…aneb Několik zajímavých číselných údajů k ptakoještěrům
Ptakoještěři byli skupinou aktivně létajících archosaurů, kteří obývali naši planetu od svrchního triasu (asi před 225 miliony let) až po úplný konec křídy před 65 miliony let. Dinosaurům byli pouze vzdáleněji příbuzní (ačkoliv jsou právě mezi dinosaury často nesprávně řazeni). Spolu s nimi obývali druhohorní ekosystémy a až do doby prudké evoluční radiace prvních ptáků (či ptačích dinosaurů) ve spodní křídě byli nespornými vládci vzdušných nik druhohorních světů. Stali se také suverénně největšími létajícími živočichy všech dob. Mnoho informací o této fascinující skupině vyhynulých obratlovců bylo zjištěno právě až v posledních letech. Od roku 2000 se naše vědomosti o ptakoještěrech bezmála zdvojnásobily, a tomu odpovídá i počet popsaných rodů. Stejně jako v případě dinosauří statistiky je možné tento trend čistě číselně zachytit rovněž. V následující tabulce jsou uvedeny pouze údaje, které se týkají vědecky platných, v současnosti uznávaných rodů ptakoještěrů. Ke 20. 10. 2011 jich je celkem 120, ale některé se opakují ve více státech. Následující informace se týkají pouze validních (platných) rodů, tak jak jsou uvedeny například na anglické verzi internetové encyklopedie Wikipedie (http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_pterosaurs):
Nejbohatší státy na počet popsaných platných rodů ptakoještěrů (celkem 25 států):
1. Čína 40 rodů (33,3 % z celku)
2. Brazílie 17 (14,1 %)
3. USA 16 (13,3 %)
4. Německo 10 (8,3 %)
5. Velká Británie 9 (7,5 %)
6. Itálie 4 (3,3 %)
7. Argentina, Francie, Kazachstán 3 (2,5 %)
10. Austrálie, Kanada, Kuba, Maroko, Ruská Federace 2 (1,7 %)
15. Grónsko, Chile, Jordánsko, Maďarsko, Mexiko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko, Švýcarsko, Tanzanie, Uzbekistán 1 (0,8 %)
Tato tabulka potvrzuje trend vzestupu Číny jako největší paleontologické velmoci posledních let (v roce 2008 se stala také nejbohatší zemí na počet validních rodů neptačích dinosaurů). Čína má více taxonů než dvě následující země za ní dohromady. Brazílie podobné postavení jako zde v rámci dinosauřích fosílií nemá, Spojené státy jsou tam těsně za východoasijským státem. Zde tedy těsně o jediný rod za jihoamerickou zemí.
Kontinenty podle počtu popsaných (v současnosti platných) rodů
1. Asie 47
2. Evropa 32
3. Severní Amerika a Jižní Amerika 21
5. Afrika 3
6. Austrálie 1
Pořadí popsaných ptakoještěrů podle počátečních písmen (dle české abecedy, tedy s písmenem „CH“, celkem 26 písmen):
1. A 14 (11,7 %)
2. C, P 11 (každé 9,2 %)
4. D, L, N 8 (6,7 %)
7. B, H 7 (5,8 %)
9. S 6 (5,0 %)
10. E, T 5 (4,2 %)
12. G, M 4 (3,3 %)
14. J, R 3 (2,5 %)
16. F, CH, K, O, Z 2 (1,7 %)
21. I, Q, U, V, W, Y 1 (0,8 %)
…
Jedním z dobře známých rodů spodnokřídových ptakoještěrů, objevených v brazilském souvrství Santana, byl také talasodromid Tupuxuara. Dosahoval rozpětí křídel mezi 4 a 5,5 metry a jeho až 130 cm dlouhou hlavu zdobil výrazný lebeční hřeben. Kredit: ДиБгд, Wikimedia Commons (http://en.wikipedia.org/wiki/File:Tupuxuara.jpg).
…
Roky podle počtu nově popsaných dnes platných rodů
1. 2005 a 2010 – 9 rodů
3. 2003 – 8
4. 2008 – 7
5. 2011 – 6*
6. 2002, 2006 – 5
8. 2009 – 4
9. 1984, 1989 a 2007 – 3
12. 1876, 1881, 1964, 1971, 1973, 1975, 1985, 1994, 1995, 1999, 2001 a 2004 – 2
24. 1815, 1833, 1846, 1852, 1859, 1860, 1861, 1864, 1869, 1870, 1871, 1874, 1880, 1914, 1919, 1923, 1928, 1948, 1969, 1970, 1974, 1977, 1978, 1980, 1981, 1982, 1983, 1987, 1988, 1991, 1996, 1997, 1998, 2000 – 1 (celkem 57 roků, v průměru bylo popsáno 2,10 rodu na jeden rok; od prvního oficiálního popisu v roce 1815 (celková doba 196 let) činí tento průměr jen 0,61 rodu na jeden rok; * pouze ke 20. 10. 2011). Od roku 2000 bylo popsáno celkem 61 rodů (průměr 5,5 rodu na jeden rok), což je více než polovina všech popsaných rodů. Za posledních jedenáct let bylo tedy popsáno tolik rodů, co za celých předchozích 186.
Platné rody ptakoještěrů podle období, ve kterých žili:
Svrchní trias (asi 225-199,6 Ma) – 7 rodů
Spodní jura (199,6 – 175,6 Ma) – 5
Střední jura (175,6 – 161,2 Ma) – 6
Svrchní jura (161,2 – 145,5 Ma) – 29
Spodní křída (145,5 – 99,6 Ma) – 53
Svrchní křída (99,6 – 65,5 Ma) – 22
Celkově 122 rodů (dva přesahují do následujícího období), z toho trias 7 (5,7 % z celku), jura 40 (32,8 %) a křída 75 rodů (61,5 %). Na délku zmíněných období je to v triasu (nikoliv celém, nýbrž pouze v té době, kdy již existovali pterosauři) 0,27 rodu na milion let, v juře to činí 0,72 rodu na milion let a v křídě 0,94 rodu na milion let. Největší biodiverzita byla v období spodní křídy, později se již snižovala kvůli konkurenci ze strany ptáků.
Průměrná hodnota rozpětí křídel
U 80 rodů ptakoještěrů byla hodnota rozpětí křídel s poměrně značnou mírou přesnosti odhadnuta. Součet maximálního rozpětí u těchto taxonů činí asi 230 metrů, což znamená průměrně zhruba 2,9 metru na každého. Tato míra má samozřejmě jen čistě statistickou výpovědní hodnotu. Nejmenšími známými zástupci skupiny jsou čínský druh Nemicolopterus crypticus (Wang et al., 2008) s rozpětím křídel kolem 25 cm a jen o trochu větší Rhamphorhynchus muensteri (Goldfuss, 1831) s nejmenším známým jedincem o rozpětí 29 cm. Na druhé straně stojí jeden druh rodu Ornithocheirus a dále vývojově vyspělí azdarchidní ptakoještěři, jejichž rozpětí dosahovalo u třech rodů přinejmenším 10-11 metrů.
…
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Pterosaur
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_pterosaurs
http://pterosaur.net/index.php
…