Dinosauří rekordy v letošní Guinnessovce

…a zejména chyby v textu

Jelikož patřím k příznivcům rekordních tabulek a statistik téměř veškerého druhu, Guinnessova kniha rekordů pro mě byla vždy jednou z oblíbených. Na tomto faktu se nic nezměnilo ani po dvou desetiletích jejich příležitostného pročítaní, a tak mne nová kniha na rok 2011 coby dárek k narozeninám velmi potěšila. Graficky je zpracována velmi pěkně, ale nechci na tomto místě hodnotit její designové přednosti. Jednu z nejzajímavějších rekordních oblastí pro mě vždy představoval svět pravěkých zvířat, zejména pak (jistě velmi překvapivě) neptačích druhohorních dinosaurů. Když jsem si tedy knihu v napjatém očekávání otevřel na stranách 50-51, zaplesal jsem nejprve nad hezkými digitálními ilustracemi. S některými informacemi v textu už se to ale má poněkud hůře, pojďme si je tedy přiblížit a uvést na pravou míru.

Jeden z nových dinosauřích rekordmanů, mexický ceratopsid Coahuilaceratops magnacuerna měl zřejmě nejdelší lebeční rohy ze všech ceratopsidů. Dosahovaly délky až 1,2 metru. Kredit: Nobu Tamura, převzato z Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Coahuilaceratops_NT.jpg)

Kategorie Malý – zde se dočteme, že nejmenší opeřený dinosaurus je Microraptor zhaoianus (napsáno nesprávně Mikroraptor) s celkovou délkou těla 39 cm, z toho 24 cm tvoří ocas.

Skutečnost: Mikroraptoři skutečně patřili k nejmenším známým neptačím dinosaurům, rekordmany ale určitě nebyli. Tito dromeosauridi obývali území dnešní Číny v období spodní křídy a délka dospělých jedinců dvou dnes známých druhů (M. zhaoianus a M. gui) činí asi 42-83 centimetrů, tedy podstatně více, než je uvedeno v knize. Nejmenším v současnosti známým neptačím dinosaurem je nejspíš troodontid Anchiornis huxleyi s délkou pouhých 34 cm a živou hmotností kolem 110 gramů.

Kategorie Velký – kniha uvádí, že Antarctosaurus giganteus dosahoval hmotnosti 40 až 80 tun a je tak jedním z největších známých dinosaurů. V kategorii Nejtěžší je pak uveden Argentinosaurus (označen nesprávně jako „titanosaurid“) jako tvor s hmotností dosahující až 100 tun.

Skutečnost: Argentinosaurus i Antarctosaurus byli opravdu gigantičtí sauropodi a patří mezi největší známé suchozemské tvory vůbec. Antarctosaurus giganteus je znám také podle obřích stehenních kostí o délce 235 cm. Jeho hmotnost byla odhadnuta asi na 69 tun, takže odhad z knihy je jasně v udávaných mezích. U argentinosaura bývá udáváno hmotnostní rozpětí asi 73-100 tun, přestože vyšší údaj nemusí být věrohodný. Mezi potenciální rekordmany však patří také jiné druhy sauropodů – Puertasaurus reuili, Argyrosaurus superbus, Paralititan stromeri, Futalognkosaurus dukei a především enigmatičtí giganti Amphicoelias fragillimus (délka 40-60 metrů?) a Bruhathkayosaurus matleyi (hmotnost až 140 tun?).

Kategorie Největší suchozemský masožravec – největším teropodem má být „Gigantosaurus“ (místo správného rodového názvu Giganotosaurus) žijící před 93-89 miliony let. Jeho rozměry odpovídají délce až 13 metrů a hmotnosti 6 tun.

Skutečnost: Opět nelze říci, že by šlo o úplný nesmysl. Giganotosaurus carolinii byl obří argentinský karcharodontosaurid, popsaný roku 1995. Žil zřejmě o trochu dříve než uvádí kniha (asi před 97 miliony let), ale to není až tak podstatné. Rozměry téměř odpovídají (délka činila asi 12,5-14,5 metru a hmotnost zřejmě až 8 tun), přesto nebyl giganotosaurus největším známým teropodem. Tím byl severoafrický spinosaurid Spinosaurus aegyptiacus s délkou v rozmezí 16-18 metrů, přestože o celkových proporcích tohoto ichtyofágního dravce není zatím známo dost informací.

