Dinosauři přežili vymírání K-Pg

…další důkazy, ale poslední slovo ještě nevyřčeno

Je prakticky nepochybné, že dinosauři dopad obřího kosmického tělesa do oblasti dnešního Mexického zálivu přežili. Tedy alespoň ti, kteří žili na opačné straně zeměkoule, než se nachází místo dopadu, označované dnes podle pobřežního městečka Chicxulub. Otázkou je pouze tolik, jak dlouho po dopadu a rozpoutání masového vymírání K-Pg se ještě menší populace neptačích dinosaurů dokázaly udržet. Mohlo to být pouhých několik desetiletí, ale možná ještě několik milionů let. Fosilní záznam z období nejstaršího paleogénu je na mnoha místech světa poměrně skromný a neumožňuje učinit si dostatečně dobrou představu o tehdejších pevninských ekosystémech. Jedním z velkých příznivců myšlenky „třetihorních dinosaurů“ je americký paleontolog James E. Fassett, který již mnoho let publikuje studie o údajných „post K-Pg“ dinosaurech z oblasti údolí San Juan v Novém Mexiku. Všechny jeho dřívější závěry byly dosud vědeckou veřejností odmítány s tím, že jím popisovaný fosilní materiál byl druhotně uložen v mladších vrstvách. Nyní přichází Fassett s novým typem důkazů.

———

Přibližná podoba sauropoda druhu Alamosaurus sanjuanensis, možná jednoho z posledních žijících neptačích dinosaurů. Pokud se autoři nové studie nemýlí, tento obr se procházel po jihozápadě severoamerického kontinentu před méně než 65 miliony let. Mohl tedy představovat skutečného paleocénního neptačího dinosaura. Kredit: D. Bogdanov, Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:AlamosaurusDB.jpg)

———

Fassett spolu s výzkumníky z Univerzity v Albertě, vedenými profesorem Larry Heamanem, použili novou metodu přímého datování fosilních kostí (U-PB, uran-olovo) za pomoci laserového paprsku a následné izotopové analýzy uvolněných prvků. Uran je prvek, který se v kostech obvykle hromadí zhruba do tisíce let po smrti živočicha. Atomy uranu se pak postupně stejnou rychlostí proměňují v olovo a na základě změření poměru obou prvků je možné stanovit přibližné absolutní stáří fosílií. Heaman a jeho kolegové tímto způsobem datovali dvě dinosauří kosti z Nového Mexika, přičemž jedna byla stará 73,6 milionů let (svrchní kampán, souvrství Kirtland). Druhá kost však byla podstatně mladší, datovaná na 64,8 milionu let (ovšem s odchylkou 0,9 m. l.). To znamená, že v případě přesného datování pochází kost z dinosaura, žijícího ještě zhruba 700 000 let po dnes uznávané hranici mezi křídou a kenozoikem. Dinosauři by tedy mohli přežít předpokládanou dobu svého konečného vyhynutí až o 1,6 milionu let. Na druhou stranu však (vezmeme-li v úvahu stanovenou odchylku) může být zmíněná stehenní kost sauropoda druhu Alamosaurus sanjuanensis stará 65,7 milionu let a ke stanovené hranici 65,5 m. l. se tedy jen z bezpečné vzdálenosti blížit. Metoda přímého datování takto starých fosílií je zatím poměrně nová a není proto pro většinu paleontologů příliš věrohodná. Brzy se zřejmě dočkáme pokusu o revizi původní studie.

Heaman se domnívá, že stáří zmíněné fosílie je věrohodné, a že je třeba přehodnotit dosud uznávané domněnky o úplném vyhynutí neptačích dinosaurů na konci křídy. Dle jeho názoru existovala v kritické době před 66-65 miliony let málo zasažená místa s ekosystémy schopnými malé populace dinosaurů uživit. Dále se domnívá, že také potenciál přetrvání katastrofy u dinosauřích vajec mohl být významným faktorem, který je třeba dále zkoumat. Fassettovy i Heamanovy závěry však poněkud narušuje fakt, že místo objevu domnělé paleocénní kosti leželo geograficky velmi blízko dopadu obřího meteoritu, takže právě na takovém místě není přežití jakýchkoliv populací dinosaurů příliš pravděpodobné. Počkejme si na další výzkumy, které možná definitivně rozhodnou (pochopitelně pouze jedním směrem – dokázat absolutní vyhynutí dinosaurů na konci křídy nebude možné nikdy – pouze opačný závěr čeká na své případné potvrzení).

———

Odkazy:

http://www.sciencedaily.com/releases/2011/01/110127141707.htm

http://chinleana.blogspot.com/2011/01/direct-u-pb-dating-of-fossil-bone.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Paleocene_dinosaurs

http://en.wikipedia.org/wiki/Cretaceous-Tertiary_extinction_event

———

Fassett, J. E., L. M. Heaman, and A. Simonetti, 2011, Direct U-Pb dating of Cretaceous and Paleocene dinosaur bones, San Juan Basin, New Mexico. Geology, first published on January 5, 2011, doi:10.1130/G31466.1

Abstract
Vertebrate fossils have been important for relative dating of terrestrial rocks for decades, but direct dating of these fossils has heretofore been unsuccessful. In this study we employ recent advances in laser ablation in situ U-Pb dating techniques to directly date two dinosaur fossils from the San Juan Basin of northwestern New Mexico and southwestern Colorado, United States. A Cretaceous dinosaur bone collected from just below the Cretaceous-Paleogene interface yielded a U-Pb date of 73.6 ± 0.9 Ma, in excellent agreement with a previously determined 40Ar/39Ar date of 73.04 ± 0.25 Ma for an ash bed near this site. The second dinosaur bone sample from Paleocene strata just above the Cretaceous-Paleogene interface yielded a Paleocene U-Pb date of 64.8 ± 0.9 Ma, consistent with palynologic, paleomagnetic, and fossil-mammal biochronologic data. This first successful direct dating of fossil vertebrate bone provides a new methodology with the potential to directly obtain accurate dates for any vertebrate fossil.

http://geology.gsapubs.org/content/early/2011/01/05/G31466.1.abstract
http://geology.gsapubs.org/content/current

———