Českých dinosaurů bylo mnohem víc

…jak ukazuje nově odhalený objev

Již poslední březnový den letošního roku bylo oficiálně oznámeno objevení nové, v pořadí teprve druhé stopy dinosaura z našeho území. Připomeňme si, že první byla nalezena v polovině 90. let minulého století a popsal ji paleontolog Jaroslav Zajíc v roce 1998. Šlo o vůbec první prokázaný fosilní pozůstatek dinosaura, známý z našeho území. Stopa patřila malému teropodnímu dinosaurovi (cf. Eubrontes isp.), který ji zanechal v době svrchního triasu na území dnešního pískovcového lomu U devíti křížů, nacházejícímu se několik kilometrů od Červeného Kostelce. Také druhá (nová) stopa pochází z tohoto lomu v severovýchodních Čechách a patřila zřejmě jinému druhu dinosaura. V sobotu 23. dubna se konalo slavnostní odhalení stopy v Botanické zahradě hlavního města Prahy, kterému jsem přihlížel osobně, proto se zde mohu podělit o další informace.

Objev nové stopy vlastně nebyl zcela náhodný, a to na rozdíl od toho prvního. Existenci dalších stop ze svrchnotriasového lomu tušil už delší dobu geolog Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Ten systematicky procházel místa, na která byly již dříve převezeny pískovcové desky z „Krákorky“ (lidový název pro lom U devíti křížů). Věřil, že kde už jednou byla podobná stopa nalezena, tam mohou být i další. Ještě před botanickou zahradou několik pravděpodobných otisků skutečně objevil, opravdovou „trefou“ ale byl až jeden výrazný tridaktylní otisk z pískovcové desky chodníku v botanické zahradě v Tróji. K jeho objevu došlo již na podzim loňského roku, 3. listopadu pak byla stopa z původního umístění vyproštěna a odvezena k bližšímu prozkoumání. Od té doby je zřejmé, že zkameněliny dinosaurů už na našem území nebudou nikdy tak unikátní, jak jsme si donedávna mysleli. Předpokládaných otisků stop je totiž mnohem více, již nyní vědci vědí zhruba o desítce dalších.

———

Porovnání velikosti dinosauřího původce stopy č. 2 - Foto: Martin Mazuch

Silueta nově rozeznaného českého dinosaura (cf. Anomoepus isp.) v porovnání s postavou dospělého člověka. Velikostí jistě nevynikal, ale je zkrátka „náš“. Autor: Martin Košťák, převzato z http://www.rozhlas.cz/meteor/stopa/_zprava/872198

———

Jak tedy třetí známý dinosaurus z Čech vypadal a co o něm můžeme říci (o prvních dvou viz odkazy http://dinosaurus.bloguje.cz/819366-informacni-karta-ceskeho-dinosaura.php a http://dinosaurus.bloguje.cz/819828-informacni-karta-jedineho-ceskeho-teropoda.php)? Tvar stopy naznačuje, že by mělo jít o ichnotaxon Anomoepus, který představuje skupinu býložravých či všežravých ptakopánvých dinosaurů (možná ornitopodů), žijících na přelomu triasu a jury. Anomoepus byl popsán z východu USA již v roce 1848, od té doby však byly otisky tohoto dinosaura objeveny na mnoha místech světa, a to včetně Východní Evropy. Stopa českého dinosaura byla asi 20 cm dlouhá, což odpovídá celkové délce těla zhruba 2,5 metru a výšce v kyčlích kolem 90 cm. Hmotnost dinosaura odpovídala váze statného psa, činila zhruba 10-20 kilogramů. Je pravděpodobné, že tito dinosauři měli konec čelistí zakončen jakýmsi zobákem, pokrytým rohovinou. Nohy pak byly zakončeny mírně zaoblenými drápy a ocas tvořil zhruba polovinu délky těla. Anomoepus od Červeného Kostelce žil zhruba v době před 220-210 miliony let, tedy ve střední části svrchního triasu.

V dané době se naše území nacházelo na místě dnešní severní Afriky, zhruba tam, kde je teď neklidná oblast Libye. Podle toho také vypadala tamní krajina – polopouštní až pouštní reliéf s písečnými dunami a minimem vegetace. Nad pouští vály monzunové větry a občas se nad ní přehnala také zničující průtrž mračen. Po té nejspíš zůstávaly ve snížených místech malé vodní nádrže, představující dočasnou oázu pro dinosaury i jiné živočichy z okolí. Zde potom zvířata přebývala a živila se víceméně jen dočasně rostoucí vegetací, například jemnými plavuněmi. V bahnitých okrajích těchto vodních ploch pak dinosauři zanechávali své vzácné stopy, z nichž dvě se již podařilo nade vší pochybnost identifikovat. Muselo jich však být více, o čemž svědčí také další podobné objevy z poslední doby. A jak se stopy dochovaly až do současnosti? Roli sehrálo také horké podnebí, které periodické vodní nádrže rychle vysušilo a z měkkého bláta brzy udělalo pevnou půdu. Ztvrdlé stopy pak byly dalšími vrstvami navátého písku pohřbeny a svůj tvar si i po dvou stovkách milionů let podržely.

Odhalení stopy proběhlo ve spolupráci s Českým rozhlasem a její originál bude nyní vystaven v Chlupáčově muzeu na pražském Albertově. Na výzkumu stopy se podílí paleontologové Martin Košťák a Martin Mazuch, zdařilou rekonstrukci jejího původce namaloval výtvarník Petr Modlitba. Díky krásnému objevu z Botanické zahrady v Praze jsme zase o nějakou tu informaci o českých dinosaurech bohatší. Model anomépa v životní velikosti, umístěný ve výstavní síni zmíněné botanické zahrady vypovídá o fascinující skutečnosti více než cokoliv jiného. Čeřiny a stopy po kapkách deště zkamenělé a dochované až do současné doby pak dokreslují příběh jednoho z mála známých dinosaurů, obývajících naše dávné svrchnotriasové území. Jak se nyní zdá být jisté, podobných objevů bude v budoucnosti nadále přibývat. Česká republika tak již dávno není státem, z jehož území fosilní pozůstatky neptačích dinosaurů neznáme.

———

Odkazy:

http://www.novinky.cz/veda-skoly/229480-geolog-objevil-v-chodniku-prazske-botanicke-zahrady-stopu-dinosaura.html

http://tn.nova.cz/magazin/hi-tech/veda/cesky-dinosaurus-zanechal-stopy-na-vysocine.html

http://www.tyden.cz/rubriky/veda/planeta-zeme/v-prazske-botanicke-zahrade-objevili-dinosauri-stopu_197914.html

http://scienceworld.cz/aktuality/stopa-dinosaura-z-botanicke-zahrady-v-prazske-troji-6295

http://www.rozhlas.cz/meteor/stopa/_zprava/872198

———

Advertisements

1 komentář

Filed under O dinosaurech obecně, Česká paleontologie

One response to “Českých dinosaurů bylo mnohem víc

  1. autor

    Fotky ze sobotní akce také zde (1. a 3. je autorova): http://www.gli.cas.cz…-dubna-2011

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s