…a ovšem, také z Polska
Není tomu tak dávno, kdy se zdála být přítomnost neptačích druhohorních dinosaurů ve Střední Evropě pravděpodobná asi tak, jako objev gorily nížinné v Krkonoších. Přesto je dnes již nepopiratelnou skutečností, že před asi 215 až 88 miliony let u nás neptačí dinosauři skutečně žili (viz předchozí články http://dinosaurus.bloguje.cz/819366-informacni-karta-ceskeho-dinosaura.php a http://dinosaurus.bloguje.cz/819828-informacni-karta-jedineho-ceskeho-teropoda.php), v sousedním Polsku pak známe zejména zkamenělé otisky stop dokonce mnoha různých typů dinosaurů (více například viz příslušný článek http://dinosaurus.bloguje.cz/874011-dinosauri-ze-svatokrizskych-hor.php). Jak se to ale má s fosilními pozůstatky dinosaurů na sousedním Slovensku? Kupodivu, důkaz o přítomnosti populárních pravěkých archosaurů z tohoto území přišel již v době, kdy jsme ještě měli společný stát. Nyní se Slovensko ve stejném ohledu „ozvalo“ znovu.
První stopy dinosaurů byly na území Slovenska objeveny a roku 1976 popsány Jozefem Michalíkem. Jednalo se o tři tridaktylní otisky, zachované na pískovcové desce (dnes kat. č. Z 14 296 – paratyp a Z 14 297 – holotyp; Slovenské Národní Muzeum, Bratislava). Michalík je v roce 1976 pojmenoval jako Coelurosaurichnus tatricus, čímž zároveň vyjádřil mínení, že šlo o teropoda podobného severoamerickému druhu Coelophysis bauri. V roce 1998 však stejný paleontolog spolu s dalším slovenským vědcem Martinem Kundrátem přisoudili stopy ichnotaxonu Eubrontes. Pod tímto názvem jsou označovány stopy menších až středně velkých teropodů, známé zejména ze spodnojurských vrstev Severní Ameriky, Evropy a Jižní Afriky. Poprvé je popsal americký přírodovědec Edward Hitchcock již v roce 1845, považoval je však za stopy vytvořené velkými předvěkými ptáky.
———
Původcem rozšířených tříprstých stop z období přelomu triasu a jury byli zřejmě teropodní dinosauři podobní tomuto druhu Megapnosaurus kayentakatae z čeledi Coelophysidae. Ilustrace D. Bogdanova převzata z Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Megapnosaurus_DB.jpg)
———
Jak už víme, podobné stopy už byly objeveny i na našem území. Z polsko-slovenského pomezí přišly další objevy v září roku 2004, kdy byly nejprve odkryty tři dinosauří otisky v polské lokalitě Czerwone Źlebky a pak v letech 2006 a 2007, kdy cílené terénní expedice v západních Tatrách na obou stranách hranice vynesly na povrch další nálezy. V místních dobře odhalených profilech souvrství Tomanová vědci objevili zkamenělé stopy teropodů (cf. Kayentapus isp., Anchisauripus isp., cf. Grallator isp.), možných ptakopánvých dinosaurů (cf. Anomoepus isp., ?cf. Moyenisauropus isp.). Objeveny však byly také velké oválné a kruhovité struktury, pravděpodobně patřící sauropodomorfům, a rovněž velká tříprstá stopa mohutného teropoda o délce 45 cm. Vzhledem ke geologickému stáří nálezů jde o významné objevy, protože kosterní fosilní pozůstatky dinosaurů z tohoto období jsou poměrně vzácné.
Stáří zmíněného souvrství je zřejmě svrchnotriasové, neboť bylo datováno do geologických stupňů nor-rét, přesněji od konce noru až do úplného konce triasu na přelomu rétu a hettangu. Dinosauři na polsko-slovenském pomezí tedy žili v době asi před 205-199 miliony let. Stopy v počtu dvaceti exemplářů přitom představují asi sedm různých morfotypů. Jak vyplývá z nově publikované studie (viz odkazy), stopy ze západních Tater jsou dobře srovnatelné se svrchnotriasovou, ale také spodnojurskou ichnofaunou jiných lokalit. Kromě zajímavého přínosu k poznání dinosauří biodiverzity daného období jsou však zároveň významnou ukázkou fascinujícího faktu, že také náš geografický region byl kdysi hájemstvím populárních pravěkých živočichů.
———
Odkazy:
Niedźwiedzki, G. 2011. A Late Triassic dinosaur-dominated ichnofauna from the Tomanová Formation of the Tatra Mountains, Central Europe. Acta Palaeontologica Polonica 56 (X): xxx-xxx. doi:10.4202/app.2010.0027
http://www.app.pan.pl/archive/published/app56/app20100027_acc.pdf
———