…aneb něco málo o amargasaurovi
V předchozím příspěvku jsem hodnotil australskou putovní show Walking with Dinosaurs: The Arena Spectacular, která minulý týden obsadila pražskou „ou tů“ arénu. Naše hlavní město (od kterého je moje bydliště vzdáleno 100 km) však v současnosti hostí také jiné dinosauří hvězdy. Tou hlavní je kromě teropoda karnotaura v Chlupáčově muzeu ještě jeden argentinský rod – amargasaurus, jehož impozantní kostra je nyní k shlédnutí v expozici Národního muzea (v rámci výstavy Příběh planety Země). O jakého dinosaura však vlastně jde?
Amargasaurus cazaui byl menší až středně velký sauropodní dinosaurus z čeledi Dicraeosauridae, který žil v období spodní křídy (asi před 135-125 miliony let) na území dnešní Argentiny a možná i jiných států jihoamerického kontinentu. Stejně jako drtivá většina ostatních sauropodů byl i amargasaurus zavalitým býložravým čtvernožcem, který měl čtyři sloupovité končetiny, soudkovitý trup a velmi dlouhý krk i ocas. Hlava byla v poměru k tělu charakteristicky malá a poměrně štíhlá. Na poměry svých obřích příbuzných, jako byl Argentinosaurus, Puertasaurus nebo Futalognkosaurus nedosahoval amargasaurus nijak závratných rozměrů – dorůstal do délky asi 10 metrů a hmotnosti kolem 5 tun. Přesto šlo o ohromné zvíře, větší než dospělý africký slon (jak se návštěvníci muzea mohou snadno přesvědčit).
Fosílie tohoto sauropodního dinosaura byly objeveny již v roce 1984 a popsány o sedm let později argentinskými paleontology Leonardem Salgadem a José F. Bonapartem. Rodové jméno odkazuje k lokalitě, kde byly fosílie objeveny (La Amarga Arroyo v provincii Neuquén). Druhové jméno je pak poctou jejímu objeviteli, kterým je geolog Luis Cazau. V souvrství La Amarga byl objeven také malý abelisauroidní teropod Ligabueino andesi, popsaný v roce 1996.
Amargasaurus je známý podle jediné, poměrně dobře dochované kostry (katalogové označení MACN-N 15). Ta zahrnuje zadní část lebky, všechny obratle až po křížovou část páteře a několik ocasních obratlů. Zachovaly se také části pánevního i lopatkového pletence a některé kosti končetin. Nejzajímavějším a také nejvíce nápadným rysem je u tohoto sauropoda zvláštní dvojitá řada obratlových trnů, které za života zvířete možná formovaly jakousi nízkou podlouhlou plachtu nad krkem a hřbetem. Nejvyšší jsou nad krční částí páteře a směrem k pánvi se zmenšují a přechází v jedinou řadu. Podle většiny paleontologů byla mezi výběžky obratlů napnutá kůže a vzniklá „plachta“ snad sloužila k vnitrodruhové komunikaci, obraně (opticky dinosaura zvětšovala) nebo regulaci tělesné teploty. Podobné, i když podstatně vyšší plachty měli také dinosauři jako Spinosaurus nebo Ouranosaurus a třeba také prvohorní pelykosauři jako byl Edaphosaurus či Dimetrodon. Přesná funkce této anatomické zvláštnosti však nebyla dosud objasněna.
Spolu s amargasaurem patří do čeledi dikreosauridů také samotný Dicraeosaurus, známý ze svrchní jury africké Tanzanie a nedávno popsaný „krátkokrký“ rod Brachytrachelopan z argentinské provincie Chubut. Dikreosauridi patří do rozšířené nadčeledi Diplodocoidea, takže jejich populárnějšími příbuznými jsou velké rody Diplodocus, Supersaurus nebo Apatosaurus. Na druhou stranu však nelze popřít, že amargasaurus je nesporně bizarnější – ale o tom se už můžete v NM přesvědčit sami.
Autorské P.S.: Dnes vychází nové číslo časopisu Svět (Extra Publishing, 3/2010), kde na str. 80-81 naleznete můj článek o „českých“ dinosaurech. Předem se však omlouvám za drobné chybky, které se nikoliv mojí vinou do textu dostaly (byla omylem opomenuta korektura).
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Amargasaurus
http://planeta-zeme.cz/amargasaurus.php
http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=6009&Itemid=67
http://www.enchantedlearning.com/subjects/dinosaurs/dinos/Amargasaurus.shtml