Edmontosaurus, „obří kráva“ doby křídové

…aneb Další dinosauří superstar z Montany

V minulých příspěvcích jsem již krátce představil tři neptačí dinosaury, s jejichž fosíliemi jsme měli tu čest se setkat v Montaně. Shodou okolností začínala jména těchto rodů vždy na „T“ (Tyrannosaurus, Triceratops, Thescelosaurus), proto je čas zapátrat ve svrchnokřídových „Zlatých stránkách“ a začít písmenem jiným. Dalším ze skvostů souvrství Hell Creek tak bude obří býložravec, známý jako Edmontosaurus.

Edmontosauři byli velcí kachnozobí dinosauři z podčeledi Hadrosaurinae, jejich lebku nezdobily žádné výrazné duté hřebeny jako příslušníky druhé podčeledi Lambeosaurinae. Hadrosaurini byli také obecně větší, ovšem s výjimkou samotného rodu Lambeosaurus. Také Edmontosaurus patřil k největším kachnozobým dinosaurům, odrostlé exempláře mohly měřit na délku až 13 metrů a vážit kolem 4 tun. Lebka dosahovala délky kolem 1 metru a byla zakončena charakteristickým keratinovým „zobákem“. Edmontosauři byli býložravci, pohybující se zřejmě v menších stádech. Jméno (v překladu „ještěr z Edmontonu“) je odvozeno od staršího názvu souvrství Horseshoe Canyon v kanadské Albertě, které se v době popisu Lawrencem Lambem (1917) nazývalo Edmonton. První fosílie edmontosaura byly však popsány již slavným O. C. Marshem, a to pod názvem Claosaurus annectens. Dnes obvykle vědci rozlišují tři druhy tohoto rodu: E. regalis, E. annectens a E. saskatchewanensis. Synonymem je Anatosaurus (Lull a Wright, 1942) a zřejmě také Trachodon a Thespesius, rody popsané Josephem Leidym již v roce 1856. Příbuzným rodem je zhruba stejně velký Anatotitan, který však může být rovněž synonymem edmontosaura.

…

Počítačový model edmontosauří mumie, zvané „Dakota“. Podle paleontologa P. L. Manninga byla ocasní část dinosaura mnohem masivnější, než se dříve předpokládalo. Nedávné chemické rozbory zase odhalily biomolekulární komplexy vázané právě na kůži dinosaura. Převzato z webu National Geographic (http://news.nationalgeographic.com/news/2007/12/photogalleries/dinosaur-pictures/index.html).

Můžeme-li za edmontosaura považovat i pozůstatky nejmladších známých hadrosauridů z Hell Creeku (jaké jsme v Montaně zpracovávali – například Tom’s Duck byl jedinec žijící asi 300 000 let před hranicí K-T), pak časové rozpětí existence tohoto rodu zahrnuje asi 8 milionů let (před 73-65 Ma). Zdá se, že na konci křídy šlo o poměrně rozšířený rod, vyskytující se na celém západě severoamerického kontinentu. Rozložení fosílií naznačuje, že tito dinosauři preferovali příbřežní nížiny, pravděpodobně však také migrovali na dlouhé vzdálenosti v pravidelných sezónních cyklech. Pohybovali se při tom fakultativně po dvou i po čtyřech končetinách a dle jisté studie z loňského roku byli schopni za rok ujít asi 2600 kilometrů průměrnou rychlostí 2-10 km/h. Pokud měli dostatečně výkonný metabolismus, mohli takto překonat vzdálenost z Aljašky až do Alberty.

