Jaký byl rok 2009 v dinosauří paleontologii

…aneb malé ohlédnutí za uplynulým rokem

Jak už to tak bývá, na konci kalendářního roku se vždy hodně bilancuje. Pro mne osobně byl rok 2009 velmi úspěšným obdobím, kdy mi například vyšla první kniha – Úžasný svět dinosaurů (nakl. Triton, oficiálně 29. květen 2009) a také jsem měl možnost podívat se jako dobrovolník na vykopávky ve svrchnokřídovém souvrství Hell Creek v americké Montaně (28. 6. – 15. 7. 2009). Zejména tyto dvě události dělají pro mne osobně uplynulý rok nezapomenutelným (nemluvě o dalších aktivitách; například množství článků v časopisech, přednáškách, příležitostných rozhlasových rozhovorech apod.).

Nezapomenutelným je však uplynulý rok také v obecné rovině, neboť přinejmenším z hlediska počtu nově popsaných platných rodů neptačích dinosaurů byl zdaleka nejúspěšnějším rokem historie! Podle různých údajů bylo letos popsáno poprvé přes 40 rodů; konkrétně 41-47 (údaje se liší podle toho, které rody sem nezpochybnitelně řadíme a které považujeme za (až letos popsané) v rámci přelomu 2008/2009). Předchozím „rekordem“ přitom bylo 34 rodů, navíc jen ve třech letech bylo dříve popsáno celkem přes 30 rodů. Průměr za posledních deset let pak činí asi 25 rodů za rok, což je mimochodem mnohem více, než v kterékoliv předchozí dekádě. Tato čísla dobře ilustrují skutečnost, že dnes žijeme ve zlatém věku paleontologie, zejména pak té dinosauří. Které nově popsané rody z onoho ohromujícího výčtu však stojí za obzvláštní zmínku?

 

Jeden z mých velkých osobních úspěchů letošního roku. I přes některé nedostatky, způsobené souhrou náhod, si vydání svojí první (a rozhodně nikoliv poslední) knihy cením za uplynulý rok nejvíce.

 

Anchiornis huxleyi – troodontidní teropod z Číny, jeden z nejmenších známých neptačích dinosaurů vůbec (délka 34 cm, odhadovaná hmotnost kolem 110 gramů) a zřejmě nejstarší známý živočich s dochovanými otisky peří (stáří asi 160-155 milionů let).

Limusaurus inextricabilis – rovněž svrchnojurský teropod z Číny, první nepochybný ceratosaur z východní Asie, s velmi zajímavými implikacemi pro paleoekologii a vývojové vztahy mezi neptačími a ptačími teropody (mj. jeden z vývojově nejstarších teropodů, adaptovaných k herbivorii).

Panphagia protos – vývojově primitivní sauropodomorf z Argentiny, zřejmě nejbazálnější zástupce skupiny Sauropodomorpha. Stáří tohoto asi 130 cm dlouhého dinosaura činí 228,3 miliony let (svrchní trias).

Tawa hallae – svrchnotrisový teropod z Nového Mexika, významný pro lepší pochopení vývojových vztahů raných teropodů (skupiny Herrerasauridae, Coelophysoidea ad.). Asi dvoumetrový dravec žil zhruba před 214 miliony let na jihu dnešních Spojených států amerických (souvrství Chinle).

Tethyshadros insularis – známý podle jedné z nejlépe dochovaných dinosauřích fosílií střední velikosti v Evropě. Jedinec zvaný „Antonio“ byl asi čtyři metry dlouhý a kolem 350 kg vážící „trpasličí“ hadrosauroid, který obýval ostrovy svrchnokřídové Evropy (dnešní Itálie) v době před 70 miliony let.

Tianyulong confuciusi – možná vůbec nejvýznamnější letošní popis; první a dosud jediný známý ptakopánvý dinosaurus s dochovaným kolagenním pokryvem těla, zřejmě příbuzným „proto-peří“ teropodů z Liao-ningu. Malý býložravec patřil do čeledi Heterodontosauridae a obýval území dnešní Číny zřejmě na přelomu svrchní jury a spodní křídy(?), asi před 155 miliony let.

Mezi další zajímavé letos popsané druhy by patřil také argentinský teropod Aerosteon riocoloradensis (výryzná distribuce dutin a vzdušných vaků v kostech), čínský ornitomimosaur Beishanlong grandis (jeden z největších známých zástupců skupiny), severoamerický heterodontosaurid Fruitadens haagarorum (možná nejmenší známý ptakopánvý dinosaurus), portugalský stegosaurid Miragaia longocollum (první „dlouhokrký“ tyreoforan), čínský tyranosauroid Raptorex kriegsteini (vykazující podobné tělesné proporce, jako mnohem pozdější a větší tyranosauridi) nebo rovněž čínský dromeosaurid Tianyuraptor ostromi (neobvykle krátké přední končetiny a malá furkula). Výčet by samozřejmě mohl ještě pokračovat, pro účely zhodnocení úspěšnosti roku 2009 však bohatě postačí. Přelomové studie však byly letos publikovány také bez popisu nových druhů nebo i rodů neptačích dinosaurů. Za všechny lze uvést například studie o biomechanice sauropodů nebo hadrosauridů, nemoci a patologie tyranosauridů, pochyby o validitě některých pachycefalosauridů a ceratopsidů, možné jedové žlázy a zubní kanálky sinornitosaurů a třeba také další studie s tématem dinosauřích proteinů a biologického materiálu ve fosilní kůži dinosauří mumie Dakoty.

Raději zde však na tomto místě skončím a popřeji čtenářům blogu, aby pro ně byl rok 2010 alespoň tak úspěšný, jako pro dinosauří paleontologii celý rok předchozí. Váš stále blogující Dinosaurus.

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/2009_in_paleontology (paleontologie v roce 2009 na Wikipedii)

http://www.cestovatel.cz/clanky/montana-zanikly-raj-poslednich-dinosauru/ (autorův článek o Montaně)

http://dinosaurus.bloguje.cz/790033-nova-dinosauri-kniha-je-tu.php (odkaz na příspěvek o vydání knihy)

 

2 komentáře

Filed under Literatura, Výročí a ohlédnutí, Ze života

2 Responses to Jaký byl rok 2009 v dinosauří paleontologii

  1. Miss Utahraptor

    HezkéA kdy bude další knížka? Té jedné je v poličce smutno… 😉

  2. autor

    Díky za zájem. Určitě ještě v tomto kalendářním roce…více informací budu publikovat během následujících týdnů ;o)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *