…aneb proč to svrchnokřídoví „gryfové“ neměli lehké
Přímé fosilní doklady o predaci teropodů, tedy dravých dinosaurů, jsou poměrně vzácné. Obvykle jde o vrypy zubů, které zanechaly známé rody jako alosaurus nebo tyranosaurus na kostech svých býložravých současníků. Může však jít také o přítomnost kůstek poslední kořisti v oblasti břišní dutiny (kompsognatus, teropodi z Liao-ningu) nebo dokonce o koprolity (zkamenělý trus), ve kterých mohou být obsaženy rovněž pozůstatky živočišné potravy (například dvoukilový kousek ze Saskatchewanu, patřící zřejmě tyranosaurovi, který obsahoval kůstky malých hadrosauridů). Velmi vzácné jsou však doklady přímé interakce mezi lovcem a jeho kořistí, a to v podobě sérií stop nebo dokonce vzájemně „propletených“ koster. Nejzajímavějším objevem tohoto druhu jsou jistě kostry velociraptora a protoceratopse, objevené v mongolské Gobi roku 1971 (viz také http://dinosaurus.bloguje.cz/770559-dinosauri-zamrzli-v-case.php).
Dromeosaurid rodu Velociraptor byl tedy z útoku na mnohem těžšího ceratopsiana usvědčen již dříve. Přesto se periodicky objevují názory, že šlo spíše o náhodné střetnutí, které rozhodně nebylo normou (ostatně málokdo si při pohledu na obě kostry uvědomí, že dravec nevážil víc než asi pětinu hmotnosti protoceratopse). Nový objev z Číny však jeho lovecké (či přinejmenším mrchožroutské) choutky nevyvrací, naopak je plně potvrzuje. Jeho aktéry jsou totiž opět stejní dinosauři. Nová studie spatřila světlo světa ve vědeckém periodiku Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology a jedním z vedoucích výzkumu je Dr. David Hone, který objev učinil ve svrchnokřídových vrstvách u Bayan Mandahu (Vnitřní Mongolsko, Čína). Objev spočívá ve fosíliích protoceratopse, namnoze jevících známky okusu menšího teropoda, s veškerou pravděpodobností právě velociraptora. Zuby patřící velociraptorovi se ostatně nachází v přímé asociaci se zmíněnými fosíliemi.
Fosílie tohoto jedince protoceratopse jsou silně zvětralé, přesto jsou na nich stopy po zubech dobře patrné. Dva zuby velociraptora, objevené u těchto kostí, navíc přesně zapadají do rýh po okusu. Podle zainteresovaných vědců se však v tomto případě nejedná o důkaz lovu, nýbrž pouze okusování mršiny. Rýhy po zubech se totiž nachází převážně kolem čelistních kostí protoceratopse. Je těžké si představit, proč by dravec okusoval oblast těla s relativně malým množstvím výživného materiálu (svaloviny, orgánů), pokud by už nešlo o rozkládající se zdechlinu. Poslední části „masa“ se tak nejspíš nacházely jen v oblasti čelistí mrtvého zvířete, případně to byla jediná odkrytá část těla. Stopy po okusu jsou velmi silné a také ztráta dvou zubů svědčí o tom, že velociraptor nejspíš trpěl hladem, když takto usilovně obíral zbytky stravitelných částí těla. Co tedy z nového objevu vyplývá? Dáme-li si do souvislosti oba nálezy (z roku 1971 a ten letošní) pak již sotva můžeme popírat, že velociraptor aktivně lovil protoceratopse a v případě nutnosti se spokojil i s jeho mršinou. Podobně jsou na tom i dnešní aktivní predátoři, kteří v případě potřeby rovněž nepohrdnou ani zdechlinou, je-li stále poživatelná.
Odkazy:
http://news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8596000/8596568.stm
Viz také: http://www.msnbc.msn.com…36648601