Třetihorní neptačí dinosauři

….aneb přežili dopad meteoritu alespoň někteří?

Problematika do třetihor přeživších (v tomto článku vždy míněno „neptačích“) dinosaurů rozhodně není nového data. O možném přežití dinosaurů nejen do paleocénu (nejstarší epochy třetihor, před 65,5 až 55,8 Ma) ale dokonce až do kvartérní současnosti ostatně psal již Arthur Conan Doyle ve svém doslova nadčasovém „Ztraceném světě“ z roku 1912. Vědecky však tato možnost dlouho přijímána nebyla. Z jasných důvodu je dodnes výrazná většina paleontologů přesvědčena, že hranice K-T (křída-terciér), kterou klademe do doby před asi 65,5 miliony let, byla pro všechny dinosaury definitivním koncem. Přežít neměl ani jeden a pokud snad ano, ve třetihorním světě se měl ohřát jen velmi krátce. Je jistě pravda, že až donedávna nebyly prakticky žádné druhotně neuložené fosílie z mladšího období známy – podle fosilního záznamu tedy dinosauři skutečně vyhynuli již v době před nebo přímo na rozhraní druhohor a kenozoika, tzv. „novověku Země“.

Jak již bylo řečeno, fosilní záznam je v podstatě nekompromisní – nenajdeme-li jedinou nezpochybnitelnou (nejlépe artikulovanou) kostru dinosaura ve vrstvách mladších než oněch 65 milionů let, musíme nutně předpokládat, že v tomto období již tito tvorové nežili. Ve skutečnosti to však může být i naopak. V tomto případě se musí „obhajovat“ zastánci tvrzení, že dinosauři do třetihor nepřežili. Nikdy však svoji verzi nemohou plně doložit – taková možnost se totiž nabízí pouze jejich oponentům. Stačí jediný průkazný objev kvalitních fosílií paleocénního dinosaura a s dosud uznávanou teorií je konec. Absence of evidence isn’t evidence of absence („nepřítomnost důkazů není důkazem nepřítomnosti“), říká se v anglicky mluvících zemích. Je tedy možné, že alespoň někteří dinosauři přece jenom kritickou hranici K-T přežili? Najdou zastánci tohoto tvrzení v budoucnu nějaké důkazy? Jak si nyní ukážeme, takové důkazy už se dokonce možná našly.

 …

Dobře patrná hranice K-T v erodovaných vrstvách nedaleko Drumhelleru v kanadské Albertě. Převzato jako public domain z Wikipedie.

 …

V první řadě si však musíme upřesnit, čeho přesně se tyto doklady týkají a o jaké problematice zde hovoříme. Nikdo totiž netvrdí (snad kromě některých kryptozoologů), že neptačí dinosauři přežili až do geologické současnosti. K tomu s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti nedošlo. Bavíme-li se o přeživších dinosaurech, máme na mysli takové tvory, kteří přežili v nějakých menších populacích kritické vymírání na konci křídy a žili ještě v období staršího paleocénu (zhruba v době před 65,4-62? miliony let). Jakýkoliv pokus o odhad početnosti takové lazarovské populace nebo dataci jejího konečného zániku by byl pochopitelně beznadějný. Jedinou podstatnou věcí tedy je, zda vůbec nějací dinosauři do nejstarších třetihor přežili. Definitivní odpověď zatím neznáme, ale některé nálezy především ze severoamerického kontinentu se zdají této možnosti nasvědčovat.

Například již v roce 1986 přišel americký paleontolog John Keith Rigby Jr. s tvrzením, že v proslulém souvrství Hell Creek (severozápad USA), kde se nachází fosílie jedněch z posledních žijících dinosaurů, objevil doklady o existenci stářím již třetihorních dinosaurů. Dle jeho závěrů se zde pozůstatky dinosaurů nacházejí ještě 1,3 metru nad vrstvou, oddělující druhohory a třetihory, takže neptačí dinosauři zde měli žít ještě asi 40 tisíc let po katastrofě K-T. Dle Rigbyho byly pozůstatky objeveny spolu s paleocénním pylem a fosíliemi primitivních kopytníků, což nasvědčuje skutečně až třetihornímu původu těchto nálezů. Závěry Rigbyho a jeho kolegů však nebyly vědeckou veřejností přijaty (jedná se téměř výhradně o zuby a fragmenty kostí) a dnes jsou jeho kontroverzní fosílie považovány za druhotně uložené v mladších vrstvách. Rigbyho argumentace o neporušené sklovině zubů (která by při přenosu vodním korytem byla zřejmě obroušena a poničena) odmítavé stanovisko nezvrátila.

