…aneb Co bylo špatně na dilofosaurovi z Jurského parku
Na blogu jsem již dříve psal v krátkosti o chybkách, kterých se na svých filmových hvězdách dopustili tvůrci jinak skvělého filmu Jurský park. Věnoval jsem se přitom zejména kontroverznímu velociraptorovi, který (jak už víme) rozhodně velociraptorem nebyl. Nastal ale čas podívat se detailněji také na dalšího obyvatele hypotetické zábavní atrakce na ostrově Isla Nublar (správně španělsky však spíše Isla Nublada). Velmi zajímavým dinosaurem v parku byl také „spitter“, tedy plivač dilofosaurus. Ten byl založen na skutečné spodnojurské předloze, středně velkém celofyzoidním teropodovi druhu Dilophosaurus wetherilli. Jak tedy tento dinosaurus vypadal ve skutečnosti a jak se lišil od své slavné filmové zpotvořeniny?
Dilofosaurus (rodové jméno znamená „ještěr se dvěma hřebeny“) je jedním z nejstarších známých jurských teropodů a také jeden z prvních větších dravých dinosaurů. Žil na samotném začátku jurské periody, v době před zhruba 193 miliony let, na území dnešní Arizony v USA a nejspíš také Číny (D. sinensis). Poprvé byly fosílie tohoto teropoda popsány roku 1954, současné rodové jméno mu však bylo stanoveno až roku 1970. Dospělí dilofosauři byli středně velcí, dosahovali délky kolem 6 metrů a asi půltunové hmotnosti. Stavba jejich těla byla nicméně štíhlá a lehká, zřejmě šlo také o rychlé běžce. Nejzajímavějším znakem těchto starobylých dinosaurů jsou dva diskovité lebeční hřebínky, které jim ubíhaly po svrchní části hlavy. Zřejmě sloužily k signalizačním a rozpoznávacím účelům. Na horní čelisti byl typický intermaxilární zářez, který nejspíš vylučoval možnost velmi silného stisku. Zuby byly dlouhé, ale s poměrně malou základnou a kořeny. Rozhodně tedy nešlo o spodnojurský ekvivalent tyranosaura, schopný drtivého stisku čelistí. Spíše mohl být jakousi ekologickou obdobou dnešních kočkovitých šelem nebo šakalů, byť v jiném velikostním měřítku. Objevila se dokonce domněnka, že mohlo jít primárně o mrchožrouta, této myšlence však prakticky nic nenasvědčuje.
———
Skutečný dilofosaurus byl výrazně větší než jeho filmový protějšek – dosahoval hmotnosti dospělého koně. Převzato z Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Dilophosaurus_scale.png).
———
Jak už bylo zmíněno, dilofosauři nejsou příliš dobře prozkoumaní dinosauři. Přesto je dnes objevíme téměř v každé větší knize o dinosaurech. Důvod je prostý a jasný – právě tento rod si vybral spisovatel Michael Crichton jako jednoho z hlavních dinosauřích protagonistů ve svém románu Jurský park. Spielberg pak dilofosaura převzal do filmu, a tím mu zajistil značné renomé u laické veřejnosti. Problém je však v tom, že filmový dilofosaurus se tomu reálnému podobal jen o trochu více než třeba Winstonův vetřelec (no dobře, nepřehánějme…). Každopádně existuje několik zásadních chyb, kterých se filmaři dopustili. Tou první je velikost, kterou na rozdíl od filmového velociraptora nenadsadili, nýbrž naopak značně snížili. Důvodem prý byla snaha zamezit tomu, aby se divákům pletly oba zmíněné druhy dravých dinosaurů v parku. Paradoxní potom je, že zatímco velociraptoři jsou ve filmu větší, ve skutečnosti byli asi 20krát lehčí. Filmový dilofosaurus měřil zhruba 1,2 metru na výšku a kolem 2,5 metrů na délku – to je přinejlepším polovina nebo dokonce jen třetina skutečné velikosti dospělého exempláře druhu D. wetherilli. Crichton měl ve svém románu velikost dinosaura správně, Spielberg však (co se týče velikostního aspektu) pracoval vlastně s mládětem.
