…aneb Pár nezbytných informací o ještěrovi s kosou
Dinosaurus, který je hlavním objektem tohoto článku, dal své jméno celé jedné nadčeledi podivných vývojově pokročilých teropodů. Terizinosauroidi bývají díky svému podivnému vzezření a způsobu života označováni za „lenochodí dinosaury“. Americký paleontolog Michael Brett-Surman zase jednou tyto dinosaury označil za „stvořené komisí“. Tím chtěl vyzdvihnout jejich podivný rys – mix různých anatomických znaků, které jako by k jednomu dinosauřímu tělu ani nepatřily. Tomu odpovídá také taxonomická historie skupiny – terizinosauři byli dříve považováni za teropody, sauropodomorfy i ptakopánvé dinosaury. Dnes je jisté, že se jednalo o maniraptorní célurosaury, tedy vývojově pokročilé teropodní dinosaury. Jejich evolučním vrcholem a kulminací tělesné velikosti byl přitom sám Therizinosaurus.
Therizinosaurus cheloniformis žil v období svrchní křídy (asi před 71-68 miliony let) na území dnešního Mongolska. Jeho rodové jméno skutečně znamená „ještěr s kosou“, a to podle jeho fantasticky dlouhých drápů na předních končetinách. Druhové jméno je zase možné přeložit jako „želvě podobný“ či „ve tvaru želvy“. Tento zvláštní fakt souvisí s prvním nálezem fosílií tohoto dinosaura koncem 40. let minulého století. Ty byly totiž sovětským paleontologem Jevgenijem Malejevem považovány za pozůstatky krunýře obří želvy! Teprve v průběhu dalších desetiletí věda udělala jasno v otázce vzezření a anatomie terizinosaura i jeho příbuzných (včetně opeřeného čínského beipiaosaura, popsaného roku 1999).
———
Neúplná kostra předních končetin terizinosaura z dánského Experimentaria. Kredit: Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Therizinosaurus.jpg).
———
Zásadní charakteristikou terizinosaura je jeho obří tělesná velikost. Stejně jako v případě tyranosaura (a tyranosauroidů), i terizinosaurus byl největším dosud známým zástupcem skupiny, které dal svůj název. Není známo mnoho zkamenělin, ale zdá se být jisté, že dospělí terizinosauři dorůstali délky přinejmenším 9-12 metrů a hmotnosti kolem 6 tun. Jejich přední končetiny byly dlouhé stejně jako ty deinocheirovy – až 2,5 metru. Navíc byly vyzbrojeny děsivými drápy o délce kolem 90 cm (i s vrstvou keratinu zaživa možná přesahovaly metrovou délku). Vzhledem k masivním proporcím těla v poměru k většině dalších teropodů mohla hmotnost terizinosaura dosahovat i vyšších hodnot, například až 9 tun. To už by z tohoto býložravce činilo jednoho z největších známých teropodů vůbec.
Klasickým znakem vývojově pokročilých terizinosaurů byly jejich zobákovité bezzubé konce čelistí a drobné, listovitě tvarované zoubky v zadní části čelistí. Pažní a „dlaňová“ část předních končetin těchto dinosaurů byly výrazně prodloužené a proporcionálně široké. Ocas byl sice poměrně krátký, ale zato silný. Předpokládá se, že terizinosauři měli neforemná a velká břicha, potřebná pro umístění dostatečně dlouhého trávicího traktu. Z tohoto důvodu u nich došlo dokonce i k anatomické přestavbě pánevních kostí – kost stydká se otočila a směřovala dozadu. Nohy terizinosaroidů byly krátké a poměrně masivní. Je tedy jisté, že nešlo o rychlé běžce. Ani jimi být nepotřebovali – jejich potravou byly větve stromů, které si zřejmě přitahovali dlouhýma rukama, možná se živili také hmyzem, dobývaným drápy z termitišť a zpod kůry stromů. Před velkými dravými bratranci (zejména tyranosauridy, v případě terizinosaura druhu Tarbosaurus bataar) se bránili rovněž svými dlouhými drápy, schopnými zasazovat hrozivé rány. Přestože tedy Therizinosaurus nejspíš působil na první pohled poněkud neohrabaně a líně, zdání mohlo klamat – šlo o velmi nebezpečné zvíře, schopné ubránit se téměř jakémukoliv nepříteli.
———
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Therizinosaurus
http://www.rareresource.com/therizinosaurus.htm
http://www.gondwanastudios.com/info/ther.htm
———