…aneb Nikoliv překvapivá novinka
Teropodní dinosauři z čeledi Spinosauridae byli středně velcí až obří dravci, charakterističtí svými relativně úzkými a dlouhými čelistmi. Již dlouho se předpokládá, že mnozí z nich trávili značnou část života ve vodě, kde lovili ryby a další vodní obratlovce (objev rybích šupin v břišní dutině baryonyxe se tomu zdá nasvědčovat). Nepochybně však šlo také o potravní oportunisty, kteří si mohli dovolit útočit i na velké býložravé dinosaury nebo třeba ptakoještěry (což rovněž dokládá obsah břišní dutiny některých). Největší z nich, severoafrický kolos Spinosaurus aegyptiacus, totiž dosahoval podle odhadů délky 16-18 metrů a hmotnosti kolem 9 tun.
Mezi anatomické znaky, svědčící pro piscivorii („rybožravost“) patří již zmiňované prodloužené čelisti s kónickými zuby, morfologie dentice, tvar drápů a některé další. Přestože byl semiakvatický (částečně ve vodě probíhající) způsob života předpokládán, neexistovaly pro něj pevné důkazy z hlediska postkraniálních kosterních znaků. Až na lebku se totiž kostra spinosauridů výrazně neliší od kostry ostatních, obvykle striktně terestrických teropodů. Pochopitelně to neznamená, že spinosauridi trávili ve vodě celé dny nebo aktivně plavali například na otevřeném moři. Byli však oproti ostatním teropodům lépe přizpůsobeni k delšímu pobytu ve vodním prostředí, kde zřejmě získávali většinu své kořisti.
———
Největším dnes známým teropodním dinosaurem byl nejspíš severoafrický Spinosaurus aegyptiacus, který žil asi před 112-93 miliony let a délkou překonával populárního tyranosaura o celých 5 metrů. Kredit: Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mounted_Spinosaurus.jpg)
———
Na základě chemicko-fyzikální analýzy kyslíkových izotopů ve fosilních pozůstatcích spinosauridů (rody Baryonyx, Irritator, Siamosaurus, Spinosaurus) pak při porovnání s fosíliemi jiných teropodů a semiakvatických želv a krokodýlů dospěli autoři nové studie k závěru, že tito zvláštní teropodi skutečně byli „obojživelní“. Podobně jako dnešní krokodýli nebo hroši zřejmě trávili značnou část dne ve vodě, ponoření snad po hřbet nebo krk a číhali na plovoucí kořist. Potvrzení dřívějších předpokladů navíc vysvětluje, jak mohlo žít několik obřích teropodů v jediném ekosystému – velcí spinosauridi totiž často koexistovali s karcharodontosauridy nebo jinými mohutnými predátory. Odpovědí je vyplnění odlišných ekologických nik a s tím související potlačení přímé konkurence v daném ekosystému. Specializace na jiný typ potravy a odlišné lovecké strategie tak umožnil soužití například i takových gigantů, jako byl Spinosaurus a Carcharodontosaurus.
———
Odkazy:
Oxygen isotope evidence for semi-aquatic habits among spinosaurid theropods. 2010. R. Amio, et al., Geology 38: 139-142.
http://palaeoblog.blogspot.com/2010/02/semi-aquatic-spinosaurs.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Spinosauridae
http://en.wikipedia.org/wiki/Spinosaurus_aegyptiacus
———