…a další opeřenci z Bavorska
V tomto příspěvku se opět vrátím k bavorským lokalitám v okolí Solnhofenu a Eichstättu. V solnhofenském vápenci byl totiž nově objeven drobný, částečně opeřený teropod, který je jedním z nejsenzačnějších objevů svého druhu v posledních letech. Jedná se nejspíš o mládě jakéhosi megalosauroida, zkamenělinu nalezenou u Kelheimu ve vrstvách starých asi 153 milionů let. Kompletní z hlediska počtu zachovaných kostí je z 98 procent. Tento jen asi 72 cm dlouhý dinosaurus je nepochybně velmi překvapivým objevem. Měl však svého přímého předchůdce, který si sice ve stínu „všemocného“ praptáka archeopteryxe velkou popularitu u laické veřejnosti nevybojoval, přesto je ale velmi pozoruhodným zástupcem teropodů z evropských sedimentů období svrchní jury.
———
Zkamenělina mláděte dravého dinosaura z Bavorska patří k nejzajímavějším objevům své doby. Juravenator starki byl menší dravec, obývající souostroví a laguny svrchnojurské Střední Evropy. Žil asi před 151 miliony let ve stejných ekosystémech jako slavnější prapták archeopteryx (Archaeopteryx lithographica). Kredit: Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Juravenator_starkae.JPG)
Tímto předchůdcem (tedy nikoliv doslovným, ve skutečnosti se dokonce může jednat o dva zástupce stejného rodu) byl Juravenator starki, formálně popsaný v roce 2006. Asi 70 centimetrů dlouhé a 300 gramů těžké mládě bylo bipedním tvorem, který možná viděl dobře i za šera a mohl být tedy soumračným či dokonce nočním živočichem. Tomu nasvědčují velké sklerotikální prstence v očnicích, podobné stejným anatomickým strukturám u některých současných plazů a ptáků. Juravenator (v překladu „jurský lovec“) žil skutečně v období svrchní jury, asi před 152 až 151 miliony let. Původně byl popsán jako zástupce čeledi Compsognathidae, tedy jako blízký příbuzný samotného rodu Compsognathus z Německa a Francie nebo třeba prokazatelně opeřeného rodu Sinosauropteryx z Číny. Toto zařazení je však ve světle nových výzkumů poněkud problematické, jelikož kompsognátidi zřejmě netvořili přirozenou vývojovou skupinu. Stejně jako v případě nového nálezu mohl juravenator představovat mládě některého z větších teropodů, například megalosauroida. Mohl být také vývojově bazálním zástupcem skupiny Maniraptora.
Zkamenělinu jediného známého exempláře objevil v roce 1998 amatérský sběratel Klaus Dieter-Weiß v jednom z mnoha vápencových lomů v okolí Eichstättu. Fosilii se dostalo německého přízviska Borsti, což je jméno, které dostávají někteří psi s charakteristickým typem osrstění. Také juravenator byl přitom pokryt něčím, co je paleontology považováno za proto-peří. Německý teropod je v tomto ohledu velmi zajímavý – kromě náznaků primitivního peří, jaké vykazují jeho příbuzní z Číny měl přinejmenším u báze ocasu a na zadních končetinách klasické plazí „šupiny“. Otisky tohoto integumentem nepokrytého povrchu těla byly u juravenatora zcela prokázané a ukazují, že variabilita v kvalitě a distribuci proto-peří u dinosaurů byla mnohem větší než u dnešních ptáků. Snad mohli dokonce pelichat podle jakýchsi nám neznámých sezónních cyklů. Novější výzkum struktury tohoto integumentu pod ultrafialovým zářením odhalil podstatně rozsáhlejší vrstvu vláken, vytvářejících pokryv podobný proto-peří u čínských opeřených teropodů. Výzkum nového nálezu od Kelheimu by přitom mohl vrhnout nové světlo právě i na jeho příbuzného, popsaného před třinácti lety.
———
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Juravenator
http://news.nationalgeographic.com/news/bigphotos/5733093.html
http://www.dinosaurfact.net/jurassic/Juravenator.php
http://scienceblogs.com/pharyngula/2006/03/juravenator_starki.php
http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/bild-791441-270907.html
———