Fosílie edmontosaurů jsou poměrně dobře zachované a některé jsou přímo exkluzivní. V současné době stále probíhá výzkum „Dakoty“, edmontosauří mumie dochované i s otisky kůže a dalšími měkkými tkáněmi (a dokonce také biomolekulárními komplexy). Další mumie tohoto dinosaura byly objeveny již počátkem minulého století, známe jich tedy hned několik. V průběhu doby byly také odkryty některé masové uloženiny více jedinců, což podporuje představu o stádním chování těchto dávných živočichů. Vzhledem ke značnému počtu skvěle zachovaných fosílií byla paleobiologie tohoto dinosaura velmi dobře prozkoumána. Četné nálezy různých patologií na kostře například odhalují častá zranění, nemoci a dokonce také svědčí o útoku velkých predátorů (téměř s jistotou jde o tyranosaury). Známý exemplář s poraněnou a následně vyhojenou částí ocasu jasně dokazuje, že „T. rex“ nebyl výlučným mrchožroutem (jak stále razí paleontolog Jack Horner, který tuto myšlenku v Montaně sám potvrdil). Dorzální část ocasu byla u tohoto exempláře nošena přinejmenším 2,9 metru nad zemí, a do této výšky dosáhl pouze tyranosaurus. Některé objevy lebek edmontosaura vykazují také otvory po zubech teropodů, jde však zřejmě o posmrtné patologie.

Mozek edmontosaura byl podlouhlým úzkým útvarem, který zabíral na délku sotva čtvrtinu lebky a jeho objem činil asi 400 ml. Byl sice asi 2,5krát objemnější než mozek stegosaura (který bývá různými autory dinosauřích knih často „superarbitrován pro blbost“), přesto na velikost celého zvířete nejde o nijak oslnivý rozměr. Jiné studie však přichází s poměrně vysokými údaji o EQ edmontosaura, a to až v úrovni 2,8 (což by znamenalo, že měl relativně větší mozek než prakticky všichni velcí teropodi). Je ale možné, že v tomto případě nebylo bráno v potaz, že až 50% vlastního objemu lebky může zabrat tvrdá plena mozkomíšní (dura mater) a vlastní mozek je tedy podstatně menší. Každopádně se dá předpokládat, že edmontosauři vysokou inteligencí nedisponovali. Přesto byli alespoň z hlediska své miliony let trvající existence úspěšní. V souvrství Lance bylo dle odhadů bylo na jednom místě objeveno tolik fosílií, že zde mohlo být pohřbeno 10 až 25 000 jedinců. S výjimkou triceratopsů šlo tedy o nejrozšířenější severoamerické megaherbivory konce křídového období.

Také na kostech edmontosaurů byly objeveny stopy rakovinného bujení (více viz můj článek o dinosauří rakovině) a choroby kostí. Nejvýznamnějšími nálezy však zůstávají tzv. „mumie“, tedy fosílie dochované s otisky měkkých tkání. Výzkum obsahu žaludku a pohybového aparátu těchto neuvěřitelně dobře zachovaných exemplářů výrazně obohatil paleobiologické znalosti o kachnozobých dinosaurech. Podle P. L. Manninga, autora knihy Grave Secrets of Dinosaurs, byla zadní část těla edmontosaurů výrazně mohutnější, než se dříve předpokládalo. Odhadl, že tito býložravci byli schopni dosáhnout rychlosti až 45 km/h, zatímco u tyranosaura se předpokládá jako maximum nějakých 32 km/h. Manning vyvozuje, že útěk mohl být nejčastějším způsobem záchrany edmontosaurů. Mnoho dalších zajímavostí bylo odhaleno výzkumem otisků kůže, rohoviny na „zobáku“ nebo třeba nášlapných částí chodidel.

Edmontosauři byli nepochybně velmi úspěšní a značně rozšíření býložraví dinosauři. Někteří z nich byli vybaveni hotovými zubními bateriemi s úžasným počtem až 1600 zubů! I přes svoji ohromnou velikost byli zřejmě ladnými tvory a pohybovali se relativně rychle. Pohled na početná stáda těchto hadrosauridů musela být bezpochyby úžasná podívaná. Z vlastní zkušenosti již mohu nyní potvrdit, že stát nad zkamenělinami tak obrovského a dávno mrtvého tvora je zážitkem vpravdě na celý život.

…

Odkazy:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=4336 (autorovy související články na Osel.cz)

http://www.osel.cz/index.php?clanek=4393

http://www.osel.cz/index.php?clanek=4522

http://en.wikipedia.org/wiki/Edmontosaurus (informace na anglické Wikipedii)

…