…aneb co má společného Svatý kříž a evoluční vzestup dinosaurů
Je nepochybné, že dinosauři představují jednu z nejúspěšnějších vývojových skupin obratlovců v celých jejich více než půl miliardy let dlouhých dějinách. Poprvé se prokazatelně objevují na počátku svrchního triasu, asi před 235-228 miliony let na území dnešní Jižní Ameriky a přežívají v podobě ptáků až do současnosti. Konec neptačích dinosaurů vyvolaný proslulou katastrofou K-T před 65 miliony let je poměrně známou záležitostí, s evolučním vzestupem dinosauřích předků a samotných dinosaurů to však tolik jednoduché není. Zajímavé objevy od našich severních sousedů navíc přináší zcela nečekané přehodnocení dosavadních poznatků.
Nová studie ve vědeckém periodiku Proceedings of the Royal Society B nyní přichází s tvrzením, že evoluční vzestup přímých dinosauřích předchůdců začal o dobrých 10 nebo dokonce 20 milionů let dříve, než bylo původně předpokládáno. Nově objevené stopy v polských Svatokřížských horách (nedaleko Kielic v centrální části státu) patřily právě takovému archosauromorfovi (Prorotodactylus mirus), žijícímu asi před 251-249 miliony let, tedy jen velmi krátce po největším hromadném vymírání v dějinách planety (na přelomu permu a triasu, asi před 252 miliony let). Při této katastrofické události vyhynulo až kolem 90% mořských a asi 70% suchozemských druhů, podstatně více než na konci křídy o dobrých 186 milionů let později. Závěr nové studie je takový, že právě vymírání P-T umožnilo evoluční radiaci dinosauromorfů a později jejich nesmírně úspěšných dinosauřích potomků.
Podle Stephena Brussateho a jeho kolegů, kteří jsou pod studií podepsáni, představují polské stopy úžasný doklad o tomto nástupu dinosauromorfů krátce po začátku druhohorní éry. Nejstarší kosterní pozůstatky této skupiny příbuzné kromě dinosaurů také ptakoještěrům a třeba krokodýlům jsou totiž podstatně mladší, zatím rekordní stáří má letos popsaný rod Asilisaurus z Tanzanie (asi 243 milionů let). Známý Silesaurus (objevený stejně jako stopy v Polsku, i když na jiné lokalitě) je se stářím kolem 231 milionů let ještě podstatně mladší. Stopy, které zřejmě vytvořil velmi malý, po čtyřech se pohybující tvor podobný například jihoamerickému rodu Lagerpeton, jsou nepochybně nejstarší ukázkou rané evoluce dinosauromorfů. Větší stopy, nazývané vědci Sphingopus, zase odpovídají struktuře dolních končetin primitivních teropodů, jako byl Herrerasaurus. Stáří činí zhruba 246 milionů let, což by současný rekord pravých „dinosaurů“ posunulo asi o 18 milionů let do minulosti! Nálezy podporují domněnku, že předkové dinosaurů se vyvíjeli již od nejstarších období triasu a v budoucnu možná budou objeveny i jejich kosterní fosílie.
Stopy předpokládaných dinosauromorfů nicméně tvořily jen velmi malé procento ze všech otisků objevených na lokalitě. Je tedy jisté, že tito malí dravci byli jen marginální skupinou obratlovců ve svých ekosystémech a trvalo další miliony let, než se začali poněkud více prosazovat. Až o celých 50 milionů let později, na počátku spodní jury, lze totiž o dinosaurech mluvit jako o dominantní skupině obratlovců na suché zemi. Tak už to ale často bývá – i ta nejpevnější vláda má obvykle jen skromné kořeny. V případě dinosaurů ji lze změřit v délce neuvěřitelných 140 milionů let.
Odkazy:
Stephen L. Brusatte, Grzegorz Niedzwiedzki, and, & Richard J. Butler (2010). Footprints pull origin and diversification of dinosaur stem-lineage deep into Early Triassic Proceedings of the Royal Society B
http://www.amnh.org/news/2010/10/oldest-evidence-of-dinosaurs-found-in-polish-footprints/
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-11481232
http://www.krakowpost.com/article/2388