Kategorie Největší dinosauří stopa – tou je podle „ginesovky“ v roce 1932 objevená obří stopa hadrosaurida od Salt Lake City. Na délku měří 136 cm a na šířku 81 cm.

Skutečnost: O původu této stopy lze oprávněně pochybovat. Hadrosaurid s podobně velkou nohou by musel přesahovat délku 20 metrů a rovnat se velikostí středně velkým sauropodům. Je pravda, že náznaky existence podobně velkých kachnozobých dinosaurů již máme, v tomto případě ale půjde spíše o záměnu nebo nadsazení reálných rozměrů stopy. Největší otisky stop mají pochopitelně sauropodní dinosauři, nedávno byl například oznámen objev přes 1,5 metru dlouhých stop z východní Francie.

Kategorie Největší fosílie sinosauropteryxe – nachází se v přírodovědeckém muzeu Šan-tung Tchien-jü a měří prý na délku 3,8 metru; jako „první nalezený dinosaurus jeví známky opeření“.

Skutečnost: Asi nejbizarnější údaje této kapitoly. Není mi známo, že by kterýkoliv exemplář drobného kompsognatida sinosauropteryga přesahoval délku 1,3 metru (že by snad exkluzivní práva pro první zveřejnění senzačního objevu)? Nepravděpodobné, zřejmě jde o záměnu s jiným teropodem, největší známý opeřený dinosaurus s prokazatelným pernatým integumentem je však Sinocalliopteryx gigas s délkou „pouhých“ 237 cm.

Kategorie Nejdelší dinosauří rohy – těmi vládl podle knihy populární ceratopsid triceratops, dosahovaly délky až 1 metr.

Skutečnost: Právě v loňském roce, neuvěřitelně úspěšném na množství popisů nových rohatých dinosaurů, byl možná objeven nový rekordman. Coahuilaceratops magnacuerna žil v Mexiku před 72 miliony let a jeho nadočnicové rohy dosahovaly délky přes 1,2 metru. Triceratops ale zůstává v těsném závěsu, o tom není pochyb. V tomto případě nelze knihu vinit – v době uzávěrky textu ještě nemusel být zmíněný dinosaurus znám.

S několika dalšími informacemi v knize rovněž nelze bez výhrad souhlasit. Stegosaurus téměř s jistotou nedisponoval nejmenším mozkem mezi dinosaury, jelikož mnozí trpasličí dinosauři neměli ani tak velkou lebku jako stegosaurus mozkovnu. Tento obrněný dinosaurus měl nicméně jeden z nejmenších mozků v poměru k velikosti těla, i v tomto ohledu ho ale mohli překonat někteří sauropodi. Největší hrubky si ale kniha rekordů připravila až na konec – na dolní části strany se táhne pás vyznačující geologický čas a jsou na něm zachyceny různé události geologického i evolučního rázu. Bohužel některé jsou zcela nesmyslné – Amphicoelias je například umístěn do období svrchního triasu, před 210 miliony let. Ve skutečnosti ale musel žít až o šedesát milionů let později v období svrchní jury (jelikož jeho fosílie pochází z proslulého souvrství Morrison). K údaji 155 milionů let je poznamenáno, že k největším predátorům souše v období křídy patřil Allosaurus. Číselný údaj i rodové jméno teropoda souhlasí, problém je pouze v tom, že se jedná o svrchní juru, nikoliv křídu (ta začíná zhruba až o 10 milionů let později). Před 130 miliony lety se údajně měla země otřásat pod nohama gigantosaura (správně giganotosaura) a argentinosaura. Bohužel je to zase zcela vedle – oba dinosauři žili v době před asi 97-93 miliony let, i když se možná v geologickém čase těsně míjeli).

Další rekordy světa pravěkých tvorů jsou uvedeny také na předchozí a následující dvoustraně, ty už ale nejsou předmětem tohoto příspěvku. Závěrem chci ještě poznamenat, že rozhodně nemám v úmyslu hanět jinak krásnou a atraktivní publikaci, jejíž zakoupení mohu obecně doporučit. Lze jen vyjádřit politování, že alespoň největší paleontologické hrubky autoři případným ověřením údajů včas neodstranili.

Zdroje:

Guinnessova kniha světových rekordů 2011, nakl. Slovart, Praha 2010