5 nejzajímavějších dinosaurů

…objevených v loňském roce

V prvním letošním příspěvku volně navážeme na přehled z příspěvku minulého. Pět v loňském roce popsaných dinosaurů, které zde představuji, jsou pochopitelně jen mojí vlastní volbou. Jakýkoliv podobný výběr je zcela subjektivní záležitostí a nemusí se s ním ztotožňovat všichni potenciální zájemci o problematiku. Kritériem pro zařazení do výběru zde není nutně jen vědecká významnost, přestože je obvykle jednou z hlavních příčin. Nejvýznamnějším objevem loňského roku však přesto není žádný z těchto níže zmíněných dinosaurů – tím je nepochybně objev chemických stop po původních pigmentových buňkách v dávném dinosauřím „peří“. Ten umožnil poprvé v historii vědy rekonstruovat přibližnou barvu dinosaurů, jejichž stáří se pohybuje kolem 124 milionů let (více viz: http://dinosaurus.bloguje.cz/832855-poprve-v-historii-zname-dinosauri-zbarveni.php).

5 nejzajímavějších dinosauřích objevů roku 2010:

5.) Fruitadens haagarorum

Trpasličí heterodontosaurid (býložravý nebo všežravý ptakopánvý dinosaurus), který obýval území dnešního jihozápadu Spojených států v době před 150 miliony let (svrchní jura). Rodové jméno znamená „zub z Fruita“, tedy lokality objevu na území dnešního Colorada. Zkameněliny nejméně čtyř jedinců tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech proslulého souvrství Morrison, obývaného v dané době také obřími sauropody, jako byl Apatosaurus, Diplodocus, Camarasaurus nebo Brachiosaurus (nemluvě o záhadném druhu Amphicoelias fragillimus). V kontrastu s těmito giganty představoval fruitadens nejmenšího dosud známého ptakopánvého dinosaura – dospělí jedinci zřejmě nepřesáhli délku 75 centimetrů a hmotnost 0,75 kilogramu. Šlo také o jednoho z posledních přežívajících zástupců své čeledi.

4.) Concavenator corcovatus

Středně velký karcharodontosaurid (zástupce čeledi velkých až obřích teropodních dinosaurů), objevený ve spodnokřídových sedimentech proslulé španělské lokality Las Hoyas. Asi šest metrů dlouhý dravec obýval západní Evropu v době před 130 miliony let a je unikátní hned několika anatomickými znaky. Dva enormně prodloužené výběžky obratlů před pánevním pletencem tvořily u tohoto dinosaura neobvyklý úzký hřeben, který snad mohl sloužit jako báze pro jakýsi tukový hrbol. Loketní kosti dinosaura zase nesou stopy po ulnárních papilách, které zaživa nejspíš ukotvovaly jakési pernaté nebo jen keratinem potažené struktury (někteří paleontologové však jejich přítomnost zpochybňují). Konkavenátor je bezpochyby jedním z nejzajímavějších teropodů, objevených v poslední době.

3.) Ajkaceratops kozmai

Území dnešního západního Maďarska bylo v období svrchní křídy rájem fauny trpasličích ostrovních dinosaurů. Dokázal to také objev nového rohatého dinosaura, žijícího v období santonu (asi před 86-84 miliony let). Zkameněliny jen asi 1 metr dlouhého ceratopsiana představují pouze fragmenty lebky a vypovídají o trpasličím vzrůstu tohoto příbuzného asijských a severoamerických rohatých dinosaurů. Ajkaceratops byl zřejmě nejblíže příbuzný mongolským a čínským bagaceratopsidům a představuje jeden z vůbec prvních dokladů o přítomnosti této skupiny býložravých dinosaurů na území starého kontinentu.

2.) Balaur bondoc

Málokterý dinosaurus vědcům připravil takové překvapení, jako rumunský dromeosaurid balaur. Malý dravec, pojmenovaný po místní mytologické dračí postavě, žil v prostředí tzv. ostrova Hateg v období svrchní křídy, asi před 70 miliony let. Co jej odlišuje od příbuzného (a populárnějšího) velociraptora, však není velikost nebo celkový tvar těla, nýbrž počet zabijáckých drápů na zadních končetinách. Je totiž možné, že balaur měl na každé zadní noze hned dva „zabijácké“ drápy, sloužící k ulovení kořisti a k obraně. Objevily se však také jiné názory, které přítomnost druhého stažitelného drápu popírají. Rumunský dráček je však každopádně jedním z nejaberantnějších dosud objevených zástupců své skupiny.

1.) Sinoceratops zhuchengensis

Možná nejvýznamnějším dinosauřím rodem, objeveným v poslední době, je právě tento na první pohled nenápadný rohatý dinosaurus. Přestože byl velmi mohutný – lebka měřila na délku asi 1,8 metru – není to jeho velikost, co jej činí výjimečným. Zajímavostí je totiž zejména geografický aspekt výskytu sinoceratopse. Jak lze pochopit již z rodového jména, tento svrchnokřídový býložravec je zřejmě prvním ceratopsidem, objeveným v Číně. Dosud byla tato úspěšná skupina svým výskytem téměř výhradně omezena na západ severoamerického kontinentu. Objev sinoceratopse tak otevírá zcela nové obzory paleobiogeografii posledních neptačích dinosaurů a výrazně mění dosud vžité představy.

———

Rekonstrukce vzezření sinoceratopse, zřejmě prvního ceratopsida, jehož přítomnost byla prokázána na území Číny. Byl objeven v roce 2008 a formální popis byl zveřejněn v květnu loňského roku. Kredit: Nobu Tamura, Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sinoceratops_NT.jpg).

———

Odkazy:

http://en.wikipedia.org/wiki/2010_in_paleontology

http://palaeoblog.blogspot.com/2010/05/sinoceratops-zhuchengensis-first.html

———