…aneb Iguanodont od Mezholez zřejmě nebyl první
Koncem června prolétla českými médii senzační zpráva, že zkameněliny křídového stáří od Holubic u Kralup a Srnojed u Pardubic jsou pravděpodobně fosíliemi neptačích dinosaurů. Zajímavý je v této souvislosti zejména fakt, že se nejedná o žádné zbrusu nové objevy – některé ze zmíněných zkamenělin byly objeveny již roku 1878, tedy před 133 lety. Od prvního vědeckého popisu všech již uplynulo více než století, skutečně se tedy nedá mluvit o žhavých novinkách (starých miliony let). Ještě jednu zajímavost je však třeba uvést – zkameněliny tehdy popsala největší česká paleontologická kapacita počátku 20. století – tehdy ještě rakousko-uherský přírodovědec Antonín Frič (1832-1913) – a to jako pozůstatky dinosaurů! Frič samozřejmě neměl ponětí, o jaké druhy dinosaurů by se mohlo jednat, nicméně byl přesvědčen, že by snad mohlo jít o jakýsi neznámý druh iguanodona. Přestože dnes víme, že o zástupce rodu Iguanodon se rozhodně nejednalo, přesvědčení paleontologů následujících dekád, totiž že se o zkameněliny dinosaurů nejspíš nejednalo, již dnes bere za své. Nový výzkum totiž dává za pravdu původnímu Fričovu zařazení nálezů.
———
Přírodovědec Antonín Frič, významná osobnost české vědy na přelomu 19. a 20. století. Jak se nyní zdá, první dinosauří fosílie z našeho území popsal již on sám před více než stoletím. Zdroj: Wikimedia Commons
———
Hnacím motorem nového výzkumu byl údajně úspěch geologa Radka Mikuláše, který na konci letošního března oficiálně oznámil objev další fosilizované dinosauří stopy z našeho území (viz také článek http://dinosaurus.bloguje.cz/890720-ceskych-dinosauru-bylo-mnohem-vic.php). Paleontolog Boris Ekrt a jeho kolegové z Národního muzea se poté rozhodli definitivně vyřešit spor o původu Fričových fragmentů, které byly popsány jako Albisaurus scutifer a Procerosaurus (Ponerosteus) exogyrarum. Po Fričově smrti v roce 1913 se totiž postupně prosadil názor, že se o zkameněliny dinosaurů nejednalo a šlo nejspíš o pozůstatky aligátorů nebo jiných druhohorních plazů. Jistota však stále nebyla, a tak bylo třeba nového pohledu na věc. Boris Ekrt proto zhotovil drobné výbrusy ze zkamenělin od Holubic i Srnojed, z malých vzorků tak získal plátky o tloušťce pouhých tří desetin milimetru. Mikroskopický výzkum výbrusů za procházejícího světla odhalil v obou vzorcích poměrně hustou síť cévek, tzv. Haversova systému. Taková struktura je přitom typická pouze pro kosti teplokrevných obratlovců s vyší mírou aktivity metabolismu (zejména pro ptáky a savce). V době druhohor to pak byli kromě drobných savců a primitivních ptáků zejména dinosauři. Právě vzhledem k velikosti a celkové struktuře kostí se nyní zdá být pravděpodobné, že jde skutečně o pozůstatky dinosaurů.
Zatím není definitivně prokázáno, že obě fosílie (ta z Holubic má stáří 100 milionů let, exemplář od Srnojed asi 88,5 milionu let) skutečně patřily neptačím dinosaurům a nikoliv třeba velkým ptakoještěrům nebo jiným obratlovcům, všechny indicie však nasvědčují první možnosti. Je třeba mít na paměti, že samotná přítomnost Haversova systému u fosílie tohoto stáří ještě automaticky nedokazuje dinosauří původ. Za daného stavu poznání se však tato možnost jeví jako vysoce pravděpodobná. V tom případě by zdaleka nejlepší nález tohoto druhu, učiněný v roce 2003 u Mezholez nedaleko Kutné Hory, nepředstavoval první objev dinosauřích kosterních fosílií na našem území. K tomu by totiž došlo již koncem 19. století. Jak se zdá, profesor Frič měl možná v případě „svých“ fosílií přece jenom pravdu. Snad se nálezy tohoto druhu budou v budoucnosti objevovat častěji…
———
Odkazy:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328
http://cs.wikipedia.org/wiki/Antonín Frič
http://cs.wikipedia.org/wiki/Albisaurus
http://cs.wikipedia.org/wiki/Procerosaurus
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ponerosteus
———