněným první světovou válkou, však musel vydržet až do roku 1922, než cenné zkameněliny dorazily. Byly navíc značně poškozené, takže celé další měsíce a roky strávil Stromer jejich tříděním a slepováním. Proto se objevují formální popisy jeho úžasných exemplářů až během 30. let 20. století. V tomto období nebyl jeho život lehký, protože jako jeden z mála šlechticů odvážně odporoval nacistickému režimu. Odmítal zpřetrhat vazby s vědeckými kolegy židovského původu a stejně tak nehodlal vstoupit do národně socialistické strany. Přestože byl příslušníkem staré německé šlechty, byla jeho finanční situace i z tohoto důvodu velmi bídná. On sám přímo napaden nebyl, jeho tři synové však byli bez jakýchkoliv ohledů posláni na frontu a dva z nich se konce války nedožili. Třetí syn pak strávil mnoho let v sovětském vězení.

Největší pohromu pro Stromera však znamenala také jiná ztráta během světové války. Na rozdíl od desítek milionů jiných se nestal její přímou obětí, nicméně jeho celoživotní dílo bylo v jediný den prakticky zcela zničeno. Opět zde byl na vině fakt, že Stromer byl v nemilosti u tehdejšího bezohledného režimu. Když bylo zahájeno pravidelné bombardování velkých německých měst, žádal Stromer příslušné úřady několikrát o klasické opatření pro své fosilní sbírky. To spočívalo v převezení kolekcí na bezpečnější místo, například do solných dolů nebo jeskyní. Cenné zkameněliny mohly tímto způsobem přečkat do konce války bez většího poškození. Starý profesor však žádal marně, a tak přišlo ke škodě celého vědeckého světa nevyhnutelné.

Dne 24. dubna roku 1944, zhruba rok před koncem války v Evropě, provedly letecké síly britské RAF další z mnoha bombových náletů na Mnichov, jehož cílem se bohužel stalo také zdejší muzeum se Stromerovými kolekcemi. Během pouhých několika minut byl výsledek mnohaletých výzkumů zcela zničen. Obětí útoku se staly také jediné tehdy známé pozůstatky obřího teropoda spinosaura a sauropoda aegyptosaura. Zbyly prakticky jen nákresy, které německý paleontolog dříve pořídil. Stromer se až do své smrti v roce 1952 (kdy mu bylo již úctyhodných 82 let) se ztrátou lidskou i profesní nikdy nesmířil.

Bohužel přitom nešlo o jediné dinosauří fosílie, ztracené během světových válek. Již v roce 1916 byl například potopen náklad i s lodí SS Mount Temple, převážející z Kanady nádherné exempláře kachnozobých dinosaurů pro britské přírodovědecké muzeum. V letech 1940 až 1944 bylo zase údajně 17 typových exemplářů dinosauřích fosílií zničeno v průběhu válečných operací. V důsledku toho bylo jedním z poválečných opatření také rozšíření zvyklosti zhotovovat odlitky originálních fosílií pro případ jejich úplného zničení.

V 90. letech se do Egypta vrátilo několik vědeckých týmů, pátrajících po Stromerových původních lokalitách. V roce 1999 například objevil Josh Smith se svým týmem někdejší Stromerovo naleziště a navíc zde ještě narazil na pozůstatky nového obřího sauropoda, kterého později pojmenoval Paralititan stromeri. Tento obří titanosaur dokonce částečně vysvětlil dřívější záhadu, jak mohl zdejší ekosystém „uživit“ tolik obřích predátorů. Mláďata a mršiny tohoto až osmdesátitunového giganta zřejmě posloužily jako potrava karcharodontosaurům i bahariasaurům. V roce 2002 se pak Smith podílel na vydání knihy „The Lost Dinosaurs of Egypt„, popisující Stromerovu vědeckou dráhu i ztrátu jeho fosílií. Ve stejném roce byl o tomto tématu natočen také televizní dokument, zobrazující návrat paleontologů na Stromerovy lokality po 85 letech. Také nové fosílie spinosaura a karcharodontosaura byly za posledních 15 let znovu objeveny a umožnily nám tak učinit si lepší představu o vzhledu a paleoekologii těchto úžasných obřích dravců.

Za zmínku stojí konečně i objev původních Stromerových fotografií, zobrazujících například i fosílie spinosaura. Smith je objevil při svém pátrání v paleontologických archívech muzea v roce 2000, objev byl pak zveřejněn o 6 let později. Fotografie věnoval muzeu Wolfgang Stromer, syn slavného paleontologa, již v roce 1995. Dnes představují jediný nezpochybnitelný důkaz o tom, že německý vědec skutečně objevil a popsal čtyři zmíněné egyptské dinosaury, včetně největšího dnes známého teropoda. Je nesporně dobře, že téměř celé století po Stromerových objevech máme opět k dispozici fosilní materiál z dinosaurů, kteří byli v roce 1944 „vyhubeni“ podruhé.

———

Odkazy a zdroje:

http://www.strangescience.net/stromer.htm (en)

http://en.wikipedia.org/wiki/Ernst_Stromer (en)

http://www.sciencedaily.com/releases/2006/04/060405175650.htm (en)

http://en.wikipedia.org/wiki/Spinosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Carcharodontosaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Bahariasaurus

http://en.wikipedia.org/wiki/Aegyptosaurus

———

Reklamy

1 komentář

Filed under Dějiny paleontologie, O dinosaurech obecně, Výročí a ohlédnutí

One response to “Konec egyptských dinosaurů

  1. autor

    Článek také zde: http://www.osel.cz…hp?clanek=4363 …a zde: http://blog.ihned.cz…ch-dinosauru

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s