Jak obléknout dinosaury

…do masa a kůže?

Je obecně známou skutečností, že většina dinosauřích fosílií představuje materiál tvořený prakticky jen fragmenty kostí, zubů nebo zkostnatělých kožních destiček. Nově objevený tvor je tak znám pouze prostřednictvím nepříliš dobře zachovaných tvrdých částí těla, a to pochopitelně značně limituje možnosti původního vzezření takového tvora. Ve výjimečných případech sice může dojít k objevu kompletnější artikulované kostry nebo dokonce fosilizovaných otisků měkkých tkání, takové nálezy však přichází v relaci zhruba 1:100 000. K zachovaní takových „pokladů“ totiž musí nastat zcela specifické a jen málokdy se vyskytující podmínky před a při vlastním procesu fosilizace. „Dinosauří mumie“, jakou je brachylofosaurus „Leonardo“ nebo edmontosaurus „Dakota“ tedy není něčím, co by bylo možné objevit každý den práce v terénu.

 

Neuvěřitelné objevy „dinosauřích mumií“, jako je tento 77 milionů let starý brachylofosaurus „Leonardo“, jsou velmi vzácné. Na ilustraci vidíme tohoto nedospělého jedince krátce po uhynutí. Brzy však bude zakryt jemným sedimentem a do dnešní doby se dochová v neuvěřitelných detailech, včetně otisků kůže, svalstva a vnitřních orgánů. Kredit: Julius T. Csotonyi (http://www.sciencenews.org/view/access/id/54957/name/feat_dino_opener.jpg)

 

Rekonstrukce jsou tak často věcí fakty směrované fantazie a představivosti vědců i umělců, kteří s nimi spolupracují. Jistě nemá cenu podotýkat, že v posledních letech byl v tomto směru učiněn velký pokrok. Úžasné objevy zmíněných „mumií“ kachnozobých dinosaurů i opeřených čínských teropodů značně vylepšily znalosti o anatomii a vzezření živých dinosaurů, mrtvých již mnoho desítek milionů let. Stále je však co zlepšovat, neboť aspekty jejich vzhledu, jakými jsou barva kůže a peří, tvar a obrys těla (včetně svaloviny, tukových hrbů, apod.), proporce různých tělních částí a mnoho dalších detailů nebudeme znát přesně nikdy. Přesto občas dochází k přehodnocení dosud tradovaných znalostí ve světle nových objevů. Jedním z posledních je také otisk kůže populárního ceratopsida rodu Triceratops. Tohoto obřího rohatého dinosaura zná dobře každý milovník dinosaurů, který si ho nejspíš vybaví jako „holého“ šupinatého plaza s obří rohatou hlavou. Zdá se však, že taková představa již neplatí. Na fosilní kůži triceratopse byly totiž objeveny pozůstatky jakýchsi ostnů, které zaživa možná trčely z některých partií dinosauří kůže. Podobné útvary byly ostatně objeveny již v roce 2002 na svrchní straně ocasu u triceratopsova vzdáleného příbuzného, asijského psitakosaura.

Značný pokrok v zobrazování dinosaurů přináší také počítačový software pro trojrozměrné modelování. Výpočetní technika v kombinaci s počítačovými tomografy dnes představuje moderní prvek výzkumu dinosaurů, který je teprve na počátku testování svých možností. Přesto již dnes umožňuje nahlížet do nitra dinosauřích kostí a lebek, analyzovat je a zjišťovat původní umístění mozku a například i dutin vyplněných vzduchem. Pomáhá také stanovit biomechanické limity pro pohyb pravěkých tvorů a udává pravděpodobné tvary a objem těla na základě údajů, odvozených přímo z fosílií. Stojíme bezpochyby teprve na počátku nové, digitální éry paleontologického výzkumu, jehož konce dnes ještě není možné dohlédnout…

Více k tomuto tématu: http://www.sciencenews.org/view/feature/id/54187/title/Dressing_up_dinos

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Paleoart

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s