…a jeden z dinosauřích objevů století
O reprodukčním a „rodičovském“ chování neptačích dinosaurů nebylo zhruba prvních 150 let od jejich objevu mnoho známo. Ve 20. letech minulého století sice americká expedice do mongolské pouště Gobi objevila první vejce a hnízda malých rohatých dinosaurů protoceratopsů (a jak se mnohem později ukázalo, také oviraptorosaurů), tyto nálezy však ve své době příliš zajímavých poznatků nepřinesly. Povědomí o dinosauřím rozmnožování a vyvádění mláďat tak bylo malou záhadou až do druhé poloviny 70. let, kdy přišly fantastické objevy ze severní Montany. Jedním z paleontologů, stojících za nimi, byl také proslulý Jack Horner. Ten narazil na zkameněliny maiasauřích mláďat v jistém místním obchodě a spolu s kolegou Robertem Makelou poté vypátral původní zdroj v sedimentech svrchnokřídového souvrství Two Medicine.
Dinosaurem, který přinesl tento vědecký průlom, se stal mohutný kachnozobý dinosaurus, popsaný Hornerem a Makelou v roce 1979 jako Maiasaura peeblesorum (rodové jméno odpovídá názvu tohoto příspěvku). Maiasaury žily zřejmě ve velkých stádech na území dnešní Montany v USA v období kampánu (asi před 74 miliony let). Šlo o velkého ornitopoda, který dosahoval v dospělosti délky kolem 9 metrů, výšky hřbetu do 2,5 metrů a hmotnosti asi 3-4 tun. Charakteristikou tohoto býložravce byly ploché zobákovitě zakončené čelisti („kachního“ typu, odtud název celé skupiny) a malý špičatý hřebínek před očnicemi, sloužící možná k vnitrodruhovým soubojům mezi samci v období páření Ocas byl mohutný a končetiny relativně dlouhé a silné (zadní výrazně silnější). Maiasaury chodily nejspíš běžně po všech čtyřech končetinách, v případě nebezpečí se snad dokázaly postavit na zadní a takto rychleji utíkat. Důvodem k úprku byli zejména velcí tyranosauridi, neustále ohrožující tyto relativně bezbranné hadrosauridy. Jedinou zbraní maiasaury byl snad silný ocas nebo spíše společenský život v početných stádech. Podle některých propočtů mohla tato stáda zahrnovat až kolem 10 tisíc jedinců. Vzdáleně možná pochodující maiasaury přípomínaly dnešní početná migrující stáda bizonů nebo pakoní.
Horner s Makelou objevili první pevný doklad o rodičovské péči velkých dinosaurů díky nálezům fantastických hnízdních kolonií nedaleko města Choteau v severní Montaně. Zkamenělých hnízd a vajec zde bylo takové množství, že se celé oblasti začalo přezdívat Egg Mountain („Hora vajec“). Na jediné lokalitě bylo odkryto přes dvě stě jedinců maiasaury v různých věkových stádiích. Hnízda v koloniích byla stavěna poměrně blízko u sebe, průměrná vzdálenost činila asi 7 metrů (méně než délka dospělého dinosaura). Hnízda měla průměr v rozmezí 1,8 až 2 metry a na jednom místě v Montaně jich bylo objeveno čtyřicet na jediném hektaru země, která původně představovala jakýsi ostrov. Vajíčka o velikosti pštrosích byla kladena do vyhloubených hnízd z hlíny v počtu 25 až 40 kusů a ve spirálovitém nebo kruhovém uspořádání. Vzhledem k velké hmotnosti dospělců pochopitelně rodiče na snůšce neseděli, teplo potřebné k inkubaci poskytovala tlející vegetace, nahrnutá na vršek hnízda. Jak ukázal výzkum, čerstvě narozená mláďata ještě neměla dostatečně vyvinuté nohy, aby mohla chodit. Přitom však měla částečně obroušenou sklovinu zubů, což naznačuje jejich setrvání v hnízdě a krmení rodiči.
Mladé maisaury se rodily jako tvorečci o délce necelého půlmetru (asi 41 cm), během prvního roku však dosáhly délky již 150 cm. Nejpozději v této fázi opouštěli mladí dinosauři hnízdo a začali si hledat potravu sami. Stejně jako ostatní kachnozobí dinosauři vykazují také maiasaury velmi rychlý růst, dokonce rychlejší než u mnoha savců. Jde o jeden z pádných argumentů pro příznivce myšlenky teplokrevnosti (některých) neptačích dinosaurů. Stejně jako u většiny obratlovců také mláďata těchto dinosaurů měla proporcionálně velkou hlavu a oči a relativně malé končetiny. Dospělé délky 9 metrů dosahovali ti šťastnější kachnozobí dinosauři, kteří se dožili věku asi 4-7 let. Ochranu při hnízdění i pohybu za potravou poskytovalo těmto společenským býložravcům zejména stádo. Velkým nebezpečím pro všechna věková stadia byl tyranosaurid Daspletosaurus torosus (menší a starší příbuzný tyranosaura), pro mláďata a vejce pak rovněž ve stejné době žijící oviraptorosaur Chirostenotes, troodontid Troodon a dromeosauridi Bambiraptor a Saurornitholestes. Maiasaura patří k nejvýznamnějším rodům neptačích dinosaurů z hlediska poznatků o dosud málo probádaném aspektu jejich života, kterým je hnízdění a péče o potomstvo. V roce 1985 se pak dokonce stala „prvním dinosaurem ve vesmíru„, když si astronaut Loren Acton vzal fragment fosilní skořápky na svou osmidenní misi Spacelab 2. Dnes jsou všechny významné zkameněliny tohoto dinosaura umístěny v Museum of the Rockies v Bozemanu.
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Maiasaura
http://www.enchantedlearning.com/subjects/dinosaurs/dinos/Maiasaur.shtml
http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=6978&Itemid=67