Po přelomu tisíciletí však poprvé vystoupil jiný americký paleontolog, James E. Fassett se svými kolegy s podobným tvrzením. Jeho paleocénní dinosauři se měli vyskytovat na území dnešního Nového Mexika a Colorada ještě asi před 64,5 miliony let. V dnes již proslulé oblasti Ojo Alamo Sandstone objevil Fassett zkamenělou stehenní kost kachnozobého dinosaura a s ní také pylová zrna třetihorního stáří. Třetihorním pylem argumentoval podobně jako před ním Rigby, neboť jde o výrazné zviklání protiargumentu druhotného usazení (pokud v paleocénu řeka vymlela křídovou horninu a kost znovu uložila, nevyskytoval by se tam nejspíš třetihorní pyl). Autoři studie dále argumentovali tím, že velmi těžkou kost dinosaura by řeka sotva přenesla na potřebnou vzdálenost a druhotně uložila na jiném místě, poněkud vzdáleném od původní lokality. Studie byla publikována v roce 2001 a setkala se s poměrně značným ohlasem. Nakonec však byly její závěry odmítnuty s tím, že se opět jedná o druhotné uložení. V roce 2003 navíc publikoval paleontolog Robert M. Sullivan vlastní studii, ve které výslovně popírá závěry svého kolegy a dochází k přesvědčení, že třetihorní dinosauři od Ojo Alamo Sandstone nejsou realitou.

Fassett se však nevzdal a v letech 2007 i 2009 publikoval své závěry znovu. V prvním případě uvádí také velmi přesnou dataci stáří zmíněných hornin, která činí 64,432 milionů let. V tom případě by se alespoň malé populace dinosaurů vyskytovaly na Zemi ještě více než 1 milion let po katastrofě K-T. Autor studie však podle svých četných kritiků přehlíží množství aspektů a detailů, které činí jeho závěry opět neprůkaznými. Jisté tiché výčitky sklidil také za svůj nezamýšlený přínos rétorice kreacionistů, kteří jeho vývodů využili pro své účely (viz odkazy pod textem). Kritikové Fassetta každopádně oprávněně argumentují tím, že ve všech případech se pozůstatky kontroverzních paleocénních dinosaurů nacházejí pouze jako izolované zuby či fragmenty kostí (tak je tomu i u kontroverzních objevů stejného druhu např. z Číny). Nezpochybnitelným důkazem by přitom musela být artikulovaná dostatečně kompletní kostra dinosaura ve vrstvách prokazatelně třetihorního stáří.

 …

V posledních letech přibývá indicií, nasvědčujících možnému přežití dinosaurů do nejstarších třetihor. Obří meteorit tedy možná nebyl činitelem, definitivně pohřbívajícím „vládu“ dinosaurů. Převzato jako public domain NASA z Wikipedie.

 …

Nedávno Fassett publikoval své nové výsledky, kde výzkumem magnetické polarity kostí a chemickou analýzou množství objemu vzácných kovů v těchto zkamenělinách opět dokládá jejich třetihorní stáří. Dalším jeho argumentem je poukaz na skutečnost, že celkem 34 kostí kachnozobého dinosaura je uloženo v těsné blízkosti a velmi pravděpodobně pocházejí ze stejného jedince. Fassett proto tvrdí, že rozhodně nemohly být řekou přeneseny, neboť by byly roztroušeny do větší vzdálenosti od sebe. Autor studie nicméně problematiku uzavírá s tím, že pokud alespoň někteří dinosauři do třetihor opravdu přežili (o čemž je přesvědčen), pak se jednalo pouze o velmi malé populace, tvořící v podstatě zlomek počtu populací křídových dinosaurů před katastrofou. Zajímavé je, že téměř ve stejné době byla publikována související studie kontroverzní Gerty Kellerové z Princetonské univerzity. Ta přichází s tvrzením, že dinosaury nevyhubil dopad obřího meteoritu z Mexika (populární obří kráter Chicxulub), protože ten se měl odehrát celých 300 000 let před koncem druhohorní éry (vyznačeným hranicí K-T). Kellerová spatřuje za hlavního viníka vymírání na konci křídy spíše enormní vulkanickou činnost na území dnešní Indie, jejímž výsledkem byl vznik ohromných vrstev výlevných hornin, tzv. Dekkánských trapů. Pokud by tyto vývody byly správné (o čemž však panují značné pochyby) šlo by o významnou podporu Fassettových teorií.

Přežili tedy neptačí dinosauři do třetihor? Napovědět nám mohou také jiné, víceméně nepřímé objevy. Od roku 2007 již například víme, že někteří drobní ornitopodi dokázali hrabat nory a schovávat se v nich v případě potřeby před nebezpečím (objev oryktodromea však pochází z vrstev o 30 milionů let předcházejících hranici K-T). Tyto ekologické adaptace by jistě mohly hrát při velkých katastrofách zásadní roli. Více však prozradí až případné další objevy. Toto téma můžeme nicméně uzavřít s konstatováním, že žádné průkazné nálezy třetihorních dinosaurů zatím neexistují. Slovo zatím je však v tomto případě úmyslně zvýrazněno.

 …

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/Paleocene_dinosaurs (včetně odkazů na studie)

http://palaeo-electronica.org/2009_1/149/index.html (Fassett, 2009)

http://laelaps.wordpress.com/2007/06/21/the-lazarus-dinosaurs-of-james-fassett/ (Článek na blogu B. Switeka)

http://www.sciencedaily.com/releases/2009/04/090427010803.htm (Článek o výzkumu Kellerové a jejích kolegů)

 …

Advertisements

Napsat komentář

Filed under O dinosaurech obecně, Spekulativní paleontologie, Vymírání K-T

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s