Nezapomenutelná je scéna, ve které je proradný počítačový expert Dennis Nedry zabit dilofosaurem poté, kdy na něj dinosaurus s roztaženým krčním límcem plivne jedovaté sliny a oslepí ho. Asi není překvapující, že nic z toho by se před téměř 200 miliony let nemohlo stát. Dilofosaurus totiž neměl ani roztažitelný límec, ani jedovaté sliny, a konečně ani schopnost plivat. Crichtonovi a Spielbergovi posloužil k této představě vzhled dnešních bizarních plazů, například australské agamy límcové nebo tzv. plivajících kober. Paleontologické doklady o takových adaptacích však zatím zcela chybějí a v případě dilofosaura jsou prakticky s jistotou pouhou uměleckou licencí autorů. Dilofosaurus byl však nepochybně nádherným zástupcem spodnojurské dinosauří megafauny, a to i bez výrazného krčního límce a jedových žláz.
———
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Dilophosaurus
http://www.ucmp.berkeley.edu/dilophosaur/intro.html
http://jurassicpark.wikia.com/wiki/Dilophosaurus
———
Vím, že o tomhle se diskutuje poměrně často, ale stále je tu možnost, že ten dilophosaurus byl jen nedospělý jedniec. Zatím se to nedá potvrdit ani vyvrátit. Třeba pánové z TellTale Games prozradí víc.
Pokud by to ale bylo mládě (vzhledem k velikosti ještě zdaleka "nedospívající" tedy nikoliv subadultní), nevyvinuly by se u něho tak dobře excesivní struktury jako ten výrazný krční vějíř. Nejspíš ani to plivání jedu by zdaleka nedosahovalo takové kvality a kvantity, jako jsme mohli ve filmu vidět…
Já si nemyslím, že by šlo o juvenilního jedince. Totiž takový jedinec by zřejmě neměl plně vyvinutý límec – jaký nám předvedl – a nemluvě o jedových žlázách. Nicméně je také pravda, že tohle Spielberg zřejmě neřešil a jednoduše onoho "dilofosaura" označil za mládě.
ad Honza: To samé už tvrdím v předchozím komentáři. Jinak k důvodu – i v článku je uvedeno, že Spielberg a jeho tým dilofosaura úmyslně zmenšili, aby se běžným (méně vnímavým?) divákům nepletl s velociraptorem. Šli na to ale zjevně špatně, protože v reálu mnohem většího "dila" udělali naopak menším, než je ve filmu dromeosaurid velociraptor…
Ano, ano, já vím. Nicméně, psali jsme komentář ve stejnou dobu – ted ten Váš tam v době, kdy jsem psal svůj, nebyl :).Také máte pravdu, myslím, že potřebovali do filmu něco většího, než "pouhého" velociraptora velikosti většího krocana. V tom případě bych sám volil spíše deinonycha (popřípadě utahraptora), který jistě vykazuje větších rozměrů, než-li se uchylovat k zvětšování menších druhů a pak kvůli tomu měnit ještě jiné (viz. právě ten dilofosaurus). Nadruhou stranu jsem rád, že tam dilofosaurus byl zakomponován. Alespoň nějaké zvíře je z jurského období :).
Děkuji za pěkný článek. Konfrontace Dilophosaura a Nedryho ve filmu je nezapomenutelná, nicméně škoda, že jí filmaři nepojali stejně jako Crichton v románu (kde proběhne o dost drsnějším způsobem) – Nedry si to beztak zasloužil. Co se těch raptorů týče, nebyli ve filmu "dělaní" právě podle rodu Deinonychus? Jinak se dá v tomto případě asi těžko pominout fakt, že slovo "Raptor" zní a vyslovuje se lépe než "Deinonychus," a bylo zřejmě většinovému divákovi mnohem sympatičtější (i když představa jak americké letectvo zavádí stíhačku F-22 Deinonychus je docela vtipná…).
Třeba mně se deinonychus zamlouvá víc než-li nějaký "raptor", ale asi jsem zaujatý. A třeba to je i tím, že nejsem většinový divák. S tou inspirací máte nejspíše pravdu. Nicméně vzít dromeosaurida x a dát mu jméno jiného dromeosaurida (třeba y) mi přijde trošku zbytečné, ale máte asi pravdu i v tom, že "raptor" zní více cool. To já však neposoudím, protože… no, jak jsem psal výše :).
