…aneb Z čeho jsou podezříváni mamenchisauři
Mezi nejzajímavější objevy z oblasti dinosauří paleontologie patří bezpochyby také ty, které nás informují o ekologii a životě dinosauřích populací v závislosti na jejich vzájemných interakcích i na okolním životním prostředí. Nový výzkum z Číny přináší právě jedno takové „okno“ do světa vzdáleného celých 160 milionů let. Značně překvapivým závěrem je, že mnozí menší teropodi mohli doplatit na příliš velkou hmotnost svých sauropodních příbuzných. Zahynuli totiž možná doslova v jejich stopách.
Již před deseti lety byla na severovýchodě Číny objevena první ze tří „bahnitých jam“, představujících v období svrchní jury smrtelnou past pro všechny menší živočichy, kteří v ní uvízli. V těchto asi 1-2 metry hlubokých vrstvách byly objeveny četné zkameněliny unikátních dinosaurů, především pak teropodů druhu Guanlong wucaii a Limusaurus inextricabilis. Guanlong je jedním z nejstarších známých tyrannosauroidů, byl popsán v roce 2006. Limusaurus byl popsán vloni a představuje unikátního býložravého teropoda se zajímavou stavbou předních končetin a prstů, prozrazujících lecos o vývojovém vztahu mezi neptačími dinosaury a ptáky. Významné objevy těchto dinosaurů však samy o sobě nevysvětlovaly původ svého vzniku, tedy přítomnost těchto pradávných „jam smrti“.
———
———
Analýza chemického složení okolních hornin odhalila, že nebozí dinosauři zde byli uvězněni ve směsi pozdějšího sopečného jílovce a vápence. Přestože je dnes tato oblast součástí pouště Gobi, kdysi šlo o vlhkou a bažinatou nížinu, jejíž půda byla velmi bohatá na podzemní vodu. Jednou za čas zdejší sopky vychrlily množství popela, který pokryl krajinu a vytvořil tak „polotekutý“ povrch nad kapsami vulkanického popela, tvořící jakousi obdobu tekutých písků. Již v tomto stadiu šlo o potenciálně nebezpečné prostředí, plné přírodních nástrah. Samotnými tvůrci zmíněných „death traps“ však byli jiní „viníci“ – obří sauropodní dinosauři rodu mamenchisaurus.
Mamenchisauři patří mezi dinosaury s proporcionálně vůbec nejdelším krkem. Zatímco celková délka těla u nich dosahovala v průměru asi 20-25 metrů, krk zabíral celých 13 metrů (tedy více než polovinu). Delší krční část páteře měl ze známých dinosaurů nejspíš jen severoamerický diplodokid Supersaurus vivianae se 13-14 metry. Jedno krční žebro mamenchisaura měřilo údajně 4,1 metru a je tak nejdelší známou dinosauří kostí vůbec. Je pravděpodobné, že odrostlí jedinci tohoto čínského sauropoda mohli dosáhnout délky až ke třiceti metrům a hmotnosti kolem 20 tun. Právě velká hmotnost mamenchisaurů přitom mohla způsobit neštěstí menším teropodům, jdoucím doslova v jejich šlépějích. Když totiž dlouhokrcí obři došlápli na zmíněný nezpevněný povrch, vytvořila se hluboká jáma. Po zvednutí nohy z ní spadl zpět do jámy polotekutý sopečný prach a bahno, které ji zaplnily a vytvořily tak dokonalou přírodní past. Zatímco čtyřnozí sauropodi se snadno vyprostili, jejich tisíckrát lehčí dvounozí příbuzní jako guanlong a limusaurus to zřejmě nedokázali.
Je pravděpodobné, že drobní teropodi byli pokryti pernatým hávem a po obalení těla bahnem tak pro ně byl případný únik ještě složitější. Jelikož se v jámách našly pozůstatky koster mnoha jedinců, šlo nejspíš o dlouhodobě existující přírodní past, která zanikla až s navrstvením velkého počtu mrtvých těl. Poté již byla zaplněna a další dinosauři se z ní dokázali vyprostit. Samozřejmě jde pouze o zajímavou spekulaci, je však podložená poměrně solidní faktografickou základnou. Je téměř jisté, že také dinosauři někdy končili svůj život ve smrtících přírodních nástrahách, které byly dílem jak okolního prostředí, tak i projevem nezáměrné činnosti jiných dinosaurů…
———
Odkazy:
http://news.nationalgeographic.com/news/2010/01/100119-dinosaur-fossil-death-pits-footprints/
http://en.wikipedia.org/wiki/Mamenchisaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Guanlong
http://en.wikipedia.org/wiki/Limusaurus
———
Krční žebro? Asi nějaká anatomická anomálie…
Ale vůbec ne, tedy alespoň ne u sauropodních dinosaurů ("cervical rib"). Viz napr. http://en.wikipedia.org…chisaurus ;o)