Ve vlasti praptáka

…aneb po stopách archeopteryxe v Bavorsku

Během uplynulého víkendu jsem se s dalším „dinomaniakem“ Jirkou Meixnerem (viz předposlední blog v odkazech na levé straně) vydal na dvoudenní výlet do bavorského Eichstättu a Solnhofenu, proslulých lokalit v paleontologickém světě. Právě zde byl před rovnými 150 lety vědecky popsán slavný Urvogel – „prapták“ (dnes už víme, že šlo nejspíš o deinonychosaurního teropoda) druhu Archaeopteryx lithographica. Tento asi půl metru dlouhý a kolem jediného kilogramu vážící opeřenec se vznášel nad zdejší krajinou v době svrchní jury – asi před 151 až 148 miliony let. V dnešním příspěvku se nicméně podíváme na samotné místo objevu praptáka a jeho stručnou historii.

Solnhofen je malá obec, ležící asi 70 kilometrů jižně od Norimberka v bavorském údolí řeky Altmühl, která je levobřežním přítokem Dunaje. Trvale zde žije asi 1700 obyvatel na rozloze 13,5 km2. Nadmořská výška činí kolem 410 metrů, což dokládá i tabulka, umístěná přímo u zdejší drážní budovy. Z historických dominant lze uvést Solovu baziliku (Sola-Basilica), jejíž původ sahá až do období kolem roku 650 n. l., kdy měla ještě podobu malého kostelíka. Dnes jsou na místě větší sakrální stavby stále odryté archeologické sondy k základům původních středověkých sloupů. Nicméně lze dodat, že ať je stáří baziliky jakkoliv úctyhodné, nelze jej ani vzdáleně srovnat s věkem nejvýznamnějších místních atrakcí. Těmi jsou nepochybně zkameněliny ze svrchnojurské laguny, jež se zde nacházela před závratnými 150 miliony let.

Nepochybně nejslavnějším „rodákem“ z pradávného bavorského Solnhofenu je Archaeopteryx lithographica, zde na zastaralé rekonstrukci z roku 1916 od Heinricha Hardera (1858-1935). Stáří tohoto opeřeného „občana“ je zhruba 150 000 000 let. Kredit: Wikimedia Commons

K prvním objevům v této oblasti docházelo zřejmě již odnepaměti. Mnohé výchozy jurských žlutých vápenců nepochybně zaujaly člověka již ve středověku a tak na jejich dobře se odlamujících kusech mohl pozorovat zvláštní „hříčky přírody“ – zkameněliny. V jemnozrnných vápencích se tyto zkameněliny dochovaly v úžasných detailech (včetně šupin, kůže a dalších otisků měkkých tkání). Výrazným posunem v objevování místních fosílií byl rok 1796 (či 1798), kdy pražský rodák Alois Senefelder (1771-1834) vypracoval nový typ tisku, zvaný litografie. K jejímu praktikování potřeboval právě litografické vápencové desky, objevované v místních lomech a údolích. Tak byl světu představen tzv. Solnhofen Plattenkalk, který obohatil paleontologickou terminologii také o další německý pojem Konservat-Lagerstätte. Tak jsou nazývány extrémně dobře uchovávající sedimenty, ve kterých jsou objevovány i jemné struktury těla pravěkých organismů (mimo obvyklých kostí, zubů apod.). Právě díky počátku těžby litografických vápenců ve velkém dochází počátkem 19. století k prvním velkým objevům.

V období svrchní jury se na tomto místě rozkládalo velké souostroví na pobřeží tehdejšího moře Tethys. Nacházelo se zde také množství lagun, které byly do značné míry odděleny od otevřeného moře a salinita vody neumožňovala další život. Nepřítomnost kyslíku v nejnižších vrstvách vodního sloupce navíc výrazně omezovala výskyt predátorů a saprofágů, kteří by jinak zlikvidovali většinu mrtvých těl, spadlých na dno. Nešťastní tvorové, kteří sem byli přineseni nebo sami spadli na hladinu, proto byli pohřbeni v měkkém bahně. A že jich nebylo málo – dnes už známe asi 600 druhů živočichů, kteří zde zanechali své fosilní pozůstatky. Mezi nimi jen asi 29 druhů představují ptakoještěři a přinejmenším tři druhy také neptačí dinosauři. Zdejší paleo-fauně však nepochybně dominují ryby a mořští bezobratlí. Na tělech mnohých ostnokožců, hmyzu, žahavců nebo korýšů jsou patrné i ty nejmenší detaily jejich původní struktury. Vypadají doslova, jako by byli mrtví jen několik dní. Vzácné nejsou také výjevy z dávného života, jako je kostnatá ryba pojídající malého ptakoještěra nebo další ryba, mající v žaludku svoji menší příbuznou. Tyto nádherné doklady života z doby existence svrchnojurských dinosaurů (a nejen jich) dnes můžete spatřit zejména v Jura Museum v Eichstättu (který je mimochodem nejmenším univerzitním městem v Evropě) a v Bürgermeister Müller Museum v Solnhofenu.

Odkazy:

http://www.solnhofen.de/

http://www.altmuehlnet.de/~Jura-Museum/

http://en.wikipedia.org/wiki/Archaeopteryx

http://en.wikipedia.org/wiki/Solnhofen

http://en.wikipedia.org/wiki/Eichstätt

http://en.wikipedia.org/wiki/Solnhofen_Plattenkalk

http://en.wikipedia.org/wiki/Paleobiota_of_the_Solnhofen_Formation

http://en.wikipedia.org/wiki/Lithographic_limestone

http://en.wikipedia.org/wiki/Lagerstätte

http://en.wikipedia.org/wiki/Alois_Senefelder

Leave a Comment

Filed under Na cestách

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *