Prapták konečně překonán a jak prvoci zabíjeli tyranosaury

…aneb co přinesl konec měsíce v dinosauří paleontologii

Uplynulý týden byl znovu plný zajímavých novinek nejen z oblasti paleontologie. Přesto právě k ní si opět dovolím zamířit, neboť dvě aktuality nyní vyčnívají nad průměrnou míru zajímavosti a v podstatě i objektivní významnosti. Obě se přitom týkají teropodních dinosaurů, jedna má co dělat s peřím a druhá zase s infekcemi. Hoc agamus – co že nám to tedy konec září ve světě dinosaurů přichystal?

Archaeopteryx konečně předstižen (možná)

Každý žák základní školy se v průběhu 7. ročníku seznámí s pojmem „prapták Archaeopteryx„. Úžasný opeřený tvor velikosti holuba byl poprvé objeven v jemném litografickém vápenci bavorského Solnhofenu v roce 1860 (otisk pera) i podle kompletní kostry o rok později. Již téměř půldruhého století patří mezi to nejlepší, co se můžeme dozvědět o „přechodných formách“ mezi dinosaury a skutečnými ptáky (kteří jsou v širším smyslu také opeřenými bezzubými dinosaury). Archaeopteryx se svým geologickým stářím v rozmezí 155-145 milionů let (svrchní jura) byl až doteď bezpochyby nejstarším známým opeřeným tvorem. Teprve v roce 2009 přichází možný pokořitel evropského praptáka, a to odkud jinud než – z Číny. Již počátkem roku byl ze severovýchodní části státu popsán velmi malý teropod (délka asi 34 cm, hmotnost zaživa kolem 110 gramů), který nesl jasné otisky pernatého pokryvu těla. Dostal jméno Anchiornis huxleyi a jeho stáří bylo odhadnuto na 151-161 milionů let. Je tedy údajně o nějakých 10 milionů let starší než učebnicový prapták. Podle známého čínského paleontologa Xu Xinga jde o konečný důkaz o tom, že teropodní dinosauři byli předchůdci ptáků (přestože sám anchiornis je zmiňován jako „nejstarší pták“). Diskutovaným problémem byla dosud nepřítomnost pernatého pokryvu těla u dinosaurů starších, než je známý prapták z Bavorska. První exemplář anchiornise, který byl objevený již počátkem tohoto roku, nebyl ještě příliš dobře zachovaný. Když byl nyní odkryt druhý, kompletnější jedinec, vědci si povšimli zvláštního znaku – pera byla stejně jako u teropoda druhu Microraptor gui i na zadních končetinách a tvoří tak při letu jakousi čtyřplošnou nosnou konstrukci. Pera jsou zachována po celém obvodu nádherně zachované fosilní kostry. Bezpochyby se jedná o jeden z nejvýznamnějších objevů v historii výzkumu evolučního vzniku ptáků.

———

Projev choroby, jak si ji u dávno vyhynulého dinosaura představuje ilustrátor. Parazitická infekce, podobná ptačí trichomonóze mohla být příčinou smrti i tak velkých dravců, jakým byla „Sue“. Autorem Chris Glen, převzato z webové stránky periodika National Geographic (http://news.nationalgeographic.com/news/bigphotos/13748747.html).

 ———

Tyranosauři umírali na „ptačí“ chorobu

Poněkud méně optimistická (byť stejně fascinující) je také druhá aktualita. Vědci se nově rozhodli podívat blíže na podivné léze a otvory na spodních čelistech tyranosaurů. Velké jamky i otvory jsou dobře patrné například i na spodní čelisti největšího dnes smontovaného jedince, zvaného „Sue“ z expozice Chicago Field Museum. Dlouho byly tyto stopy na distální části čelisti pokládány za otvory po zubech jiných dravců, případně o známky jakési blíže nespecifikované bakteriální infekce. Srovnání s dnešními ptáky, především pak dravci (řád Falconiformes) však nasvědčuje něčemu jinému. Hladké okraje těchto lézí vědce zaujaly a rozhodli se porovnat je s patologiemi na lebkách dnešních dinosauřích potomků. Jak se brzy ukázalo, podobnost mezi projevem jisté ptačí choroby a známkami na lebkách tyranosaurů byla značná. Tou osudovou chorobou je trichomonóza, způsobovaná dnes jednobuněčným bičíkatým prvokem druhu Trichomonosa gallinae. Je pravděpodobné, že nějaký příbuzný druh tohoto parazitického prvoka způsoboval před více než 66 miliony let stejné obtíže i obřím dinosauřím dravcům. Nemoc zřejmě zasáhla především spodní čelist a hrdlo dinosaurů, čímž jim v poslední fázi zcela znemožnila příjem potravy. Je možné, že onemocnění vedlo až ke smrti hladem, protože nezřídka končilo neprostupností jícnu (vyvolanou zduřelou tkání hrdla). U „Sue“ se vzhledem k velikosti otvorů v čelisti mohlo jednat o poslední stadium choroby, která šestitunového predátora zahubila. Přestože známky po četných zraněních z bojů s jinými tyranosaury nebo kořistí jsou u těchto teropodů běžné, charakter stop na lebce skutečně napovídá mnohem spíše parazitární infekci. Je tedy možné, že i obávaného „krále“ svrchnokřídových dinosaurů občas zahubil mikroskopický „ptačí“ cizopasník.

———

Zdroje a odkazy:

http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/8273938.stm

http://www.newscientist.com/article/dn17855-feathered-dinosaur-older-than-earliest-bird.html

http://www.eurekalert.org/pub_releases/2009-09/uow-wmt092509.php

http://palaeoblog.blogspot.com/2009/09/sick-t-rex.html

 ———