Tak "raptor" nebol pomenovaný ako Deinonychus z toho dôvodu, lebo existovali aj názory, že Deinonychus je len druhom Velociraptora a nie samostatným rodom a tento menšinový názor sa vo filme presadil.Utahraptor to byť nemohol, lebo ten bol popísaný až v roku, keď JP vyšiel…
Ano, za tou šlamastikou s velociraptorem stojí Gregory S. Paul a jeho tendence zahrnovat rozdílné rody do rodu jednoho (v tomto případě _V. antirrhopus_). Právě z jeho monumentálního díla _Predatory Dinosaurs of the World_ z r. 1988 Crichton hodně čerpal. Jinak dilofosaurus nebyl jediným jurským dinosaurem ve filmovém parku – ještě tam máme svrchnojurského brachiosaura…
Aha, tak děkuji za osvětlení. Brachiosaurus? No vidíte to, na toho jsem zapomněl, ale už si vzpomínám. Ten tam moc hezky přežvykoval, jestli se nepletu :).
Ohledně toho Dilophosaura se ještě musím zmínit, že dinosauři v Jurském parku měli urychlený růst, čímž by se to dalo trochu vysvětlit.
Do nějaké míry asi ano, ale ne do příliš velké, protože by pak musel být větší, řekl bych.
Urychlený růst nic moc nevysvětluje, leda by to byl nějaký mutantní nepřirozený růst s předčasně vyvinutými adultními rysy ;o)
Ta redukce rozměrů dilofosaura v JP nebyla ani tak kvůli záměně s raptory, ale především proto, aby nebyl ohrožen rex jako hlavní "hrdina" filmu. Přesto si myslím, že i kdyby se k téhle berličce neuchýlili, rex by nijak ohrožen nebyl, ale to už je samozřejmě jen spekulace. Oni na začátku 90. let s těmi rozměry mohli cvičit mnohem lépe než nyní, protože tehdy byl znám jen D. wetherilli, jehož holotyp tvoří velmi nekompletní lebka. Teprve roku 1993 (v době, kdy měl JP premiéru), byl popsán D. sinensis Hou 1993, a to z téměř kompletní kostry, která dovolila udat celkovou délku asi na 5.5 m (D. wetherilli byl ovšem pravděpodobně o něco větší). Dále byl, již po uvedení JP, popsán D. breedorum Welles 1995 vide Welles Pickering 1999, a to z lebečního materiálu z Arizony (i tato lebka je kvalitnější, než u D. wetherilli). Tolik jen k okolnostem nálezu; i Horner se v Dinosaur Lives podivuje nad podrobnou rekonstrukcí ve filmu v době, kdy byla známa jen velmi nekompletní lebka D. wetherilli;)…
Jirko, to s rexem máš odkud? Já myslím, že to bylo opravdu kvůli té možné záměně s veloušem ;o)
Tohle je jeden ze zdrojůhttp://www.rareresource.com…s.htmale je jich mnohem více. Tento zdroj v podstatě doslovně cituje Hornera v Dinosaur Lives, což mohu potvrdit. Nemám důvod Hornerovi nevěřit (musel koneckonců mít info z první ruky), je to poměrně solidní důvod. Navíc pokud dilofosaura zmenšili do velikosti raptorů namísto toho, aby mu ponechali skutečnou velikost, mohli vyvolat záměnu tím spíš;)
V knize "The Making of Jurassic Park" (Don Shay & Jody Duncan, Boxtree Ltd; 1st edition (1993), ISBN 1852837748) se zase tvrdí, že "…in the film, Steven Spielberg also reduced the size of Dilophosaurus to 3 feet (0.91 m) tall and 5 feet (1.5 m) long in order to avoid confusion with the Velociraptors…" Tak nevím, asi bude něco pravdy na obou verzích 🙂
Určitě, tak verzí může být ještě více;) žádnou bych nepovažoval za definitivní 😉
Myšlenku jedových žláz bych u Dilophosaura tak zcela nevylučoval… byť samozřejmě kostěný límec je čirý výmysl, který v knize nebyl a byl až ve filmu. Nicméně v článku samotném se uvádí, že Dilophosaurus neměl nijak zvlášť silné čelisti, které by mohly sloužit jako nástroj lovu… Je to jen hypotéza, ale reflektuje tento konstruční nedostatek čelistí. Potvrdit ji samozřejmě nelze, ale také ji nelze jen tak smést ze stolu.